Další názevSomatomedin C
Oficiální názevinzulínu podobný růstový faktor 1
Související vyšetření

Růstový hormon, Glukóza

Proč se nechat vyšetřit?
Aby bylo možné identifikovat nemoci a stavy způsobené nedostatkem nebo přebytkem růstového hormonu GH, aby bylo možné vyhodnotit funkci hypofýzi a aby se dala vyhodnotit úspěšnost léčby růstového hormonu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást vyšetření funkčního stavu hypofýzy, pokud má pacient symptomy pomalého růstu, nízký vzrůst, opožděný vývoj (u dětí) nebo řídké kosti, snížená síla svalů a zvýšené množství lipidů (u dospělých). Tyto znaky ukazují na nedostatek růstového hormonu a IGF-1. Také se provádí pokud má pacient symptomy gigantismu (u dětí) a nebo akromegálie (u dospělých), které naznačují nadbytek GH a IGF-1, popřípadě během nebo po léčbě abnormalit způsobených růstovým hormonem GH.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve z žíly na paži nebo z prstu (u dětí)

Co je vyšetřováno?
Inzulínu podobný růstový faktor 1 (IGF-1) je vyšetření, během kterého je nepřímo změřena průměrná hodnota růstového hormonu (GH) vyprodukovaného v těle. IGF-1 a GH jsou peptidové hormony, malé proteiny, které jsou nezbytné pro normální růst a vývoj kostí a tkání. GH se tvoří v hypofýze, což je žláza velikosti hroznu, která se nachází na mozkové spodině za klenbou nosní. GH se po jednotlivých dávkách celý den vylučuje do krve. Nejvyšších dávek dosahuje většinou v průběhu noci. IGF-1 je tvořen játry a v menší míře i kosterním svalstvem. Jeho tvorba primárně odpovídá na stimulaci růstovým hormonem. Zprostředkovává mnoho vlivů GH, stimuje například růst kostí a dalších tkání a podporuje tvorbu aktivní svalové hmoty. V množství IGF-1 se odráží nadbytek či nedostatek GH, ale jeho hodnota se v průběhu dne nemění, což z něj činí vhodný indikátor průměrné hladiny GH.

Stejně jako hodnoty GH jsou i hodnoty IGF-1 v raném dětství nízké, časem se zvyšují, nejvyšších hodnot dosahují v pubertě a v dospělosti klesají. Nedostatek GH a IGF-1 může být způsoben stavy, jako je hypopituitarismus (nedostatečně vyvinutá hypofýza) nebo přítomností nádoru hypofýzy, který ničí buňky schopné tvořit hormony. Nedostatek IGF-1 se může také objevit, není-li dostatečná odpověď na GH. Tato necitlivost může být buď primární (geneticky podmíněná) a nebo sekundární, vyvolaná stavy jako například malnutrice nebo chronické onemocnění.

Nedostatek v raném věku může zastavit růst kostí a celkový rozvoj. Jeho následkem může mít dítě nižší postavu než je obvyklé. V dospělých může snížená tvorba vést k řídkým kostem, menšímu objemu svalové hmoty a změně v krevních lipidech.

Nadbytek GH a IGF-1 může zapříčinit abnormální růst kostí či další známky a symptomy, které jsou charakteristické pro gigantismus a akromegalii. U dětí gigantismus způsobuje delší růst kostí, což vede k vysoké postavě s velkými končetinami. U dospělých způsobuje akromegálie ztlušťování kostí a otoky měkkých tkání, například nosu. Oba stavy vedou ke zvětšení orgánů, například srdce, a k dalším komplikacím, například diabetes 2. typu, zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, arthritida a kratší doba života. Nejčastějším důvodem zvýšené tvorby GH v hypofýze je nádor produkující GH (většinou bývá benigní). Často se tento nádor dá chirurgicky odstranit a/nebo se léčí, ať už léky nebo ozařováním. Ve většině případu se po léčbě vrátí hodnoty GH a IGF-1 do normálu nebo alespoň k hodnotám blízkým normálu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve se získá jehlou ze žíly na ruce nebo z prstu (u dětí).

