ASO

Další názevASLO
Oficiální názevAntistreptolyzin O
Související vyšetření

Streptokoková angína

Proč se nechat vyšetřit?
Test je určen pro pacienty, kteří prodělali nedávno streptokokovou infekci skupiny A. Pomáhá nám diagnostikovat po-streptokokové následky revmatické horečky a glomeluronefritidy.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření se provádí u pacientů, kteří mají symptomy revmatické horečky (abnormality v srdeční funkci) nebo glomeluronefritidy (abnormality ve funkci ledvin) a další příznaky naznačující infekci, ale konfirmační test na streptokoka skupiny A| nepotvrdil streptokokovou infekci.

Požadovaný druh vzorku?
Venósní srážlivá krev, odběr nalačno. Je nutno vyloučit hemolytické vzorky.

Co jevyšetřováno?
Tímto testem zjistíme množství protilátek vyprodukovaných jako odezvu na nedávnou streptokokovou infekci. Streptolysin O je toxin vytvořený streptokoky třídy A(Streptococcus pyogenes). Protilátky vytvořené proti tomuto cizímu toxinu jsou známé jako antistreptolysin O (ASO) protilátky, které objeví se v krvi následně po infekci.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek venózní krve odebraný nalačno.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
ASO test, který se používá pro určení, zda pacient prodělal streptokokovou infekci. Ve většině případech jsou streptokokové infekce identifikované a léčené antibiotiky a infekce odezní. V případech, kdy streptokok nezpůsobí identifikovatelné symptomy nebo je neléčený, může nastat stav, kdy se dostaví revmatická horečka a glomeluronefritida. Toto se může objevit u některých pacientů, zvláště pak u malých dětí. Test je požadovaný v případě jestli pacient má tyto symptomy některé formy onemocnění. Od té doby, kdy se tento test vyšetřuje se počet post-streptokokových komplikací v USA snížil.

Kdy je vyšetření požadováno?
ASO vyšetření je prováděno u pacientů, kteří mají symptomy, které naznačují nemoci způsobené předchozí streptokokové infekci. Testuje se také v případě, že pacient v minulém týdnu pociťoval bolesti v krku nebo měl kožní infekci. Test může být prováděn dvakrát v průběhu 10 - 14 dnů, sleduje se jestli se úroveň protilátek zvedá, snížuje se nebo stagnuje.

Co výsledek vyšetření znamená?
Výsledky ASO testu mohou být prezentovány několika různými způsoby. Víceméně obecně platí čím vyšší výsledek tím více protilátek, které jsou přítomny v krvi.

ASO protilátka buď chybí nebo je přítomná ve velmi nízkých koncentracích u pacientů, kteří měli nedávnou streptokokovou infekci. Protilátky se v těle tvoří asi týden až měsíc po zjištění streptokokové infekce. Hladina ASO protilátek vrcholí mezi 4 a 6 týdnem po nemoci a potom klesá, ale může zůstávat i v detekčních úrovních po dobu několika měsíců po skončení infekce.

Jestliže je test negativní nebo jestliže je protilátka ASO přítomna ve velmi nízkých koncentracích, pak pacient nejspíše neprodělal nedávnou infekci. Toto se stává zvláště, jestliže byl vzorek odebraný o 10 až 14 dnů později, pak je rovněž test záporný nebo minimální.

Jestli je úroveň protilátek ASO vysoká nebo se zvyšuje, pak je pravděpodobné, že infekce nedávno proběhla. ASO úrovně, které jsou zpočátku vysoké a potom klesají ukazují, že infekce proběhla a může být u konce.

ASO test nepředpovídá, jestli se komplikace budou vyskytovat při následující streptokokové infekci, ani nepředpovídá sílu příští choroby. Jestliže jsou přítomny symptomy z revmatické horečky nebo glomeluronefritidy, zvýšená hodnota ASO může být používána pro potvrzení diagnózy.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Některá antibiotika a kortikosteroidy mohou snížit hladinu protilátky ASO.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být ASO používáno pro diagnozu strep krku?
2. Pokud je u mne zjištěn streptokok, bude vždy prováděn ASO test?

1. Může být ASO používáno pro diagnozu výtěru z krku?
Krční kultura nebo rychlý strep test je nejlepší metoda diagnózy streptokokového zánětu hltanu. To je důležité, aby streptokok byl okamžitě identifikovatelný, aby se pacient vyhnul komplikacím a přenášení infekce na další populaci. Pokud je hladina ASO od chvíle detekce nejméně týden stejná nelze použít pro diagnózu akutní infekce.

2. Pokud je u mne zjištěn streptokok, bude vždy prováděn ASO test?
Ne. Obecně se ASO test provádí, když má pacient symptomy ukazující,že se post-streptokoková komplikace možná vyvinula a žádný kultura nepotvrdila předchozí infekci s touto bakterií. Většina lidí nemá tyto komplikace a tak ASO test není prováděn.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.