Další názevHLA-B27 antigen, B27
Oficiální názevLidský leukocytární antigen B27

Proč se nechat vyšetřit?

Pro určení přítomnosti lidského leukocytárního antigenu B27 (HLA-B27) na povrchu buněk; pro pomoc při diagnostice onemocnění, které jsou asociovány s přítomností HLA-B27.

Kdy se nechat vyšetřit?

V případech, kdy máte symptomy jako je chronická bolest kloubů podobná artritidě, ztuhlost, a zánět některých částí těla, především spodní části zad, boků, krku nebo v oblasti hrudníku a dále u bolestivých zánětů očí (uveitid), obzvláště jste-li muž a symptomy se objevily brzy po třicítce.

Požadovaný druh vzorku

Vzorek krve odebraný ze žíly, nejčastěji na paži.

Co je vyšetřováno?

HLA-B27 je specifický protein (lidský leukocytární antigen – HLA – z angl. human leukocyte antigen), který se nachází na povrchu buněk. Termín HLA-B27 se používá také pro gen, který HLA-B27 kóduje. Stanovení HLA-B27 určuje přítomnost či nepřítomnost HLA-B27 proteinu na povrchu bílých krvinek.

HLA jsou proteiny, které, mimo jiné, pomáhají imunitnímu systému rozpoznat vlastní buňky a odlišit je tak od buněk cizích. Každý člověk má vrozenou určitou kombinaci HLA genů, která kóduje mnohé antigeny na povrchu jeho buněk. Přítomnost nebo nepřítomnost každého z antigenů tak vytváří kombinaci HLA, která je pro každého člověka charakteristická.

V severoamerické populaci je HLA-B27 nalezen asi u 6 % populace. Lidi s HLA-B27 mají zvýšené riziko rozvoje některých autoimunitních onemocnění jako jsou ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc), juvenilní revmatoidní artritida, reaktivní artritida (do této skupiny patří i Reiterův syndrom) a akutní přední uveitida. HLA-B27 bývá také asociován se zánětlivým onemocněním střev (IBD) a jinými chronickými stavy.

Zatímco HLA-B27 není příčinou žádného z uvedených stavů, u lidí, kteří těmito onemocněními trpí, je vyšší prevalence HLAB-27 než je tomu u zdravé populace. Například, i když je pouze 6 % celkové populace HLA-B27 pozitivní, tak ve skupině pacientů s ankylozující spondylitidou je HLA-B27 pozitivních přibližně 88 % z nich.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

POZNÁMKA: Když Vás nebo blízkou osobu probíhající vyšetření znepokojují, zahanbují, nebo je těžce zvládáte, můžete si přečíst některý z následujících odkazů: Zvládání bolesti, diskomfortu a znepokojení, rady pro krevní vyšetření, rady pro pomoc dětem v průběhu vyšetření a rady pro starší pacienty k zvládnutí vyšetření.

Jiný článek, Sledujte vzorek, poskytuje náhled na odběr a zpracování krevního vzorku a výtěru

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Stanovení HLA-B27 je primárně používáno jako podpůrné vyšetření při podezření na ankylozující spondylitidu, reaktivní artritidu, juvenilní revmatoidní artritidu nebo u přední uveitidy. Test HLA-B27 není definitivním stanovením, tj. nepoužívá se pro potvrzení nebo vyloučení konkrétní diagnózy. Spolu s dalšími nálezy – příznaky, symptomy a dalšími laboratorními vyšetřeními – je pouze součástí procesu u diagnostiky některých autoimunitních onemocnění (např. ankylozující spondylitida nebo reaktivní artritida).

Ankylozující spondylitida a reaktivní artritida jsou chronická, progredující onemocnění vyskytující se častěji u mužů. První příznaky se obvykle objevují ve věku kolem 30-35 let.

U těchto autoimunitních onemocnění bývají symptomy často velmi lehké a může trvat léta, než se na kostech a kloubech objeví charakteristické degenerativní změny, které jsou viditelné na rentgenových snímcích:

  • pro ankylozující spondylitidu je charakteristická bolest, zánět a postupně se zvětšující ztuhlost páteře, krku a hrudníku
  • reaktivní artritidou se označuje skupina symptomů, které zahrnují zánět kloubů, močové trubice, očí a kožní léze
  • juvenilní revmatoidní artritida je forma artritidy vyskytující se u dětí
  • přední uveitida je charakteristická opakujícími se záněty jednoho nebo obou očí

Test HLA-B27 může být požadován za součást skupiny vyšetření pro diagnostiku a vyhodnocení stavů způsobujících kloubní bolesti podobné artritidě, ztuhlost a zánět. Tato vyšetření mohou zahrnovat stanovení revmatoidního faktoru, sedimentace erytrocytů a CRP (C-reaktivní protein). Vyšetření HLA-B27 je používáno i u pacientů s opakujícími se uveitidami, u kterých nebyla nalezena žádná objektivní příčina vzniku.

