Další názevPA, Prealbumin bohatý na tryptofan, Prealbumin vázaný na tyroxin, TBPA
Oficiální názevTest na transthyretin
Související vyšetření

Albumin

Proč se nechat vyšetřit?
Aby se diagnostikovali pacienti s podvýživou a aby se dali sledovat pacienti s podezřením na špatnou výživou.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud má lékař podezření na podvýživu, ať už kvůli stravě chudé na živiny, HIV nebo poruše trávení, pokud čekáte na přijetí do nemocnice kvůli operaci, pokud jste hospitalizován s některými onemocněními nebo pokud jste na nitrožilní výživě nebo hemodialýze.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Test měří hladinu prealbuminu, důležitého proteinu, který se vyskytuje v krevním séru. Poločas rozpadu prealbuminu je pouze dva dny, což znamená, že se v těle rychle odbourává a tím pádem se rychle mění i jeho množství. Tento krátký život pomáhá lékařům získat přesnější obrázek o vaši momentální výživě.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou z žíly na paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Test na prealbumin se používá, aby mohli lékaři diagnostikovat vaše problémy s výživou. Prealbumin nejčastěji pomáhá lékařům zjistit protein-kalorickou malnutrici. V tomto stavu, který může postihovat více jak 30% hospitalizovaných pacientů, odbourává tělo svaly, proteiny a tělesné tuky. Bez potřebné léčby může tento typ podvýživy vést ke komplikacím nebo dokonce až ke smrti. Děti s podvýživou se nemusí rozvíjet nebo mohou přestat růst.

Test se také používá k zjištění nutričního stavu:

  • před naplánovanou operací
  • u pacientů hospitalizovaných s určitým stavem/onemocněním
  • u pacientů, kteří jsou chronicky nemocní

Mnoho pacientů během pobytu v nemocnici prokazuje pokles výživy, obzvlášť po operaci. Studie ukázaly, že dobrá výživa před operací pomáhá proti postoperačním komplikacím, například pneumonii a zánětům. Pokud prealbuminový test prokáže, že trpíte podvýživou nebo špatnou výživou, může vám lékař pomoci změnit jídelníček tak, aby se váš stav před operačním zákrokem zlepšil. Pro zjištění stavu výživy se může použít i test na albumin.

Test se také používá na monitorování změn u pacientů, kteří jsou napojeni na umělou výživu (výživa přicházející do těla jinak, než trávicím traktem, například živiny podávané nitrožilní léčbou). Test se také používá na monitorování změn ve stavu výživy u pacientů podstupující hemodialýzu, což je proces, který odstraňují vodnaté substance z obíhající krve. Hemodialýza je součást léčby pro pacienty s onemocněním ledvin.

Kdy je vyšetření požadováno?
Lékař si vyžádá test na prealbumin, když se objeví náznaky podvýživy nebo špatné výživy. Mezi tyto známky patří extrémní ztráta váhy, zakrnělý růst (u dětí), oslabená obranyschopnost proti infekcím nebo neschopnost jasně myslet. Může se stát, že se vlasy lámou nebo začnou vypadávat, kůže může být suchá nebo zažloutlá, svaly se mohou zdát slabé a taktéž se může objevit omdlévání. U mladších žen přestane probíhat menstruační cyklus.

Obvykle se test na prealbumin nebo na albumin vyžaduje před operací nebo při léčbě některých zdravotních stavů pacientů. Lékař si může test vyžádat i pravidelně, aby mohl monitorovat pacienty s nízkými výsledky testů na albumin. Jestli bude monitorování probíhat více či méně často již závisí pouze na výsledcích testu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Měření prealbuminu odráží stav vaší výživy. Pokud jsou hodnoty prealbuminu nízké, mohou být i další hodnoty proteinů a substancí v krvi nízké.

Pokud výsledek testu ukáže, že máte nízké hodnoty prealbuminu, je pravděpodobně nutné opravit váš jídelníček. Pokud je hladina prealbuminu v krvi velmi nízká, může lékař diagnostikovat podvýživu a budete potřebovat okamžitou lékařskou pomoc.

Nižší hladiny prealbuminu se mohou objevit u pacientů s:

  • vážnou nebo chronickou nemocí, například rakovinou
  • hyperthyroidismem
  • onemocněním jater
  • vážnou infekcí
  • závažnými zažívacími poruchami

Nicméně pokud má pacient zánět, je nemožné přesně určit, co hodnota prealbuminu znamená. Když se současně projeví zánět i podvýživa, hodnoty prealbuminu poklesnou zároveň velmi rychle a výrazně.

Vyšší hodnoty prealbuminu jsou časté u pacientů s:

  • léčbou vyžadující vysoké dávky kortikosteroidů
  • hyperaktivními nadledvinkami
  • léčbou vysokými dávkami nesteroidních protizánetlivých léků
  • Hodgkinovou chorobou

Pokud pacient trpí na selhání ledvin, mohou se výsledky testů na prealbumin mylně zdát vyšší než doopravdy jsou.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Záněty mohou interferovat s testy na prealbumin a způsobují, že jsou výsledky nižší než by měly být. Některé léky mohou také snižovat hladinu prealbuminu, například amiodaron, estrogeny a ústně podávaná antikoncepce (pilulky na kontrolu početí).

Léky, které mohou zvýšit hladinu prealbuminu v krvi, jsou anabolické steroidy, androgeny (mužské hormony) a prednisolon.

Nedávné studie ukázaly, že test na prealbumin může předpovídat špatnou prognózu pro pacienty podstupující hemodialýzu. Nízká iniciální hladina prealbuminu předpovídá, že pacienti mohou mít problémy, trvale klesající hodnoty prealbuminu souvisejí s blízkou smrtí.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jaké stavy mohou vést k podvýživě?
2. Jaký je rozdíl mezi testem na prealbumin, albumin a mikroalbumin?

1. Jaké stavy mohou vést k podvýživě?
Rozličné choroby mohou také vést k takzvané protein-kalorické malnutrici.

Obvyklé choroby spojené s touto formou podvýživy zahrnují:

  • rakovinu
  • chronická onemocnění
  • ztrátu proteinů v trávicím traktu
  • anorexii a další poruchy příjmu potravy
  • onemocnění jater
  • mnohočetné úrazy
  • obezitu
  • pankreatitidu
  • popáleniny na více než 30% těla

2. Jaký je rozdíl mezi testem na prealbumin, albumin a mikroalbumin?
Albumin a mikroalbumin jsou stejnou molekulou, zatímco prealbumin je, i přes podobně znějící název, úplně jiná a nikterak nesouvisející molekula. Test na prealbumin měří protein, který odráží stav výživy hlavně před a po operaci nebo během hospitalizace či během příjmu potravinových doplňků. Test na albumin se častěji používá na vyšetření onemocnění jater nebo ledvin, nebo při zjišťování, zda vaše tělo absorbuje dost aminokyselin. Albumin se může také použít při monitorování stavu výživy. Nicméně prealbumin se přeměňuje rychleji, takže je využitelnější pro detekci krátkodobých změn ve stavu výživy. Test na „mikroalbumin“ měří velmi malé hodnoty albuminu v moči a může indikovat, zda se nacházíte v rizikové skupině pro rozvoj onemocnění ledvin.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.