Další názevKultivace výtěru z krku, Rychlý streptokokový test
Oficiální názevStreptokokus skupiny A, beta-hemolytický streptokok skupiny A
Související vyšetření

Vyšetření na chřipku, Hemokultura, ASO

Proč se nechat vyšetřit?
K určení, zda je faryngitida způsobena streptokokem skupiny A.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud máte bolesti krku a lékař má podezření na respirační infekci způsobenou bakterií.

Požadovaný druh vzorku?
Stěr z mandlí a ze zadní části krku.

Co je vyšetřováno?
Vyšetření zjišťuje přítomnost bakterie Streptococcus pyogenes, známé také jako beta-hemolytický streptokok skupiny A. Streptokoky skupiny A mohou infikovat zadní část krku (pharynx) a způsobit streptokokovou anginu, nejběžnější bakteriální případ faryngitidy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Lékař, sestra nebo jiný zdravotnický pracovník podrží jazyk, poté vloží výtěrovku do úst a setře jí zadní část krku a mandle. Výtěr může být použit k rychlému streptokokovému testu v ambulanci lékaře nebo na klinice, nebo může být odeslán do laboratoře, kde je proveden rychlý streptokokový test a/nebo kultivace výtěru. Odběr musí být proveden před nasazením léčby.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření je použito k rozlišení, zda má pacient faryngitidu způsobenou streptokokem skupiny A. Většina infekcí způsobujících bolest v krku je způsobena viry, a může přejít bez terapie během několika dnů. Streptokoky skupiny A způsobují faryngitidu u 5-15% dospělých a 15-30% dětí. Je důležité identifikovat původce nákazy a léčit jej antibiotiky. Angina je nakažlivé onemocnění a šíří se kontaktem s nemocným. Pokud není infekce léčena, může dojít k sekundárním komplikacím, jako je revmatická horečka (poškozující srdce) nebo glomerulonefritida (poškozující ledviny). Protože je streptokoková nákaza rutinně diagnostikována a léčena, tyto komplikace se objevují velmi vzácně.

Hlavními symptomy infekce jsou horečka, bolest v krku, bolest hlavy, červený krk, nateklé uzliny a celková únava.

Rychlý streptokokový test a/nebo kultivace výtěru z krku bývají použity k průkazu streptokoka skupiny A jako původce faryngitidy a váš lékař předepíše antibiotickou léčbu.

Pokud je výsledek vyšetření rychlého streptokokového testu pozitivní, není potřeba dalšího vyšetření a lékař může začít antibiotickou terapii. Pokud je vyšetření negativní, měla by být provedena kultivace bakterie pro potvrzení výsledku. Kultivace je přesnější než rychlý streptokokový test, ale vyžaduje několik dnů.

Kdy je vyšetření požadováno?

Lékař obvykle vyšetření objedná, pokud má pacient bolest v krku a horečku, která může být způsobena bakteriální infekcí horních dýchacích cest.

Mezi příznaky infekce patří:

  • Bolest v krku
  • Horečka
  • Bolest hlavy
  • Načervenalé mandle s bílými nebo žlutými skvrnami v zadní části krku
  • Nateklý krk
  • Slabost
  • Ztráta chuti k jídlu

Pokud je přítomen kašel nebo rýma, jedná se spíše o virovou infekci.

Co výsledek vyšetření znamená?

Pozitivní kultivace krku nebo rychlého streptokokového testu dokazuje přítomnost streptokoka skupiny A, bakterie způsobující angínu. Negativní výsledek rychlého streptokokového testu poukazuje, že pravděpodobně nemá pacient faryngitidu, ale nemůže ji vyloučit, dokud laboratoř nezhodnotí kultivační vyšetření. Kultivace je citlivější, ale trvá minimálně 48 hodin. Vzácně může být faryngitida způsobena streptokoky skupiny C nebo G. V tomto případě je rychlý test negativní a kultivace pozitivní.

Současné podání antibiotické terapie nebo kloktání ústní vody může ovlivnit výsledek vyšetření.

