Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Jak je vyšetření využíváno?
Je-li u pacienta nově diagnostikován diabetes 1. nebo 2. typu, C-peptid může pomoci určit, kolik inzulinu ještě vytváří pacientův pankreas.
Diabetes 1. typu je autoimunitní proces, který často začíná v útlém dětství a při němž časem dochází k téměř kompletní destrukci beta-buněk. Nakonec je vytvářeno málo inzulinu nebo vůbec žádný inzulin (a také C-peptid), což vede k úplné závislosti na exogenním inzulinu.
U diabetu 2. typu je inzulinová rezistence a kompenzatorní vzestup tvorby a uvolňování inzulinu, které mohou rovněž vést k poškození beta-buněk. Pacienti s diabetem 2. typu jsou obvykle léčeni perorálními léky, které povzbuzují jejich tělo k tvorbě většího množství inzulinu a/nebo způsobují, že jejich buňky jsou citlivější na inzulin, který je produkován. Nakonec, díky poškození beta-buněk, i diabetici 2. typu mohou tvořit velmi málo inzulinu a vyžadují jeho injekční podání. Každý inzulin, který tělo vytváří, se odráží v hladině C-peptidu; proto může být vyšetření C-peptidu užito pro sledování aktivity beta-buněk a jejich produkční schopnosti a pomáhá vašemu lékaři určit, kdy začít s léčbou inzulinem.
Měření C-peptidu může být též užito ve spojení se stanovením hladin inzulinu a glukózy a pomoci tak diagnostikovat příčinu dokumentované hypoglykémie a sledovat její léčbu. Příznaky hypoglykémie mohou být způsobeny nadměrnou dávkou inzulinu, požitím alkoholu, dědičným defektem jaterních enzymů, onemocněním jater nebo ledvin či inzulinomem (nádorem buněk ostrůvků v pankreatu, který vytváří nekontrolované množství inzulinu a C-peptidu).
Kdy je vyšetření požadováno?
Hladiny C-peptidu mohou být požadovány, máte-li nově diagnostikovaný diabetes 1. typu, jako součást zhodnocení vaší reziduální (zbytkové) funkce beta-buněk (kolik inzulinu vaše beta-buňky vytvářejí). U diabetu 2. typu může být test ordinován, chce-li váš lékař sledovat stav vašich beta-buněk a tvorbu inzulinu v čase a určit, zda a kdy může být potřebná injekční léčba inzulinem.
Hladiny C-peptidu mohou být stanoveny, je-li dokumentovaná akutní či opakující se hypoglykémie. Její příznaky zahrnují pocení, bušení srdce, pocit hladu, zmatenost, neostré vidění, mdloby, křeče a dokonce ztrátu vědomí, i když se tyto příznaky mohou vyskytovat i v jiných situacích. Vyšetření C-peptidu může být užito k odlišení nadměrné tvorby inzulinu od jeho nadměrného podání a může pomoci rozpoznat inzulinom.
Máte-li odstraněn pankreas nebo jste jedním z mála pacientů, kterým byly transplantovány buňky pankreatických ostrůvků (s cílem obnovit vaši schopnost vytvářet inzulin), hladiny vašeho C-peptidu mohou být sledovány k ověření účinnosti léčby a pokračující úspěšnosti procedury.
Co výsledek vyšetření znamená?
Vysoké hladiny C-peptidu obecně ukazují vysokou úroveň endogenní tvorby inzulinu. Může to být odpověď na vysokou hladinu krevní glukózy, způsobenou příjmem glukózy a/nebo inzulinovou rezistencí. (U inzulinové rezistence tělesné buňky nevyužívají normálně inzulin pro transport glukózy do buněk. Buňky mají „hlad po glukóze“, stav je organizmem falešně zhodnocen jako nedostatek inzulinu a je signálem pro jeho další tvorbu.) Vysoké hladiny C-peptidu jsou rovněž pozorovány u inzulinomů (nádorů produkujících inzulin) a mohou být nalezeny u hypokalémie, v těhotenství, u nemocných s Cushingovým syndromem a selháním ledvin.
Nízké hladiny C-peptidu jsou spojeny s nízkou úrovní produkce inzulinu. Tento stav může nastat, když je beta-buňkami vytvářen nedostatek inzulinu nebo když je tvorba potlačena exogenním inzulinem nebo supresním testem, založeném na podání látek, jako je somatostatin.
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšetření C-peptidu není příliš rozšířeno a nemusí být dostupné v každé laboratoři. Má-li být u vás provedeno opakované stanovení C-peptidu, mělo by být provedeno v téže laboratoři při užití stejné metody.
I když jsou vytvářeny stejnou rychlostí, C-peptid a inzulin opouštějí tělo různými cestami. Inzulin je zpracováván a vylučován především játry, zatímco C-peptid je odstraňován ledvinami. Protože poločas C-peptidu je asi 30 minut proti 5 minutám u inzulinu, je v krevním oběhu normálně asi pětkrát více C-peptidu než inzulinu.
