ACTH

Co je vyšetřováno?
Je měřeno množství adrenokortikotropního hormonu v krvi. ACTH je hormon tvořený hypofýzou, která se nachází ve středu na spodní části mozku. Je součástí endokrinního systému, který reguluje různé orgány a tkáně v těle. Hypofýza tvoří a uvolňuje ACTH s cílem stimulovat tvorbu kortisolu nadledvinou (orgán umístěný na horním pólu obou ledvin). Kortisol významně ovlivňuje metabolismus glukózy, bílkovin a lipidů, tlumí odpověď imunitního systému a ovlivňuje krevní tlak. ACTH stoupá pokud je koncentrace kortisolu nízký a ACTH klesá při zvýšené koncentraci kortisolu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Koncentrace ACTH v krvi je stanovována pro diagnostiku a monitorování stavů spojených s nadbytečnou nebo nedostatečnou tvorbou kortisolu v organismu.

Jedná se zejména o následující stavy:

• Cushingova nemoc: nadbytek kortisolu v důsledku zvýšené tvorby ACTH nádorem hypofýzy (obvykle nezhoubným)
• Cushinguv syndrom: symptomy spojené se zvýšenou tvorbou kortisolu, které kromě Cushingovy nemoci mohou být vyvolány nádorem nadledvin, adrenální hyperplázií, používáním steroidu a nebo tvorbou ACTH nádorem lokalizovaným mimo hypofýzu (často v plicích).
• Addisonova nemoc, primární adrenální nedostatečnost: snížení tvorby kortisolu poškozením nadledviny
• Sekundární adrenální nedostatečnost: snížení tvorby kortisolu poruchou hypofýzy
• Hypotituitarismus: dysfunkce nebo poškození hypofýzy vedoucí k poklesu tvorby hormonu hypofýzy včetně ACTH.

Stanovení ACTH a kortisolu pomůže odlišit různé stavy. Změny ACTH bývají přesně opačné než změny kortisolu. Lékař ze změn tohoto vztahu může diagnostikovat různé nemoci a syndromy. Následující tabulka ukazuje nejčastější stavy při porušené tvorbě ACTH a kortisolu způsobené postižením hypofýzy a nadledvin.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je prováděno pokud pacient má příznaky spojené se zvýšenou nebo sníženou tvorbou kortizolu.
Zvýšená produkce kortisolu je často provázena obezitou, měsicovitým (kulatým obličejem), křehkou a tenkou kůží, červenými striemi na břiše, svalovou slabostí, akné a zvýšeným ochlupením. Často tyto příznaky doprovází hypertenze, snížená koncentrace draslíku, zvýšená koncentrace bikarbonátů a glukózy nebo přímo diabetes (steroidní diabetes).
Pacienti s nedostatečnou tvorbou kortisolu mívají svalovou slabost, únavu, hubnou, mají zvýšenou pigmentaci kůže (zejména v místech, které nejsou vystaveny slunečnímu záření) a ztrátu chuti k jídlu. Často tyto příznaky jsou doprovázeny nízkým krevním tlakem, sníženou koncentrací glukózy a sodíku a zvýšenou koncentrací draslíku a vápníku.
Symptomy naznačující hypopituitarismus zahrnují ztrátu chuti k jídlu, únavu, nepravidelný menstruační cyklus, hypogonadismus, snížení sexuality, časné noční močení a ztrátu hmotnosti. Pokud jsou symptomy vyvolané nádorem hypofýzy (často nezhoubným) má pacient ještě příznaky spojené s útlakem buněk a nervů v okolí hypofýzy. Nádor může ovlivnit funkci zrakového nervu - neschopnost vidět věci a časté bolesti hlavy.

Co výsledek vyšetření znamená?
Změny ACTH a kortisolu jsou často společné jak uvádí tabulka (viz výše).
Zvýšení ACTH může znamenat Cushingovu nemoc, Addisonovu nemoc nebo nádor produkující ACTH. Snížení ACTH je způsobeno nádorem nadledvin používání steroidů nebo hypopituitarismem.
Pro správnou interpretaci nálezu musíme znát výsledky více parametrů. Koncentrace ACTH a kortisolu se v průběhu dne významně mění. ACTH má nejvyšší vypovídací hodnotu ráno a nejnižší v noci. ACTH stimuluje tvorbu kortisolu, a tak koncentrace kortisolu sledují hodnoty ACTH. Při porušené tvorbě ATH a kortisolu se také mění diurnální kolísání (změny v průběhu dne).

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšetření změn kortisolu a ACTH po stimulaci různými látkami – funkční testy, může přispět k diagnostice hormonální poruchy. Nejčastěji se používá kortikoliberin, který stimuluje tvorbu ACTH a dexamethason, který je testem supresorovým.

• Kortikoliberin, podobně jako ACTH, stimuluje nadledvinu ke zvýšené tvorbě kortisolu. Pokud o stimulaci se nezvýší koncentrace kortisolu, nález svědčí pro poškození nadledvin, které je například pri Addisonově nemoci nebo při hypopituitarismus
• Dexamethason je velmi účinný lék působící jako kortisol a u zdravých osob tlumí produkci ACTH. Při testování se ověřuje schopnost snížení tvorby ACTH a využívá se k diagnostice Cushingova syndromu a jeho příčiny.

Insulin, analoga ACTH, metyrapon a další léky mohou být použity k funkčním testům.

Některé léky a stavy ovlivnují koncentraci ACTH jako amfetaminy, insulin, levodopa, metoclopramid a RU 486. Mezi léky snižující ACTH patří dexamethason a další léky pusobící jako kortisol (např. prednison, hydrokortison, prednisolon a methylprednisolon).

Uvolňování ACTH zvyšuje stres.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaký je rozdíl mezi Cushingovou nemocí a Cushingovým syndromem?
2. Co je Addisonova nemoc?
3. Lékař mi sdělil, že se mi ACTH tvoří též mimo hypofýzu. Co to znamená?

1. Jaký je rozdíl mezi Cushingovou nemocí a Cushingovým syndromem?

Cushingova nemoc je vyvolána zvýšenou stimulací nadledviny ACTH tvořeným nejčastěji nezhoubným nádorem hypofýzy. Cushingův syndrom má shodné symptomy bez ohledu na příčinu, může být třeba vyvolán používání steroidních hormonů (často při léčbě nádorů nebo autoimunitních nemocí). Nádory nadledviny a nádory produkujícími ACTH mimo hypofýzu (obvykle v plicích).

2. Co je Addisonova nemoc?

Addisonova nemoc je další název pro primární adrenokortikální nedostatečnost, která nastává pokud je kůra nadledvin poškozena nebo zničena a je nedostatek kortisolu a dalších steroidních hormonů zejména aldosteronu.

3. Lékař mi sdělil, že se mi ACTH tvoří též mimo hypofýzu. Co to znamená?

Organismus může tvořit ACTH i mimo hypofýzu tzv. ektopicky. To znamená, že ACTH je tvořen nádorovou tkání kdekoliv v těle, obvykle (ale ne vždy) v plicích. Jednou z příčin Cushingova syndromu je přítomnost nádoru a lékař musí pátrat místě v těle.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.