GGT

Další názevGama-glutamyltransferáza, Gama-glutamyltranspeptidáza
Oficiální názevGama-glutamyltransferáza
Související vyšetření

AST, ALP, ALT, Bilirubin, Jaterní profil

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění onemocnění jater, žlučových cest a/nebo poškození jater alkoholem nebo rozlišení mezi onemocněním jater a kostí, které způsobují zvýšení hodnot alkalické fosfatázy (ALP).

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud lékař zjistí symptomy jaterního onemocněn.

Požadovaný druh vzorku?
Krev odebraná z loketní žíly.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
GGT je enzym vázaný na buněčné membrány a nachází se především v játrech; je velmi citlivý na změny jaterní funkce. V krvi zdravých osob je přítomný v malém množství (muži 0,17 – 1,19 µkat/l, ženy 0,10 – 0,70 µkat/l). Jestliže dojde k poškození jater, hodnoty GGT se zvyšují. Je to velmi citlivý jaterní enzym i pro detekci poškození žlučových cest. Zvýšené hodnoty GGT se nacházejí i tehdy, když nelze najít příčiny, které souvisejí s onemocněním jater.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření se odebírá vzorek krve získaný ze žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení GGT pomáhá detekovat onemocnění jater a žlučových cest, případně při podezření na alkoholizmus a pro diferenciální diagnostiku jaterních a kostních chorob. Hodnoty GGT i ALP jsou zvýšeny u onemocnění žlučových cest a u většiny jaterních chorob, ale pouze hodnoty ALP jsou zvýšené u kostních chorob. Vyšetření GGT se také používá pro vyhledávání (screening) osob s alkoholiků (zvýšené hodnoty GGT lze nalézt asi u 75 % chronických alkoholiků).

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření GGT je většinou s dalšími vyšetřeními požadováno u osob, které mají příznaky jaterního onemocnění. Tyto příznaky zahrnují žloutenku, nucení ke zvracení, zvracení, nedýmání, svědění kůže, únava.
Hodnoty GGT jsou zvýšeny u mnohých chorob, které způsobují akutní poškození jater nebo žlučových cest, ale většinou vyšetření GGT neumožňuje zjistit různé příčiny jaterního poškození. U léčených alkoholiků se vyšetření GGT může použít ke sledování, zda pacient dodržuje léčebný režim (abstinenci).

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšené hodnoty GGT upozorňují, že se něco děje s vašimi játry, ale blíže nespecifikují co. Obecně, čím vyšší hodnoty, tím je vyšší pravděpodobnost poškození jater. Zvýšené hodnoty mohou být způsobeny jaterními chorobami, ale také při srdečním selháním, konzumací alkoholu, užíváním některých léků jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky, léky snižující lipidy, antibiotika, histaminové blokátory (používané na odstranění nadměrné žaludeční kyselosti), léky proti plísním, antidepresiva a hormony, jako např. testosteron. Orální kontraceptiva (pilulky proti otěhotnění) a clofibrát mohou hladiny GGT snižovat.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Malé množství alkoholu vypité v rozmezí 24 hodin do odběru krve může dočasně zvýšit hodnoty GGT. Pokud k tomu dojde, je třeba aby si váš lékař ověřil opakováním vyšetření z nového odběru krve, že je vše v normě.

Hodnoty GGT se mohou snižovat po jídle, proto se doporučuje, aby se odběr krve prováděl nejméně 8 hodin po jídle (nalačno).

Zvyšovat hodnoty GGT může také kouření.

Se vzrůstajícím věkem se hodnoty GGT u žen zvyšují, ne u mužů; hodnoty u mužů jsou většinou o něco vyšší než u žen.

Lidé afrického původu mají přibližně dvakrát vyšší hodnoty GGT než Evropané.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohou být moje hodnoty GGT zvýšeny a přitom nemám žádné symptomy?
2. Jsem alkoholik, ale přestal jsem pít alkohol. Vrátí se moje hodnoty GGT zpět k normě?

1. Mohou být moje hodnoty GGT zvýšeny a přitom nemám žádné symptomy?
Ano, GGT je velmi citlivý enzym a hodnoty mohou být zvýšeny i když nemáme žádné symptomy (příznaky onemocnění). Toto zvýšení může být dočasné, způsobené třeba některými léky nebo pokud jsme konzumovali alkohol v posledních 24 hodinách před odběrem krve. Pokud jsou další laboratorní vyšetření (jaterní enzymy) v normě, doporučuje se vyšetření GGT po nějaké době opakovat. Pokud jsou vaše hodnoty zvýšené a/nebo jsou zvýšené i další jaterní enzymy, budete pravděpodobně podrobněji vyšetřováni, aby se zjistila příčina vašich zvýšených hodnot.

2. Jsem alkoholik, ale přestal jsem pít alkohol. Vrátí se moje hodnoty GGT zpět k normě?
Za nějakou dobu, vaše hodnoty GGT klesnou z jakékoliv hodnoty, kterou jste měli v době kdy jste přestali pít alkohol, až na téměř normální hodnotu. Bude to dále trvat nejméně měsíc, než se vaše hodnoty GGT vrátí do normálu. Abstinence bude snižovat vaši možnost dalšího poškození jater a bude následovat zlepšení funkce vašich jater.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.