Diagnostika Alzheimerovy nemoci prochází v posledních letech zásadní proměnou. Zatímco ještě nedávno bylo možné přítomnost typických změn v mozku potvrdit především pomocí vyšetření mozkomíšního moku nebo specializovaného PET vyšetření, dnes se stále více pozornosti soustředí na krevní testy. Nová studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet přináší další důležitý důkaz, že změny související s Alzheimerovou nemocí lze zachytit v krvi již ve středním věku.
Co nová studie zjistila?
Výzkumníci sledovali účastníky dlouhodobé americké studie CARDIA, kteří byli ve věku přibližně 55 až 65 let a netrpěli demencí. Zaměřili se na krevní biomarkery: fosforylované formy proteinu tau (zejména p-tau217 a p-tau181) a poměr amyloidových proteinů Aβ42/Aβ40. Tyto biomarkery mohou pomoci odhadnout pravděpodobnost, že jsou přítomny změny typické pro Alzheimerovu nemoc.
Ukázalo se, že lidé s vyššími hladinami těchto biomarkerů dosahovali horších výsledků v testech paměti, pozornosti a dalších kognitivních funkcí. Jinými slovy, biologické změny spojené s Alzheimerovou nemocí mohou být přítomny ještě mnoho let před vznikem demence a jsou spojeny s měřitelnými změnami myšlení již ve středním věku.
Proč je studie důležitá?
Alzheimerova nemoc nevzniká ze dne na den. Patologické změny v mozku začínají často desetiletí před prvními příznaky. Pokud budou lékaři schopni tyto změny odhalit dříve, otevírá se prostor pro včasnější sledování pacientů, zahájení léčby a případně i využití nových nemoc modifikujících terapií, které jsou nejúčinnější právě v časných stadiích onemocnění.
Studie sama o sobě ještě neznamená, že by se měli testovat všichni lidé středního věku. Potvrzuje však, že krevní biomarkery mohou poskytovat cenné informace o dějích probíhajících v mozku dlouho před rozvojem demence.
Jak se Alzheimerova nemoc diagnostikuje dnes?
Diagnostika stále stojí především na klinickém vyšetření, neuropsychologických testech a zobrazovacích metodách. Pokud je potřeba potvrdit přítomnost Alzheimerovy patologie, používají se zejména:
- vyšetření mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí,
- amyloidové PET vyšetření mozku,
- nově také krevní biomarkery.
Vyšetření mozkomíšního moku a PET mají velmi vysokou diagnostickou přesnost, jsou však nákladná, méně dostupná nebo pro pacienty zatěžující. Proto se odborníci intenzivně zabývají možností využít jednodušší krevní testy.
Jaké krevní testy se používají?
Moderní krevní testy sledují zejména látky, které odrážejí změny probíhající v mozku:
- plazmatický p-tau181,
- plazmatický p-tau217,
- poměr amyloidových proteinů Aβ42/Aβ40.
Právě biomarker p-tau217 je v současnosti považován za jeden z nejslibnějších ukazatelů Alzheimerovy patologie. Výzkumy ukazují, že dokáže s vysokou přesností rozlišit osoby s Alzheimerovou nemocí od osob bez tohoto onemocnění.
Kdy mají krevní testy smysl?
Podle nového českého odborného doporučení z roku 2026 nejsou krevní biomarkery určeny pro plošný screening zdravé populace. Používají se především u lidí, kteří již mají objektivně prokázané poruchy paměti nebo jiných kognitivních funkcí a jsou vyšetřováni ve specializovaných centrech.
Krevní test může sloužit ve dvou situacích:
- Jako třídicí (triážní) vyšetření – pomáhá rozhodnout, zda je pravděpodobná Alzheimerova patologie a zda jsou potřebná další specializovaná vyšetření.
- Jako potvrzující vyšetření – u vybraných pacientů může významně přispět k potvrzení diagnózy. Výsledek však musí být vždy posuzován v souvislosti s klinickým stavem pacienta.
Co zatím krevní testy neumí?
Přestože výsledky vypadají velmi slibně, odborníci upozorňují, že krevní biomarkery zatím nejsou stoprocentní. Mohou se objevit falešně pozitivní i falešně negativní výsledky a mezi jednotlivými laboratorními metodami stále existují rozdíly. Proto se doporučuje jejich používání pouze ve specializovaných centrech pod dohledem zkušených odborníků.
Směřujeme k jednodušší diagnostice
Nová studie publikovaná v Lancetu zapadá do rychle rostoucího množství důkazů, že krevní biomarkery mohou zásadně změnit diagnostiku Alzheimerovy nemoci. Přestože zatím nenahrazují tradiční vyšetření, představují významný krok k rychlejší, dostupnější a méně zatěžující diagnostice.
Pro pacienty i jejich rodiny to znamená naději, že v budoucnu bude možné onemocnění zachytit dříve než dnes – v době, kdy může být léčba a plánování péče nejúčinnější.
Zdroj:
Alzheimerova nemoc: https://www.labtestsonline.cz/alzheimerova-nemoc.html
Studie The Lancet: https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(26)00515-5/abstract
Odborné doporučení Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ): https://nikez.mzcr.cz/res/guideline/full-000507-od-pouziti-bbm-v-diagnostice-an-v1-final-2026-05-14-10-50-09.pdf