Kardiovaskulární onemocnění je souhrnné označení pro onemocnění srdce a cév (tepen a žil). Pod tento obecný pojem je zařazená celá řada jednotek. Společným jmenovatelem nejvýznamnějších kardiovaskulárních onemocnění je ateroskleróza – kornatění tepen, které vzniká postupnou tvorbou aterosklerotických plátů v cévách a vede tím k jejich zužování a ucpávání. V různých lokalizacích se projevuje různě. Při postižení věnčitých tepen dochází k rozvoji ischemické choroby srdeční (akutní a chronické koronární syndromy, angina pectoris), při postižení tepen zásobujících mozek k vzniku cévních mozkových příhod - mrtvic. Existuje také ischemická choroba dolních končetin s bolestí nohou či dokonce nutností amputace. Známe ale i ischemická postižení v jiných lokalizacích (střevo, ledviny, horní končetiny). Nejdůležitějšími rizikovými faktory jsou obezita (zejména abdominální), nepříznivé lipidové spektrum, diabetes, vysoký krevní tlak, kouření a sedavý způsob života. Onemocnění srdce a koronárních tepen a cévní mozkové příhody jsou v západních zemích první až třetí nejčastější příčinou morbidity a mortality.  Kromě aterosklerózy ale mají některá onemocnění srdce a cév i jiný podklad – například genetický (kardiomyopatie), zánětlivý, infekční či autoimunitní. 

Nejvýznamnější kardiální onemocnění:

  • Ischemická choroba srdeční je aterosklerotické postižení věnčitých tepen srdce, které vede k nedokrevnosti srdečního svalu (ischemie) nebo v krajním případě k akutnímu odumření (infarkt). Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris) a dušností. Nověji všechny tyto varianty nazýváme chronické či akutní koronární syndromy.
  • Srdeční selhání je stav, kdy srdce selhává ve své schopnosti pumpovat krev. Projevuje se otoky, dušností, únavností. Příčiny mohou být různé, od ischemické choroby srdeční přes chlopenní vady, arytmie až po genetické poruchy, záněty, toxické postižení či neznámé příčiny. Může být postižená především stažlivost (systolická funkce) nebo poddajnost (diastolická funkce) srdce.
  • Chlopenní vady jsou onemocnění srdečních chlopní. Mohou být jak vrozená tak získaná věkem, často se může vrozená predispozice s věkem zhoršovat degenerací chlopně. Postižení chlopní vede k nedomykavosti s návratem krve proti proudu nebo zúžení chlopně(stenóza) s navýšením odporu toku krve. Obojí může vést k srdečnímu selhání, arytmiím, projevům nedokrevnosti (angina pectoris) či nedostatečného srdečního výdeje (ztráta vědomí - synkopa).
  • Arytmie jsou poruchy srdečního rytmu. Rytmus může být příliš pomalý (bradyarytmie) a to může v některých případech vynutit implantaci kardiostimulátoru, projevuje se únavností, pocity na omdlení či omdléváním. Alternativně  může být rytmus naopak příliš rychlý (tachyarytmie), a to se projeví bušením na hrudi či ztrátou vědomí. Následkem některých tachyartmií může být i srdeční selhání či zástava oběhu. Zdroj tachyarytmií může být jak v srdečních síních, tak v komorách. Komorové tachyarytmie bývají život ohrožující. V populaci nejběžnější tachyarytmie je rozpad organizované aktivity v síních – fibrilace síní. Tachyarytmie můžeme ovlivnit léky, v akutních případech je nutné obnovení rytmu elektrickým šokem (kardioverze či defibrilace). U rizikových pacientů implantujeme přístroje, které mohou samy život ohrožující tachyarytmii výbojem ukončit (implantabilní defibrilátory), existují i intervenční zákroky s cíleným ničením arytmických zdrojů. 

Nejvýznamnější vaskulární onemocnění:

  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak) postihuje ve středním a vyšším věku zhruba polovinu populace v české republice a je nejběžnějším kardiovaskulárním onemocněním. Kromě nejtěžších variant (hypertenzí urgence a emergence) nebývá spojena s obtížemi a často se projeví až kardiovaskulární komplikací (infarkt, cévní mozková příhoda, aortální disekce a podobně).
  • Cévní mozkové příhoda (mrtvice, CMP) je způsobená uzavřením tepny a odumřením části mozku (ischemická CMP) nebo vzácněji prasknutím a krvácením některé mozkové cévy (hemoragická CMP). Projevy jsou různé dle přesného místa postižení, častá bývá porucha hybnosti či čití na končetinách (typicky jednostranně), porucha mluvení či porozumění (fatická porucha), postižení hlavových nervů (povislý koutek úst). Může vést k závažné invaliditě či úmrtí.
  • Žilní trombóza je způsobená srážením krve v žilách s pomalým proudem krve při přítomnosti jiných stavů, které srážení podporují (zánět, operace, imobilizace, vrozená tendence ke srážlivosti). Nejběžněji k ní dochází v žilách dolních končetin. Projevuje se většinou teplým otokem a bolestivostí. V dlouhodobém horizontu může vést k žilní nedostatečnosti (posttrombotický syndrom), akutně ohrožuje především možností plicní embolizace. Léčí se ředěním krve (antikoagulací).
  • Plicní embolie je akutní komplikace žilní trombózy, kdy dochází k uvolnění krevní sraženiny většinou z žil dolních končetin a jejímu uvíznutí v plicním řečišti. To vede ke zvýšení odporu v plicním oběhu a v krajních případech až k selhání pravé komory se srdeční zástavou a úmrtím. Mírnější varianty se projevují náhlou dušností či bolestí na hrudi. Vyžaduje neodkladnou léčbu ředěním krve (antikoagulace) či přímo agresivnější medikací k rozpuštění trombózy (trombolýza). Pokud nedojde k rozpuštění trombu (chronická trombembolická plicní hypertenze), je možné plicní řečiště operačně vyčistit (plicní endarterektomie).
  • Aortální disekce je hyperakutní stav, kdy dochází k náhlému podélnému natržení stěny srdečnice. Projevuje se krutou bolestí na hrudi a v zádech, krvácením do hrudní dutin či osrdečníku nebo roztržením aortální chlopně s akutním srdečním selháním může vést k velmi rychlému úmrtí. Základem léčby je akutní operace, úmrtnost neoperované aortální disekce počátku aorty (tzv. ascendentní aorta) se blíží 100%.
  • Chronická žilní insuficience je chronické onemocnění způsobené zhoršením odtoku žilní krve především z dolních končetin. Vede k rozšíření žil (varixům), otokům a bolestivosti. V nejtěžších situacích může vést i k rozvoji nehojících se ran (bércové vředy).
  • Aneurysma velkých tepen – jedná se o rozšíření cévy, nejběžněji břišní aorty, která může pacienta ohrožovat především svým prasknutí. Může se vyskytovat i v jiných lokalizacích (například podkolenní tepna), kde může být horším problémem tvoření sraženin a jejich odplavování (embolizace) do menších tepen s rozvojem akutní nedokrevnosti (ischemie).
  • Zánětlivá onemocnění cév – tromboflebitia (zánět a trombóza povrchových žil) a vaskulitidy velkých a středních tepen.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 6. listopad 2020.
Tento článek byl naposledy změněn 24. říjen 2010.