ALT

Další názevGlutamát-pyruvát transamináza, GPT
Oficiální názevAlaninaminotransferáza
Související vyšetření

AST, ALP, Bilirubin, Jaterní profil

Kdy se nechat vyšetřit?
V případě podezření na jaterní onemocnění

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly nejčastěji na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Alaninaminotrasferáza je enzym, nacházející se především v játrech, malé množství je též v ledvinách srdci, a svalstvu. Za běžných podmínek je hodnota ALT nízká. Při poškození jater se ALT uvolňuje do krevního oběhu dříve než se objeví další známky jaterního poškození, jako je například žloutenka (zežloutnutí kůže a očního bělma).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
ALT stoupá při jaterních nemocech. ALT je hodnoceno spolu s dalšími enzymy, jako je alkalická fosfatáza (ALP) a aspartátaminotransferáza (AST) a dalšími testy s cílem lépe určit jaterní onemocnění.

Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař indikuje vyšetření ALT (a řadu dalších testů) při podezření na jaterní onemocnění a u pacientů, kteří mají známky jaterního poškození jako je žloutenka, tmavě hnědá moč, nevolnost, zvracení, zvětšení břicha tekutinou v něm (ascités), váhový úbytek, bolesti břicha.

ALT může být požadován samostatně nebo spolu s dalšími testy u:

  • pacientů, kteří prodělali hepatitídu nebo byli v riziku kontaktu s viry hepatitidy
  • osob konzumující větší množství alkoholu
  • osob, kteří mají v rodině jaterní onemocnění
  • osob, kteří užívají léky, které mohou poškozovat játra

U osob s mírnými symptomy jako je únava nebo hubnutí může ALT může sloužit k vyloučení aktivního chronického jaterního onemocnění a často je používáno pro sledování léčby pacientů s jaterním onemocněním.

Co výsledek vyšetření znamená?
Vysoké hodnoty ALT (více než 10x zvýšení) jsou nejčastěji známkou akutní hepatitídy na podkladě virové infekce. U akutní hepatitídy zvýšené hodnoty ALT přetrvávají 1-2 měsíce, ale návrat k fyziologickým hodnotám může trvat až 3-6 měsíců.
ALT není významně zvýšeno u chronické hepatitídy, často je zvýšeno méně než 3x-4x, ale může být i ve fyziologických hodnotách. V těchto případech hodnoty ALT se pohybují mezi fyziologickou hodnotou a mírným zvýšením. Lékař často indikuje toto vyšetření. ALT může být ve fyziologickém rozmezí nebo jen mírně zvýšené u některých jaterních onemocnění, zejména u blokády žlučových cest, při jaterní cirhóze nebo karcinomu jater.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Injekce do svalové tkáně, namáhavé cvičení vede ke zvýšení hodnoty ALT.
Řada léků může zvýšit hodnoty ALT v důsledku poškození jaterní tkáně, ale to se projeví jen u velmi malého počtu pacientů. Nejen léky, ale také některé přírodní léčivé přípravky nebo doplňky stravy mohou ALT zvýšit. Pokud lékař nalezne vyšší hodnotu ALT informujte ho o všech lécích a přípravcích, které užíváte.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Co je hepatitída?
2. Jaké jsou další jaterní testy?

1. Co je hepatitída?
Hepatitida je zánět jater. Existují dvě základní formy akutní a chronická. Akutní hepatitída se projeví pocitem únavy a příznaky podobnými jako u chřipky, nechutenstvím, někdy průjmem a zvracením. V řadě případů se objeví zežloutnutí kůže a bělma, moč má tmavě hnědou barvu a naopak stolice je bělavá. Řada nemocných se úplně uzdraví. Chronická žloutenka je často bez příznaků, někdy bývá známkou hubnutí a únava. Mnoho nemocných vůbec neví, že má tuto nemoc. U řady nemocných chronická hepatitída progreduje k vážnému poškození jater jako je jaterní selhání a cirhóza končící až smrtí. Hepatitídy jsou vyvolány viry a nejčastější hepatitidy jsou – hepatitida A (existuje očkování), hepatitída B (existuje očkování, přenos krví, sekrety) a hepatitída C (přenos krví a sekrety).

2. Jaké jsou další jaterní testy?
Mezi další běžně používané jaterní testy je vyšetření dalších enzymů nacházejících se v jaterních buňkách jako je alkalická fosfatáza (ALP), aspartátaminotransferáza (AST) a bilirubin (žlutý pigment vznikající rozkladem hemu a vylučující se játry).

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.