Osteoporóza je onemocnění, při kterém kosti ztrácejí pevnost a zvyšuje se riziko zlomenin. Při její diagnostice se proto hodnotí nejen kostní minerální denzita, ale také celkový zdravotní stav a možné příčiny úbytku kostní hmoty.
Co je cílem laboratorní diagnostiky osteoporózy?
Laboratorní vyšetření pomáhají lékaři především:
- odhalit možné sekundární příčiny osteoporózy,
- rozpoznat poruchy metabolismu vápníku a fosforu,
- posoudit funkci ledvin a další související zdravotní problémy,
- v případě potřeby nasměrovat další diagnostiku,
- doplnit informace získané z denzitometrie a klinického vyšetření.
Konkrétní rozsah testů se vždy odvíjí od individuální situace pacienta. Ne každý potřebuje všechna dostupná laboratorní vyšetření.
Jak probíhá diagnostika osteoporózy?
Lékař nejprve hodnotí anamnézu, rizikové faktory a případné zlomeniny, které pacient prodělal. Základní metodou měření kostní minerální denzity je denzitometrické vyšetření DXA. Jeho výsledky se posuzují společně s dalšími klinickými údaji. Důležitá je také informace o případných zlomeninách, které vznikly při malém úrazu nebo běžné zátěži.
Laboratorní testy samy o sobě osteoporózu nediagnostikují.
Pomáhají však odhalit jiné poruchy kostního metabolismu a onemocnění, která mohou vést ke snížení kostní hmoty. Jejich výsledky mohou také ovlivnit další diagnostický a léčebný postup.
Jaké laboratorní testy se vyšetřují?
Rozsah vyšetření závisí na zdravotním stavu pacienta, jeho anamnéze a výsledcích dosavadních vyšetření. Český doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře z roku 2024 rozlišuje základní laboratorní soubor a další testy, které se doplňují podle konkrétního nálezu.
Základní laboratorní vyšetření
Základní soubor podle doporučení Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP zahrnuje:
- Vápník (Ca) – důležitý minerál pro stavbu kostí. Odchylky jeho hladiny mohou upozornit na poruchy kalciového metabolismu.
- Fosfor (P) – podílí se na mineralizaci kostní tkáně. Jeho hladina pomáhá při posuzování poruch metabolismu vápníku a fosforu.
- Alkalická fosfatáza (ALP) – enzym, jehož zvýšená aktivita může upozornit na některá onemocnění kostí. Může však souviset také s onemocněním jater, proto je někdy potřeba doplnit další testy.
- Kreatinin – ukazatel, který pomáhá posoudit funkci ledvin. Jejich onemocnění může ovlivňovat metabolismus minerálů a kostí.
- Sedimentace erytrocytů (FW) – nespecifický ukazatel, jehož zvýšení může vést k podezření na zánětlivé nebo některé nádorové onemocnění.
- Krevní obraz s diferenciálním rozpočtem leukocytů – pomáhá odhalit například anémii, známky infekce nebo změny, které mohou upozornit na hematologické onemocnění.
- Poměr vápníku a kreatininu v moči (U-Ca/krea) – vyšetření, které doplňuje informace o vylučování vápníku. Podle doporučení se stanovuje ve druhém ranním vzorku moči.
Cílem tohoto souboru je především zachytit dosud nerozpoznané onemocnění, které může být příčinou úbytku kostní hmoty. U primární osteoporózy se v základních laboratorních parametrech zpravidla neočekávají významné odchylky.
Kdy se doplňují další laboratorní testy?
Pokud některý ze základních parametrů není v normě nebo má lékař podezření na konkrétní onemocnění, může doplnit další vyšetření.
- Parathormon (PTH)
Parathormon reguluje hladinu vápníku v organismu a podílí se na kostním metabolismu. Jeho stanovení může být potřebné například při zvýšené hladině vápníku v krvi, snížené hladině fosforu nebo zvýšeném vylučování vápníku močí. Pomáhá při posuzování možné hyperparatyreózy a dalších poruch kalciového metabolismu.
- Vitamin D [25(OH)D]
Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku ve střevě a správnou mineralizaci kostí. Jeho nedostatek může přispívat ke vzniku kostních poruch, včetně osteomalacie. Hladina vitaminu D se vyšetřuje zejména tehdy, když je nedostatek pravděpodobný nebo existuje podezření na poruchu mineralizace kostí. Patří sem například pacienti s malabsorpcí, chronickými průjmy, při užívání některých léků nebo při podezření na osteomalacii.
Další biochemická vyšetření
Při zvýšené aktivitě alkalické fosfatázy mohou být doplněny jaterní testy, které pomohou rozlišit možné jaterní a kostní příčiny nálezu.
Pokud výsledky krevního obrazu, sedimentace nebo dalších testů vzbudí podezření na mnohočetný myelom, může lékař indikovat elektroforézu sérových bílkovin a další související vyšetření. Při podezření na celiakii nebo jinou poruchu vstřebávání se doplňují příslušné testy, například protilátky proti tkáňové transglutamináze.
Podle anamnézy a klinického nálezu může lékař vyšetřit také funkci štítné žlázy, glykémii, jaterní parametry nebo hormonální ukazatele, například testosteron u mužů s podezřením na jeho nedostatek. Nejde však o povinnou součást vyšetření každého pacienta.
Markery kostního obratu: co vypovídají o kostech?
Kostní tkáň se během života neustále obnovuje. Při tomto procesu se stará kost odbourává a vzniká nová. Markery kostního obratu poskytují informace o aktivitě těchto procesů.
Rozlišují se dvě hlavní skupiny:
Markery novotvorby kosti
P1NP – marker spojený s tvorbou kostního kolagenu, který je základní součástí kostní tkáně.
Kostní alkalická fosfatáza (BALP) – marker aktivity buněk tvořících kostní tkáň.
Markery odbourávání kosti
CTX-I (CTx) – marker odbourávání kolagenu typu I, který je hlavní organickou složkou kosti.
NTx – další marker odbourávání kostní tkáně.
České společné stanovisko Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu a České společnosti klinické biochemie doporučuje jako referenční markery kostního obratu P1NP a CTX-I.
Tyto testy však samy o sobě osteoporózu nediagnostikují a jejich přínos při hledání konkrétní příčiny onemocnění je omezený. Využít je lze zejména ve vybraných případech při sledování účinku léčby. V běžné praxi praktického lékaře není podle doporučení SVL rutinní stanovení kostních markerů nezbytné, protože jejich výsledek obvykle nemění další léčebný postup.
Laboratorní testy jsou důležitou součástí vyšetření. Pomáhají odhalit onemocnění, která mohou ovlivňovat kostní metabolismus, rozpoznat sekundární osteoporózu a doplnit informace potřebné pro rozhodování o další péči.
Odborné zdroje:
SVL ČLS JEP: Osteoporóza – doplněk doporučeného postupu 2024
SMOS ČLS JEP a ČSKB ČLS JEP: Markery kostního obratu u osteoporózy — doporučené markery P1NP a CTX-I
SVL ČLS JEP: Laboratorní metody, novelizace 2023 — širší diferenciální diagnostika kostních onemocnění.
Fragility Fracture Network – jednotný standard pro používání biochemických markerů kostního obratu 2025
ČGPS ČLS JEP: Diagnostika a léčba postmenopauzální osteoporózy, 2022 — doplňující odborné doporučení pro postmenopauzální ženy.