Lipoprotein (a) stačí testovat jednou za život, protože jeho hladina je geneticky podmíněná. Ale výsledek může velmi přesně ukázat, zda vám hrozí infarkt nebo mozková mrtvice. Dokonce i tehdy, když ještě nemáte žádné klinické projevy a máte klasický cholesterol v pořádku. Koncentrace Lp(a) 125 nmol/l je považována za vysokou a je spojena s přibližně 40% zvýšením relativního rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Co je Lp(a) a proč je tak nebezpečný?
„Lipoproteiny jsou částice kolující v krvi, které přenášejí tuky (lipidy) ve vazbě na bílkoviny (proteiny),“ vysvětluje MUDr. Roman Cibulka, Ph.D. z Ústavu klinické biochemie a hematologie FN v Plzni. „Lp(a) je částice podobná lipoproteinu LDL, která navíc obsahuje apolipoprotein (a), jenž je zodpovědný za rychlejší progresi aterosklerózy. Může napomáhat tomu, aby se částice LDL cholesterolu snadněji zachytávaly na stěnách tepen, má prozánětlivý účinek a podporuje také ukládání vápníku do cévních stěn a srdečních chlopní, čímž přispívá k jejich tuhnutí.“
Vysoký Lp(a) je nebezpečný také proto, že je skrytým nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. To znamená, že zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění i tehdy, když jsou hladina LDL cholesterolu i krevní tlak v normě nebo dobře kompenzovány, jak podrobně vysvětluje labtestsonline.cz.
Kdy se nechat testovat
Vyšetření Lp(a) by mělo být provedeno alespoň jednou za život. V České republice je od 1. ledna 2026 vyšetření hrazeno ze zdravotního pojištění a mělo by proběhnout optimálně při vstupní preventivní prohlídce u praktického lékaře. U žen je vhodné vyšetření zopakovat ještě jednou po menopauze, neboť koncentrace Lp(a) se u nich může zvyšovat v důsledku poklesu produkce estrogenů. Testování může poprvé umožnit systematicky odhalovat osoby s vysokým dědičným rizikem ještě před vznikem prvních příznaků.
Pokud hladina Lp(a) dosud nebyla stanovena, měli by si ji podle MUDr. Cibulky nechat co nejdříve vyšetřit zejména pacienti, kteří:
- prodělali infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici;
- mají přímého příbuzného, který prodělal tato onemocnění v relativně mladém věku (u mužů před 55. rokem života, u žen před 65. rokem života);
- mají přímého příbuzného se zvýšenou koncentrací Lp(a) v krvi;
- mají familiární hypercholesterolémii;
- mají zúžení aortální chlopně;
- prodělali opakované infarkty myokardu navzdory léčbě snižující koncentraci krevních lipidů (např. pomocí statinů).
Co dělat, když je hladina Lp(a) zvýšená
I když prozatím nelze Lp(a) výrazně snížit, je zásadní minimalizovat ostatní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, které ovlivnit lze. Pokud praktický lékař zjistí, že máte koncentraci Lp(a) v rozmezí 105–400 nmol/l (50 – cca 170 mg/dl), měl by se zaměřit např. na farmakologické snížení hladiny LDL cholesterolu, důslednou léčbu vysokého krevní tlaku a hyperglykémie a vést pacienta ke zdravému životnímu stylu.
Pokud byste měli hladinu Lp(a) nad 400 nmol/l (cca 170 mg/dl), měl by vás lékař odeslat do specializované lipidové poradny. Podle údajů v odborných doporučeních hrozí při těchto hodnotách až 4násobné riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Význam vyšetření Lp(a) roste také proto, že se očekává příchod první cílené léčby, která by mohla být určena právě pacientům s geneticky podmíněně vysokou hladinou tohoto lipoproteinu.
Zdroj:
Popis laboratorní diagnostiky v souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním: www.labtestsonline.cz
Doporučení ACC/AHA pro léčbu zvýšeného cholesterolu a dalších poruch krevních tuků: Journal of the American College of Cardiology dostupné z https://www.jacc.org/doi/10.1016/j.jacc.2025.11.016?utm