Pokud je kultivace negativní, pravděpodobně se jedná o virovou infekci.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Infekce se rozšiřuje mezi lidmi sekrety z dýchacích cest obsahujících streptokoky. Během chřipkové sezóny, počáteční příznaky chřipky (horečka, nachlazení, bolest hlavy, bolest krku a svalů) může připomínat anginu. Vzácně tyto příznaky mohou být způsobeny mnohem vážnějším akutním onemocněním, septikémií. K rozlišení anginy a chřipky může být provedet rychlý streptokokový test i influenza test. Pokud jsou obě vyšetření negativní, může být nařízeno kompletní vyšetření krve k zhodnocení bílých krvinek a hemokultivace k vyloučení sepse. Léčba každé z těchto infekcí je velmi odlišná a je důležitá okamžitá diagnóza k předepsání správné terapie.

Pacienti se obvykle léčí antibiotiky a jsou infekční po dlouhou dobu. Pacienti se streptokokovou faryngitidou se mohou nakonec uzdravit bez antibiotické terapie, ale léčba bude trvat delší dobu a je větší riziko sekundárních komplikací.

Faryngitida je nejběžnější u 5-10 letých dětí. Až 20% školáků jsou nosiči, mající bakterii bez klinických příznaků. Přenašeč může rozšiřovat infekci v okolí.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jak dlouho obvykle trvá léčba faryngitidy?
2. Jak dlouho se nemůžu stýkat s dalšími lidmi, pokud mám pozitivní vyšetření?
3. Kdy se mohou moje děti vrátit do školy?
4. Pokud má jedno dítě z rodiny anginu, onemocní všichni ostatní?
5. Co znamená vyšetření ASO a jak je využíváno k detekci streptokokové infekce?
6. Existují nějaké další infekce způsobené streptokokem skupiny A?
7. Měl jsem streptokokovou anginu, můžu se nakazit znovu?
8. Existují jiné skupiny streptokoků, způsobující faryngitidu?

1. Jak dlouho obvykle trvá léčba faryngitidy?
Obvykle deset až čtrnáct dnů, v závislosti na předepsaném antibiotiku.

2. Jak dlouho se nemůžu stýkat s dalšími lidmi, pokud mám pozitivní vyšetření?
Lékař určí, kdy je možno vrátit se do běžného života. Je potřeba brát antibiotika alespoň 24 hodin, než je možný kontakt s jinou osobou.

3. Kdy se mohou moje děti vrátit do školy?
Během lékařské kontroly lékař určí, zda se dítě může vrátit do školy; obvykle léčba trvá několik dní.

4. Pokud má jedno dítě z rodiny anginu, onemocní všichni ostatní?

Ostatní členové rodiny, včetně dospělých, se mohou nakazit. Lékař obvykle vyšetří všechny členy rodiny mající klinické příznaky, popřípadě nařídí vyšetření celé rodiny. Ikdyž protilátky mohou chránit před infekcí u těch, kteří již nákazu prodělali, existuje více serotypů bakterie. Je nepravděpodobné, že by člověk byl imunní proti dalším serotypům, proto může člověk chytit anginu opakovaně.

5. Co znamená vyšetření ASO a jak je využíváno k detekci streptokokové infekce?
Antistreptolysin O (ASO)je vyšetření prováděné z krve, které pomáhá diagnostikovat současnou nebo již proběhlou infekci způsobenou streptokokem skupiny A (Streptococcus pyogenes). Detekuje protilátky proti streptolysinu O, jednomu z mnoha streptokokových antigenů. Dnes je toto vyšetření prováděno méně často než v minulosti. Toto vyšetření není vhodné pro akutní streptokokovou infekci, kdy se používá kultivace výtěru z krku. Pokud se lékař snaží najít, zda má někdo infekci v současnosti, která by nemusela být diagnostikována klasickým postupem, může býttoto vyšetření nápomocné. Navíc může být použito k diagnóze revmatické horečky, která se objevuje týdny po streptokokové infekci, kdy již nelze detekovat streptokoka kultivací.

6. Existují nějaké další infekce způsobené streptokokem skupiny A?

Streptokoky skupiny A mohou způsobovat řadu infekcí, které nemají nic společného s faryngitidou, jako je impetigo a (vzácněji) invazivnější onemocnění syndrom toxického šoku nebo nekrotizující fasciitida.

7. Měl jsem streptokokovou anginu, můžu se nakazit znovu?

Ano. Člověk může být opakovaně nakažen jiným kmenem bakterie.

8. Existují jiné skupiny streptokoků, způsobující faryngitidu?

Tuto infekci mohou způsobit streptokoky skupiny C a G. Tyto bakterie však nezpůsobují sterilní následky jako streptokok skupiny A. Antibiotika jsou účinná také na tyto skupiny streptokoků.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.