Bioteroristická agens představují biologický materiál, jako jsou například bakterie nebo viry, který je užit jako zbraň proti státům nebo skupině obyvatel. Rozesílání spór antraxu poštovními zásilkami ve Spojených státech v roce 2001 představovalo první bioteroristický útok na tuto zemi. Biologická agens mohou být šířena vedle rozesílání poštou i v potravinách, pitné vodě a záměrně infikovanými zvířaty.

Centra pro kontrolu chorob a prevenci (CDC, Centers for Disease Control and Prevention1) kategorizují biologická agens podle rizika, které představují pro veřejnost. Agens, která představují značné riziko, protože je lze lehce šířit, a která mohou způsobit infekci s vysokou smrtností, jsou klasifikována jako kategorie A. Tato agens zahrnují bakterie a viry, které vyvolávají následující infekční choroby:

    • Antrax

    • Botulismus

    • Mor

    • Tularémie

    • Pravé neštovice

    • Hemoragické horečky (vyvolané např. virem Eboly) 

Podle CDC je agens, které představuje střední riziko pro veřejnost, klasifikováno v kategorii B. Tato agens mohou být šířena relativně jednoduše a mohou způsobit středně závažné onemocnění, avšak smrtnost těchto infekčních chorob je nízká. Jako příklad můžeme uvést choleru ( přenos infikovanou pitnou vodou) či salmonelózu ( infikované potraviny).

Do skupiny C pak řadíme potencionální patogeny, které by mohly být v budoucnu využity jako bioteroristické agens pro svoji dostupnost a snadnost šíření. Příkladem jsou hantaviry.

Na doplnění je potřeba dodat, že i chemické a radioaktivní látky mohou být použity jako teroristické zbraně. CDC klasifikuje chemické látky podle jejich cílové aktivity na kůži, plíce, zažívací ústrojí a nervový systém. Za jediný dosud známý teroristický útok, ke kterému došlo v letech 1994 a 1995, byla odpovědná sekta Óm Šinrikjó, která vypustila do vzduchu nervový plyn sarin v japonském městě Matsumu a posléze v hlavním městě Tokiu, což vedlo k 19 úmrtím a k ošetření či hospitalizaci tisíců exponovaných osob.

Radioaktivní látky jsou bezbarvé, bez zápachu a nejsou viditelné. Kontaminace jídla, vody a objektů může poškodit nebo zabít lidi a zvířaty, přičemž se tato těžko prokazuje. Příznaky ozáření mohou zahrnovat nauzeu, zvracení, průjem a v závislosti na dávce krvácení z dásní, nosu, tvorbu modřin a ztrátu vlasů. K expozici radioaktivním látkám může dojít požitím, inhalací nebo kontaminací otevřené rány. Příkladem může být radioaktivní látka polonium 210, která v roce 2006 způsobila smrt ruského disidenta Alexandra Litviněnka.

V současné době nejsou k dispozici žádné testy, které by spolehlivě odhalily expozici biologickými agens u osob, které nemají žádné příznaky. Existují však rychlé molekulárně biologické testy dostupné v laboratořích hygienické služby, které lze využít k detekci agens kategorie A u osob s příznaky infekční choroby. Pro zajímavost, první test pro detekci antraxu byl vyvinut během několika měsíců od incidentu v roce 2001. Tento test byl záhy schválen FDA pro klinické použití.

V současné době vláda Spojených států společně s vědeckou komunitou a průmyslem intensivně pracují na vývoji rychlých a účinných metod pro ochranu před biologickými agens, jako je například Bacillus anthracis (příčina antraxu), jenž může být použit při příštím bioteroristickém útoku. Výzkum se rovněž soustřeďuje na vývoj i vylepšení vakcín, které by byly využitelné pro ochranu populace.

V širším měřítku jsou laboratoře zapojeny do sítě, která by zajišťovala rychlou odpověď v případě bioteroristického útoku nebo jiné příčiny ohrožení veřejného zdraví. Laboratoře jsou pro tento případ připraveny reagovat rychle využitím odpovídajících testů pro identifikaci příčiny nemoci, což je základem pro rychle nasazenou terapii.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 12. říjen 2022.
Tento článek byl naposledy změněn 1. únor 2011.