Další názevCRP
Oficiální názevC-reaktivní protein

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetřením se prokazuje přítomnost zánětu v organismu a slouží také k monitorování léčebné odpovědi.
[Poznámka: k vyšetření rizika srdečních onemocnění se používá citlivější (hs-CRP) test.]

Kdy se nechat vyšetřit?
Při podezření na zánětlivá onemocnění (jako jsou některé druhy artritidy a autoimunitních onemocnění nebo zánětlivá střevní onemocnění) nebo k potvrzení přítomnosti infekce (zejména po chirurgických výkonech).

Požadovaný druh vzorku?
Vyšetření se provádí ze vzorku žilní krve.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
C-reaktivní protein (CRP) je látka vytvářená v játrech a vylučovaná do krevního oběhu. Koncentrace CRP významně roste během několika hodin po vypuknutí infekce a její sledování je tak velmi vhodné pro monitorování průběhu infekce. Růstu její koncentrace v krvi často předchází bolest, horečka a případné další klinické projevy. Hladina CRP může následkem probíhající infekce vystoupit až na tisícinásobek normálních hodnot. Pokles hladiny CRP je po ústupu zánětu poměrně rychlý a je tak možné výhodně sledovat efektivitu léčby.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření CRP se používá u pacientů se zánětlivými střevními onemocněními, některými druhy artritidy a autoimunitními onemocněními k odhadu míry zánětu a monitorování účinnosti zvolené léčby. Vyšetření je také prováděno při sledování pacientů v rekonvalescenci po chirurgických, případně jiných invazivních zákrocích, s cílem odhalit počínající infekci. Vyšetření CRP není natolik specifické, aby jím bylo možné stanovit druh onemocnění. CRP je tedy spíše obecným ukazatelem probíhající infekce a zánětu, který lékaři poukazuje na nutnost dalšího cílenějšího vyšetření.

Kdy je vyšetření požadováno?
Jelikož roste hladina CRP při zánětu, bývá vyšetření indikováno při riziku akutního zánětu (např. riziko infekce po chirurgickém zákroku) nebo při podezření na probíhající zánět na základě pacientových příznaků. Vyšetření také slouží k hodnocení stavu některých onemocnění, jako například revmatoidní artritida a lupus. Vyšetření může být prováděno opakovaně s cílem zjistit, zda je léčba zánětlivého onemocnění účinná, neboť hladina CRP při ústupu zánětu klesá.

Vyšetření CRP se rovněž provádí při sledování pacientů s hojícím se zraněním, po chirurgických zákrocích, orgánových transplantacích, s popáleninami, kde slouží jako časný indikátor rozvíjející se infekce.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Obvyklé referenční meze nejsou pro toto vyšetření jednotné. Interval referenčního rozmezí totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou věk, pohlaví a velikost statistického souboru, z nějž byly meze vytvořeny, dále má také vliv používaná metoda stanovení, statistická metoda výpočtu, které ve výsledku mohou vést k různým hodnotám v různých laboratořích. U vašeho laboratorní výsledku by měly být uvedeny specifické referenční meze pro použitou metodu stanovení. Lab Tests Online Vám doporučuje konzultovat výsledek vyšetření s indikujícím lékařem.

Když hladina CRP v krvi klesá, znamená to, že zánět ustupuje a stav by se měl zlepšovat.

Když hodnota CRP poklesne pod 10 mg.l-1, znamená to, že akutní zánět není v těle přítomen.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Ke sledování zánětu v organismu se také používá test sedimentace erytrocytů. Oba tyto testy podávají podobné informace o přítomnosti zánětu. Hladina CRP se však zvyšuje dříve než dochází ke zvýšení sedimentace erytrocytů a na druhou stranu po úspěšné léčbě zánětu poklesne hladina CRP rychleji, zatímco sedimentace erytrocytů může být zvýšena mnohem déle.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co jsou chronická zánětlivá onemocnění?
2. Jaký je rozdíl mezi vyšetřením CRP a hs-CRP?

1. Co jsou chronická zánětlivá onemocnění?
Chronická zánětlivá onemocnění zahrnují onemocnění, která jsou charakteristická dlouhotrvajícím zánětem nebo pravidelně se vracejícími vzplanutími zánětu, jehož příčiny mohou být různé. Mezi tato onemocnění patří například artritida, lupus nebo tzv.Crohnova choroba (chronický zánět střeva).

2. Jaký je rozdíl mezi vyšetřením CRP a hs-CRP?
Při obou vyšetřeních se stanovuje koncentrace totožné látky v krvi, avšak při vyšetření hs-CRP se stanovují velmi nízké koncentrace této látky. Vyšetření hs-CRP se používá především k rozpoznání rizika vzniku některých srdečních onemocnění. Vyšetření hs-CRP se provádí v rozsahu 0,5-10 mg/l. Při vyšetření CRP, které se provádí především z důvodu diagnostiky infekce nebo chronického zánětu, jsou významné koncentrace v rozsahu 10-1000 mg/l.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.