Je třeba speciální příprava pro odběr vzorku?
Obyvkle není k tomuto vyšetření požadována žádná příprava. Nicméně pokud je prováděno zároveň s jinými, může se vyžadovat 12-hodinové lačnění.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
IGF-1 se měří tehdy, pokud potřebujeme pomoci diagnostikovat příčinu růstových abnormalit či zhodnotit funkčnost hypofýzy. Toto vyšetření nelze použít jako diagnostické vyšetření nedostatku GH, ale může být vyžádáno zároveň se stimulačním vyšetřením GH k získání doplňujících informací. Hladina IGF-1 a měření GH může také poskytnout informace spojené s necitlivostí GH.
IGF-1 může být vyžádán společně s vyšetřením hypofyzárních hormonů, například adenokortikotropního hormonu (ACTH), jako pomocné vyšetření při diagnostikování hypopituitarismu. Také se může použít při sledování účinnosti léčby nedostatku GH a jeho necitlivosti.
Vyšetření IGF-1 a supresní test GH se dá použít k detekci nádoru tvořícího GH v hypofýze. Jeho přítomnost je potom potvrzena zobrazovacím scanem, který pomůže identifikovat typ nádoru a jeho polohu. Pokud je nutný chirurgický zákrok, jsou hladiny GH a IGF-1 měřeny po jeho odstranění, aby se zjistilo, zda byl zákrok úspěšný nebo ne. Kromě chirurgického zákroku (a někdy také místo něj) mohou být ke snížení tvorby GH a tudíž i návratu IGF-1 k normálním nebo alespoň přibližně normálním hodnotám použity léky nebo ozařování. IGF-1 se dá v pravidelných intervalech využít ke sledování úspěšnosti léčby po mnoho let. Tímto monitorování se dá sledovat tvorba GH, popřípadě včas zjistit rekurence nádoru.

Kdy je vyšetření požadováno?
IGF-1 může být vyžádán společně se stimulačním testem GH, pokud se u dítěte projeví symptomy nedostatku GH, například zpomalený růst a nízká postava. Také může být proveden u dospělých, mají-li symptomy, které by mohly být způsobeny nedostatkem GH. IGF-1 může být také proveden, pokud má lékař podezření, že pacientova hypofýza není příliš aktivní, nebo se může provádět pravidelně při sledování pacientů, kteří podstupují léčbu GH.
Vyšetření IGF-1 může být provedeno společně s vyšetřením supresního testu GH, pokud se u dítěte projevují příznaky gigantismu, u dospělého příznaky akromegalie a/nebo pokud má lékař podezření na hyperpituitarismus.
Pokud je nalezen nádor hypofýzy tvořící GH, jsou vyšetření GH a IGF-1 provedeny po jeho chirurgickém odstranění, aby se zjistilo, zda byla odstraněna veškerá nádorová tkáň. IGF-1 se také provádí pravidelně, pokud pacient podstupuje léčbu léky nebo ozařováním, což je po chirurgickém odstraněním poměrně časté.
Hladina IGF-1 se může měřit v pravidelných intervalech po dobu mnoha let, aby se dala sledovat tvorba GH a aby se dala včas zachytit případná rekurence nádoru.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Pro tento test neexistují standardizované referenční tabulky. Referenční rozmezí je ovlivněno řadou různých faktorů, jakými jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace, testovací metoda, proto mají numerické hodnoty výsledku v různých laboratořích odlišný význam. Zpráva z vaší laboratoře by měla obsahovat specifickou referenční tabulku pro váš test. Lab Tests Online vám doporučují, abyste si o výsledcích testu pohovořili s lékařem. Pro další informace o referenčních rozmezích si přečtěte Referenční škály a jejich význam.

Normální hodnoty IGF-1 musí být vyhodnocovány v souvislostech s ostatními výsledky. Někteří pacienti mohou mít nedostatek GH a stále mít hodnoty koncentrace IGF-1 v normálu.

Snížená IGF-1

Pokud jsou hodnoty koncentrace IGF-1 snížené, je pravděpodobné, že má pacient nedostatek GH (GH nedostatečnost, GHD) nebo má sníženou citlivost na GH. Jedná-li se o dítě, mohl již nedostatek GH zapříčinit malou postavu a opožděný rozvoj, což může být léčeno podáváním GH. U dospělých klesá hodnota s věkem, takže nedostatek nebo necitlivost se projeví hodnotami nižšími, než by odpovídalo jejich věkové skupině.

