ALT

Co je vyšetřováno?
Alaninaminotrasferáza je enzym, nacházející se především v játrech, malé množství je též v ledvinách srdci, a svalstvu. Za běžných podmínek je hodnota ALT nízká. Při poškození jater se ALT uvolňuje do krevního oběhu dříve než se objeví další známky jaterního poškození, jako je například žloutenka (zežloutnutí kůže a očního bělma).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
ALT stoupá při jaterních nemocech. ALT je hodnoceno spolu s dalšími enzymy, jako je alkalická fosfatáza (ALP) a aspartátaminotransferáza (AST) a dalšími testy s cílem lépe určit jaterní onemocnění.

Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař indikuje vyšetření ALT (a řadu dalších testů) při podezření na jaterní onemocnění a u pacientů, kteří mají známky jaterního poškození jako je žloutenka, tmavě hnědá moč, nevolnost, zvracení, zvětšení břicha tekutinou v něm (ascités), váhový úbytek, bolesti břicha.

ALT může být požadován samostatně nebo spolu s dalšími testy u:

• pacientů, kteří prodělali hepatitídu nebo byli v riziku kontaktu s viry hepatitidy
• osob konzumující větší množství alkoholu
• osob, kteří mají v rodině jaterní onemocnění
• osob, kteří užívají léky, které mohou poškozovat játra

U osob s mírnými symptomy jako je únava nebo hubnutí může ALT může sloužit k vyloučení aktivního chronického jaterního onemocnění a často je používáno pro sledování léčby pacientů s jaterním onemocněním.

Co výsledek vyšetření znamená?
Vysoké hodnoty ALT (více než 10x zvýšení) jsou nejčastěji známkou akutní hepatitídy na podkladě virové infekce. U akutní hepatitídy zvýšené hodnoty ALT přetrvávají 1-2 měsíce, ale návrat k fyziologickým hodnotám může trvat až 3-6 měsíců.
ALT není významně zvýšeno u chronické hepatitídy, často je zvýšeno méně než 3x-4x, ale může být i ve fyziologických hodnotách. V těchto případech hodnoty ALT se pohybují mezi fyziologickou hodnotou a mírným zvýšením. Lékař často indikuje toto vyšetření. ALT může být ve fyziologickém rozmezí nebo jen mírně zvýšené u některých jaterních onemocnění, zejména u blokády žlučových cest, při jaterní cirhóze nebo karcinomu jater.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Injekce do svalové tkáně, namáhavé cvičení vede ke zvýšení hodnoty ALT.
Řada léků může zvýšit hodnoty ALT v důsledku poškození jaterní tkáně, ale to se projeví jen u velmi malého počtu pacientů. Nejen léky, ale také některé přírodní léčivé přípravky nebo doplňky stravy mohou ALT zvýšit. Pokud lékař nalezne vyšší hodnotu ALT informujte ho o všech lécích a přípravcích, které užíváte.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Co je hepatitída?
2. Jaké jsou další jaterní testy?

1. Co je hepatitída?
Hepatitida je zánět jater. Existují dvě základní formy akutní a chronická. Akutní hepatitída se projeví pocitem únavy a příznaky podobnými jako u chřipky, nechutenstvím, někdy průjmem a zvracením. V řadě případů se objeví zežloutnutí kůže a bělma, moč má tmavě hnědou barvu a naopak stolice je bělavá. Řada nemocných se úplně uzdraví. Chronická žloutenka je často bez příznaků, někdy bývá známkou hubnutí a únava. Mnoho nemocných vůbec neví, že má tuto nemoc. U řady nemocných chronická hepatitída progreduje k vážnému poškození jater jako je jaterní selhání a cirhóza končící až smrtí. Hepatitídy jsou vyvolány viry a nejčastější hepatitidy jsou – hepatitida A (existuje očkování), hepatitída B (existuje očkování, přenos krví, sekrety) a hepatitída C (přenos krví a sekrety).

2. Jaké jsou další jaterní testy?
Mezi další běžně používané jaterní testy je vyšetření dalších enzymů nacházejících se v jaterních buňkách jako je alkalická fosfatáza (ALP), aspartátaminotransferáza (AST) a bilirubin (žlutý pigment vznikající rozkladem hemu a vylučující se játry).

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.