Další názevEstron (E1), Estradiol (E2), Estriol (E3)
Oficiální názevEstrogeny

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření se využívá ke sledování koncentrace estrogenů u žen s poruchami menstruačního cyklu, posouzení sterility a infertility, u symptomů menopauzy a dalších hormonálních změn. Taktéž lze vyšetření použít v ranném stadiu těhotenství k posouzení plodu a placenty a při hormonální disbalanci u mužů.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření je doporučováno, pokud pacient vykazuje symptomy hormonální nerovnováhy, při nevysvětlitelném vaginálním krvácení, předčasném, popř. opožděném dozrávání pohlavních orgánů a při nutnosti posouzení feto-placentární jednotky v těhotenství.

Požadovaný druh vzorku?
Krevní vzorek je získán ze žíly na paži pacienta nebo je testován kvantitativní 24-hodinový sběr moče. Ve speciálních případech je možné vyšetření vzorku slin.

 

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Estrogeny jsou skupinou hormonů důležitých pro vývoj sekundárních pohlavních znaků u žen a pro periodický vývoj děložní sliznice. Přestože jsou estrogeny jedny z nejdůležitějších hormonů ovlivňující reprodukční systém ženy, malé množství nalezneme i u mužů. U žen, folikulostimulační hormon (FSH, produkován předním lalokem hypofýzy) působí růst a zrání folikulu ve vaječníku a stimuluje tvorbu estrogenu. Když koncentrace estrogenu dosáhne určité hladiny, předním lalokem hypofýzy je uvolněn luteinizační hormon (LH), který vyvolá uvolnění folikulu ve vaječnících (ovulace). Začal proces přípravy k oplodnění.

Jsou známy tři nejdůležitější formy estrogenu: estron (E1), estradiol (E2) a estriol (E3):

  • Estron (E1) je hlavním estrogenem v postmenopauzálním období. Vzniká z metabolických přeměn z nadledvin a často také v tukové tkáni.
  • Estradiol (E2) je produkován u žen převážně ve vaječnících. U mužů je produkce soustředěna ve tkáni varlat a v nadledvinách. Fyziologické koncentrace estradiolu u žen slouží k posouzení ovulace, početí a těhotenství, také k posouzení vlivu na struktury kostní hmoty a v neposlední řadě k regulaci hladin cholesterolu.
  • Estriol (E3), důležitý estrogen v období gravidity s hlavní produkcí v placentě (prekurzory produkovány v nadledvinách a v játrech plodu). Koncentrace estriolu v krvi matky kontinuálně narůstá od 8.týdne těhotenství až do porodu. Z důvodu denního rozptylu hodnot estriolu, signalizující možné ohrožení plodu, je doporučováno vizuální posouzení placenty a plodu pomocí ultrazvukových vyšetření při nefyziologické koncentraci estriolu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krevní vzorek je získán ze žíly na paži pacienta nebo je testován kvantitativní 24-hodinový sběr moče. Ve speciálních případech je možné vyšetření vzorku slin v plastové odběrové nádobě, avšak toto vyšetření je v České republice méně dostupné.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Koncentrace estronu slouží v diagnostice ovariálních tumorů, Turnerova syndromu a hypopituitarismu. U mužů lze koncentrace estronu využít při diagnostice gynekomastie nebo k detekci přítomnosti nádorů produkujících estrogen.
Na základě hodnot estradiolu lze posoudit funkci vaječníků, diagnostikovat předčasné dozrávání pohlavních orgánů u dívek a při vyšetření gynekomastie u mužů. V Centrech asistované reprodukce stanovení hladin estradiolu monitoruje dozrávání folikulu ve vaječnících ve dnech mimotělního oplodnění. Estradiol lze taktéž využít k sledování menopauzální hormonální terapie.
Estriol, spolu s alfa-fetoproteinem (AFP) a lidským choriovým gonadotropinem (hCG) tvoří základ prenatálního screeningu v 2. trimestru těhotenství z mateřské krve, ke zhodnocení rizika vrozených chromozomálních vad plodu jako je Downův syndrom.

Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení hladin estronu nebo estradiolu (spolu s dalším vyšetřením) je indikováno v případě nalezení klinických symptomů jako jsou: nevysvětlitelné vaginální krvácení, poruchy menstruačního cyklu, předčasné dozrávání pohlavních orgánů, pocity horka, nespavost, vynechání menstruačního krvácení a ukončení pravidelného menstruačního krvácení. Při nasazené hormonální terapii můžeme na základě hodnot estronu sledovat účinek terapie.
V případě výskytu problémů fertility a sterility (tj. schopnosti ženy donosit, popř. počít dítě) slouží stanovení koncentrace estradiolu k monitorování průběhu dozrávání folikulu ve vaječnících ve dnech mimotělního oplodnění.
V těhotenství je sledování dynamiky hladin estriolu důležité z důvodu možného ohrožení plodu. Nekonjugovaný estriol (estriol, který není navázán na molekulu SHBG) je často stanovován v 15.-20.týdnu těhotenství jako součást tzv. triple testu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Referenční rozmezí není pro tento test dostupné, jelikož je limitováno mnoha faktory jako je věk pacienta, pohlaví a velikost referenční populace, princip použité metody atd. Na základě uvedených skutečností se referenční rozmezí v jednotlivých laboratořích mohou lišit. Váš výsledkový list obsahuje specifické referenční rozmezí pro Váš test v dané laboratoři. Je nutné konzultovat výsledky vyšetření s Vašim lékařem. Pro více informací odkazujeme na Referenční rozmezí a co znamenají.

Zvýšení, popř. snížení hladin estrogenů je pozorováno při mnoha onemocněních. Z hlediska interpretace koncentrací estronu, estradiolu a estriolu je důležitá znalost dne menstruačního cyklu při odběru biologického materiálu, z důvodu výrazného rozptylu koncentrací estrogenů v jednotlivých fázích menstručního cyklu u žen. Nejčastější onemocnění v důsledku snížení, popř. zvýšení hladiny estrogenu naleznete v následujícím přehledu.

Zvýšení hladin estrogenu
Fyziologické těhotenství
Předčasné dozrávání pohlavních orgánů
Tumory vaječníků, varlat a nadledvin
Cirhóza

Snížení hladin estrogenu
Turnerův syndrom
Hypopituitarismus
Hypogonadismus
Postmenopauzální období (estradiol)
Ohrožení plodu-ukončení těhotenství (estriol)
Stein-Leventhalův syndrom (syndrom polycystických vaječníků)
Anorexia nervosa

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Výsledky stanovení estrogenů i jednotlivých biologických vzorků (krev, moč, sliny) jsou nezaměnitelná, volba určité formy estrogenu a příslušného biologického vzorku ke stanovení je nutná s ohledem na možnou diagnózu.
Také denní a měsíční změny cyklu, přidružená onemocnění jako je hypertenze (vysoký krevní tlak), anemie, ledvinné a jaterní onemocnění mohou mít vliv na hladiny estrogenu v těle.
Některé léčivé přípravky, jako glukokortikoidy, ampicilin, preparáty obsahující estrogen, fenothiaziny a tetracykliny mohou zvyšovat koncentraci estrogenu. Hodnoty zvyšuje glykosurie (přítomnost glukósy v moči) a infekce močových cest. Hodnoty estrogenu snižuje z léčiv např. klomifen.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mají všichni muži estrogeny?
2. Co jsou estrogenové receptory?
3. Co znamenají fytoestrogeny a enviromentální estrogeny?
4. Kde mohu nalézt více informací o estrogenech?

1. Mají všichni muži estrogeny?
Ano. Produkce estrogenů u mužů je nižší než u žen, přesto jsou důležitou součástí k udržení hormonální rovnováhy a funkci některých žláz.

2. Co jsou estrogenové receptory?
Estrogenové receptory jsou proteiny, lokalizované na buňkách určité tkáně, na které se estrogeny mohou navázat. Rizikovým faktorem pro tvorbu nádorů prsu je nadměrné vylučování estrogenů. Zvýšená tvorba stimuluje růst nádorových buněk, převážně těch, které obsahují estrogenové receptory. Existují léčivé preparáty, které jsou schopny blokovat a snížit tvorbu estrogenu v takto postižených nádorových buňkách.

3. Co znamenají fytoestrogeny a enviromentální estrogeny?
Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, podobné estrogenům. Mezi nejvýznamnější fytoestrogeny patří izoflavony. Nachází se v sójových produktech, v různých semenech a zrnech a v některých druzích ovoce i zeleniny. Často je diskutována otázka alternativního využití fytoestrogenů v hormonální terapii. Počáteční studie v možnosti ovlivnění symptomů menopauzy, např. pocity horka, je nutné i nadále prozkoumat.
Enviromentální estrogeny jsou chemická, přírodní (rostlinného původu) produkty nebo také produkty vznikající činností člověka (např. insekticid DDT). Všechny tyto látky mohou narušovat hormonální rovnováhu člověka a podílet se na snížení plodnost u mužů i žen, jakožto i iniciovat nádorová onemocnění.

4. Kde mohu nalézt více informací o estrogenech?
Více informací o estrogenech Vám poskytne ošetřující lékař. Mnoho zajímavých článků naleznete na internetu na stránkách odborných i národním organizacích.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.