Pokud je snížení IGF-1 způsobeno obecně nedostatečnou funkcí hypofýzy (hypopituitarismus), bude třeba vyhodnotit několik různých hormonů souvisejících s hypofýzou a je možné, že je bude třeba podávat jako doplňky, aby bylo zase dosaženo normálních hodnot.

Snížená funkčnost hypofýzy může být způsobená vrozenými vadami, nebo může být výsledkem poškození hypofýzy po stavech jako například po úraze, po infekcích nebo po zánětech. Snížená hladina IGF-1 se také projevuje u stravovacích nedostatků (včetně anorexia nervosa), chronickým onemocněním ledvin či jater, neaktivní nebo neefektivní formou GH a u vysokých dávek estrogenu.

Zvýšené IGF-1

Zvýšení hladiny IGF-1 většinou ukazuje na zvýšenou tvorbu GH. Protože se hladina GH během dne mění, je hladina IGF-1 ukazatelem průměrné tvorby GH, ne opravdového okamžitého stavu v krvi. Tento předpoklad platí za podmínky, že je naplněna schopnost jater tvořit IGF-1. Zvýší-li se výrazně hodnoty GH, stabilizují se hodnoty IGF-1 na zvýšené maximální koncentraci.

Zvýšené hladiny GH a IGF-1 jsou běžné pro pubertální období a pro těhotenství, jinak se ale obvykle objevují v souvislosti s nádorem na hypofýze (většinou benigním). Pokud je hladina jiných hypofyzárních hormonů také abnormální, může mít pacient stav způsobující obecný hyperpituitarismus.

Pokud hladina IGF-1 neklesne po chirurgickém odstranění hypofyzárního nádoru, potom nebyla při zákroku odstraněna veškerá nádorová tkáň. Snižující se koncentrace během následné léčby léky nebo ozařováním ukazuje, že léčba vede ke snižovaní produkce GH. Pokud se hodnota IGF-1 vrátí do normálu, netvoří pacient nadále zvýšené množství GH. Pokud pacient podstupuje dlouhodobý monitoring, může zvýšení IGF-1 indikovat rekurenci nádoru hypofýzy.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Pokud je hladina IGF-1 v normálu, ale lékař má stále podezření na nedostatek GH, může si vyžádat další vyšetření, IGF BP 2 nebo IGF BP 3 (vazebná bílkovina inzulínu podobného růstového faktoru 2 nebo 3), aby si své podezření potvrdil.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké známky a symptomy se projevují u nedostatku GH a IGF-1?
2. Jaké známky a symptomy se projevují u přebytku GH a IGF-1?
3. Jak dlouho musím být monitorován?

1. Jaké známky a symptomy se projevují u nedostatku GH a IGF-1?

U dětí se mohou v případě nedostateku GH nebo IGF-1 projevit:

  • zpomalený růst v raném dětství ve srovnání s ostatními
  • menší postava než prokazují ostatní děti stejného
  • opožděná puberta
  • na rentgenu se projevuje opožděný růst kostí. U dospělých mohou abnormálně snížené hodnoty GH a/nebo IGF-1 způsobit nevýrazné nespecifické příznaky, jako například
  • snížená hustota kostí
  • únava
  • změny krevních lipidů
  • snížená tolerance fyzické zátěži

2. Jaké známky a symptomy se projevují u přebytku GH a IGF-1?
U dětí se nejčastěji nejprve projeví nezvyklá výška postavy. U dospělého mohou být příznaky méně výrazné: větší nos, tlustší rty, výraznější čelist, nebo skutečnost, že dotyčnému přestanou sedět prstýnky nebo obuv.

Mezi další známky a symptomy patří:

  • hlubší chraplavý hlas
  • zvětšené orgány – játra, srdce, ledviny a slezina
  • zvětšený jazyk
  • erektilní dysfunkce
  • únava
  • bolesti hlavy a poruchy vidění
  • bolesti kloubů a otoky
  • nepravidelný menstruační cyklus
  • svalová slabost
  • chrápání
  • pocení a tělesný pach
  • ztluštění kůže, kožní přívěšky (acrochordon)
  • skřípnutý nerv (syndrom karpálního tunelu)

3. Jak dlouho musím být monitorován?
Je třeba sledovat IGF-1 tak dlouho, dokud se u vás budou projevovat abnormální (vysoké či nízké) hodnoty GH nebo dokud budete podstupovat nahrazovací léčbu GH.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.