Kdy je vyšetření požadováno?

Stanovení HLA-B27 bývá požadováno u osob s akutní nebo chronickou bolestí a zánětem v oblasti páteře, krku, hrudníku, očí a/nebo kloubů. A to v případě, kdy má ošetřující lékař podezření, že tyto příznaky jsou způsobeny autoimunitním onemocněním, které je s HLA-B27 asociováno. Vyšetření bývá požadováno také u osob s opakujícími se uveitidami.

Stanovení HLA-B27 není diagnostickým testem, ale je používáno k rozhodnutí, zda je u daného pacienta pravděpodobnost přítomnosti konkrétního autoimunitního onemocnění vyšší nebo nižší.

Lékaři vyšetření HLA-B27 požadují často v případech, kdy mají podezření na ankylozující spondylitidu ve stádiu, kdy změny na obratlích páteře ještě nejsou viditelné na rentgenových snímcích.

Co výsledek vyšetření znamená?

Pokud má pacient charakteristické symptomy (chronická bolest, zánět a/nebo degenerativní změny kostí podle rentgenového vyšetření), pozitivní výsledek vyšetření HLA-B27 podporuje diagnózu ankylozující spondylitidy, reaktivní artritidy nebo jiného autoimunitního onemocnění, které je asociováno s HLA-B27. A to zejména u mladších mužů, kdy se první symptomy objevily před čtyřicítkou.

Pokud je vyšetření HLA-B27 negativní, je pravděpodobnost přítomnosti autoimunitního onemocnění, které je asociováno s HLA-B27, nízká. Neznamená to ale, že HLA-B27 negativní osoby některá z těchto autoimunitních onemocnění nemůžou mít. To platí i v opačném případě – HLA-B27 pozitivita neznamená, že pacient dané autoimunitní onemocnění vyvine. Na vzniku těchto onemocnění u HLA-B27 pozitivních osob se totiž podílejí další spouštěcí faktory, které nejsou v současnosti ještě plně objasněny.

Přítomnost nebo nepřítomnost konkrétních HLA antigenů je určená geneticky. Geny, které tvorbu HLA antigenů kódují, jsou předávány dětem od rodičů. Když jsou například v rámci jedné rodiny dva členové HLA-B27 pozitivní a jeden vyvine onemocnění, které je s HLA-B27 asociováno, je riziko rozvoje podobné nemoci u druhého z nich zvýšené.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

I když jsou onemocnění asociované s HLA-B27 pozitivitou častější u mužů, mohou postihovat i ženy. V těchto případech bývají symptomy související s onemocněním obvykle mírnější.

Na základě genetických vyšetřovacích metod je možné HLA-B27 antigeny dělit do několika subtypů. V současné době je již známo více než 70 subtypů HLA-B27, jako např. HLA-B27*05 a HLA-B27*02. Jak přítomnost konkrétních subtypů HLA-B27 ovlivňuje pravděpodobnost rozvoje konkrétního autoimunitního onemocnění, ještě není známo.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Co je příčinou autoimunitních onemocnění, které jsou asociovány s přítomností HLA-B27?

Ve většině případů není příčina známa. V některých případech, například u reaktivní artritidy, je vznik autoimunitního onemocnění předcházen infekcí mikroorganismy jako Chlamydia, Campylobacter, Salmonella, Ureaplasma, nebo Yersinia. Je možné, že podobnost mezi antigeny vázanými na HLA-B27 a antigeny na povrchu mikroorganismů aktivuje imunitní odpověď jak proti mikroorganismům, tak proti tělu vlastním strukturám, a tím spouští autoimunitní onemocnění.

2. Je možné nechat se vyšetřit na přítomnost HLA-B27 přímo v ordinaci?

Vyšetření HLA-B27 vyžaduje specializované vybavení a zkušený personál. V ordinacích se proto neprovádí. Vyšetření stanovují specializované laboratoře.

3. Měl by mít každý pacient provedeno vyšetření HLA-B27?

Rutinní testování všech pacientů není doporučeno a je omezeno na skupinu pacientů s charakteristickými symptomy. HLA-B27 pozitivní test u pacienta, který nemá žádné příznaky a v anamnéze nemá záznam o výskytu autoimunitního onemocnění, které je s HLA-B27 asociováno, není považován za klinicky významný. Toto vyšetření nedokáže předpovědět riziko vzniku autoimunitního onemocnění, i když někdy bývají vyšetřování rodinní příslušníci HLA-B27 pacientů s autoimunitním onemocněním. V těchto případech nemá výsledek stanovení pro předpověď vzniku onemocnění význam.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie. 1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.