Magnézium

Co je vyšetřováno?
Tento test měří množství magnesia v krvi. Zdravý člověk má v krvi pouze velmi malé množství celkového tělesného magnesia (přibližně 1%).

Magnesium je minerální látka, která se nachází v každé buňce našeho těla. Je nezbytná pro tvorbu energie, svalovou práci (kontrakci), funkci nervů a udržení pevnosti kostí. Zhruba polovina magnesia v těle je spojená s vápníkem a fosforem a společně se podílí na vytváření kosti.

Magnesium je v malém množství obsaženo v široké škále potravin, obzvláště v listové zelenině, jako špenát, a většina magnesia v těle pochází právě z potravy. Tělo udržuje stálou hladinu magnesia v krvi, buňkách a kostech pomocí regulačního mechanismu, který absorbuje potřebného množství z tenkého střeva a vylučuje jej nebo jej ukládá v ledvinách.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krevní vzorek se získá jehlou ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Neobvyklá hladina magnesia je nejčastěji spojená se zdravotními stavy nebo onemocněními, které způsobují nestejné nebo přebytečné vylučování magnesia ledvinami, nebo které způsobují nepravidelnou absorpci magnesia tenkým střevem. Hodnoty magnesia mohou být použity při kontrole a vyhodnocování závažnosti ledvinových problémů a/nebo neléčeného diabetu a mohou pomoci při diagnostice poruch trávení.

Protože nedostatek magnesia může za určitou dobu způsobit stálé nízké hladiny vápníku a draslíku, může jeho hladinu zkontrolovat, pokud chceme určit problémy spojené s vápníkem, draslíkem, fosforem a/nebo parathormonem (účastní se regulace vápníku).

Časté měření hladiny magnesia může být použito při monitorování odpovědi organismu na potravinové doplňky obsahující magnesium, ať už jsou podávány orálně nebo intravenózně (IV), a společně s testy na vápník a fosfor mohou být použity k monitorování vápníkových doplňků.

Kdy je vyšetření požadováno?
Testy na magnesium mohou být vyžadány jako další krok při zjištění chronicky nízkých hladin vápníku a draslíku. Také mohou být vyžádány, objeví-li se symptomy abnormálně nízké hladiny magnesia, jakými jsou například svalová slabost, trhání, křeče, zmatenost, srdeční arytmie a záchvaty.

Přestože jsou nedostatky magnesia způsobené nedostatečným příjmem látky potravou vzácné, může lékař požádat o vyhodnocení testu na hladinu magnesia jako součást vyhodnocení malabsorpce, podvýživy, průjmu nebo alkoholismu. Pokud berete léky, které také způsobují zvýšené vylučování magnesia ledvinami, může se test také provést. Pokud je nutné dodávat chybějící magnesium a/nebo kalcium, potom je nejpravděpodobnější, že bude v určitém intervalu kontrolována právě hladina magnesia v krvi, čímž bude se monitorovat úspěšnost léčby.

Pokud trpíte poruchou činnosti ledvin nebo nekompenzovaným diabetem, může lékař požádat o test hladiny magnesia, který by mu pomohl při monitorování činnosti ledvin a aby se ujistil, že nevylučujete nebo nezadržujete nadbytečné množství magnesia.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Pro tento test neexistují standardizované referenční tabulky. Referenční rozmezí je ovlivněno řadou různých faktorů, jakými jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace, testovací metoda, proto mají numerické hodnoty výsledku v různých laboratořích odlišný význam. Zpráva z vaší laboratoře by měla obsahovat specifickou referenční tabulku pro váš test. Lab Tests Online vám doporučují, abyste si o výsledcích testu pohovořili s lékařem. Pro další informace o referenčních rozmezích si přečtěte Referenční škály a jejich význam.

Nízká hladina magnesia (hypomagnesemie) v krvi znamená, že 1) nepřijímáte dostatečné množství magnesia potravou, 2) nedochází k dostatečné absorpci magnesia v tenkém střevě nebo 3) dochází k příliš vysokému vylučování magnesia ledvinami.

Tyto nedostatky mohou být způsobeny:

• nízkým příjmem v potravě (často u starších pacientů, u pacientů s podvýživou a alkoholismem)
• poruchami zažívání (např. Crohnova nemoc)
• neléčený diabetes
• HYPOPARATHYROIDISMUS (nedostačující funkce příštítných tělísek)
• dlouhodobé používání diuretik
• déle trvající průjem
• pooperační stav
• vážné popáleniny
• těhotenská toxemie

Zvýšená hladina magnesia způsobená vysokým příjmem magnesia v potravě je vzácná, většinou je výsledkem problému s vylučováním nebo příliš velkým užíváním potravinových doplňků.

Zvýšená hladina magnesia se objevuje při:

• selhání ledvin
• HYPERPARATHYROIDISMUS (příliš funkční příštítná tělíska)
• HYPOTHYROIDISMUS (snížená funkce štítné žlázy)
• dehydrataci
• diabetické acidoze (při první diagnóze)
• Addisonova nemoc
• používání antacid a projímadel obsahujících magnesium

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vzhledem k tomu, že magnesium je elektrolyt, může být jeho test vyžadován společně s testy na jiné elektrolyty jako sodík, draslík, chlor, CO2, vápník a fosfor, aby se mohla vyhodnotit pacientova celková elektrolytická rovnováha. Je-li hladina magnesia nízká, je obvyklé, že nižších hodnot dosahuje i hladina draslíku.

Hladina magnesia v krvi je obecně nízká v druhém a třetím trimestru těhotenství.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Proč můj lékař společně s testem na magnesium provádí ještě test na vápník a fosfor?

1. Proč můj lékař společně s testem na magnesium provádí ještě test na vápník a fosfor?
Nízká hladina magnesia může ovlivnit regulaci hladiny vápníku. Parathormon a vitamín D většinou při regulaci hladiny vápníku pracují společně s fosforem. Nízká hladina magnesia může způsobit, že je nízká hladina vápníku rezistentnější ke změnám.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.