Další názevK-Ras
Oficiální názevAnalýza mutací v genu KRAS
Související vyšetření

eGF

Proč vyšetřovat mutace v genu KRAS?

Účelem vyšetření mutací v genu KRAS v nádorové tkáni je výběr vhodné protinádorové terapie a určení prognózy choroby

Kdy vyšetření provádět?

V případě, že byl diagnostikován zhoubný nádor tlustého střeva, který se šíří do jiných tkání (metastazuje), nebo nemalobuněčný karcinom plic a Váš lékař zamýšlí podání anti-EGFR léčby

Jaký vzorek je pro vyšetření potřeba?

Vzorek odebrané nádorové tkáně

Je před odběrem vzorku potřeba speciální příprava?

Není

Co konkrétně je ve vzorku vyšetřováno?

Toto vyšetření detekuje specifické mutace v genu KRAS, které mohou být obsaženy v DNA nádorových buněk a tkáni. Přítomnost těchto mutací může pomoci při výběru vhodných léků a naopak vyloučí léky, které nebudou účinné při léčbě rakoviny.

KRASje zkratka pro gen s názvem v-Ki-ras2, písmenka v názvu byla odvozena z anglických slov Kirsten rat sarcoma viral oncogene homolog. Je jedním ze skupiny genů, které souvisejí s biochemickými procesy vázanými na funkci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Tyto procesy zahrnují množství vzájemně provázaných látek, které zabezpečují přenos signálů z okolí buňky do buněčného jádra tak, aby byla zajištěna regulace růstu, dělení, přežití a smrti buněk.

U mnoha normálních (nenádorových) buněk je vazba epidermálního růstového faktoru (EGF) na EGFR na povrchu buněk důležitým signálem pro buněčný růst a dělení. Dalšími signálními molekulami v této biochemické kaskádě jsou enzymy tyrosinkinázy (TK) a bílkovinný produkt genu KRAS. Za normálních okolností interagují jednotlivé komponenty kaskády mezi sebou a přispívají tak k regulaci růstu a dělení buněk. Nestimulují buněčnou proliferaci.

U některých typů nádorů se však EGFR aktivuje i bez přítomnosti EGF, což vede k nekontrolovanému růstu a dělení buněk. Léky, které inhibují EGFR či TK, zde mohou pomoci v léčbě nádorů. Situaci ovšem významně komplikuje fakt, že některé nádory mohou obsahovat mutace v genu KRAS, jenž produkuje atypický protein K-Ras. Tento produkt mutovaného genu je vždy aktivní a dokáže stimulovat růst buněk i v nepřítomnosti signálů z EGFR a TK. U těchto nádorů proto nebývají léky inhibující EGFR či TK účinné.

Mutace KRAS jsou přítomny v mnoha typech nádorů. Nejvíce byly studovány v souvislosti s nádorem tlustého střeva a s nemalobuněčným karcinomem plic. Přibližně 40 % nádorů tlustého střeva a 20 % případů nádorů plic mohou obsahovat tyto mutace.

Pro vyšetření se používá několik různých metod, které analyzují buňky nádorové tkáně.

Jak se vzorek nádorové tkáně získává?

Vzorek nádorové tkáně je získán biopticky nebo při chirurgickém odstranění nádoru. Nádorová tkáň je před analýzou standardně vyšetřena a zhodnocena patologem.

POZNÁMKA: Pokud vy nebo osoby, o něž pečujete, máte z vyšetření obavy jakéhokoliv rázu, přečtěte si následující informace: Jak si při vyšetření poradit s bolestí, nepohodlím a strachem, Tipy při vyšetření krve, Tipy, jak pomoci dětem při lékařském vyšetření, a Tipy, jak pomoci starším lidem při lékařském vyšetření. Další článek, Následuj vzorek, popisuje, jak se vzorek po odběru dále zpracovává.

Je nutná nějaká speciální příprava před odběrem?

Žádná příprava není nutná.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření vyhledává přítomnost známých typů mutací genu KRAS v DNA buněk nádorové tkáně za účelem výběru vhodného typu léčby nádoru. Analýza mutací KRAS je primárně požadována k odhadu, zda u dané osoby smetastazujícím nádorem tlustého střeva nebo s nemalobuněčným karcinomem plic je pravděpodobné dosažení léčebné odpovědi na léčbu anti-EGFR preparáty. Nádory s mutacemi KRAS neodpovídají na tento druh léčby.

Pokud je vyšetření mutací KRAS negativní, další vyšetření méně frekventovaných mutací se neprovádí.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření mutací KRAS je obvykle ordinováno, pokud byl u pacienta diagnostikován zhoubný nádor tlustého střeva, který se šíří do jiných tkání (metastazuje) nebo nemalobuněčný karcinom plic a ošetřující lékař zamýšlí anti-EGFR léčbu. Vyšetření může být provedeno kdykoliv před nasazením léčby.

Co výsledek vyšetření znamená?

Pokud nádorová tkáň postižené osoby obsahuje mutaci v genu KRAS, léčba anti-EGFR preparáty u ní nebude účinná. Přítomnost této mutace také ukazuje na obecně horší prognózu choroby, ačkoliv přítomnost specifického typu mutace nedokáže predikovat závažnost nemoci ani agresivitu konkrétního nádoru.

Negativní výsledek vyšetření ukazuje, že vyšetřovaný nádor může odpovídat na léčbu anti-EGFR preparáty. Bez vyšetření mutace toto nelze jiným způsobem zjistit. Falešně negativní výsledek se může objevit v případě, že vzorek nádorové tkáně není dostatečně velký nebo je vyšetřovaná tkáň heterogenní (některé buňky obsahují mutaci, jiné ne). Je třeba také zmínit, že existují i jiné typy mutací, které se nacházejí v jiných částech genu KRAS než jsou standardně vyšetřovány. Nelze také stoprocentně vyloučit další faktory, které mohou vést k rezistenci nádoru vůči anti-EGFR léčbě.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Většina evropských a světových onkologických společností, včetně amerických společností (American Society of Clinical Oncology a National Comprehensive Cancer Network), přijala doporučení o vyšetření mutací KRAS před nasazením anti-EGFR terapie. Toto doporučení přijala i Česká onkologická společnost.

K anti-EGFR léčbě se používají:

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Měl by mít každý pacient s nádorovým onemocněním vyšetřeny mutace v genu KRAS?

2. Mohlo by toto vyšetření být užitečné pro jiné typy nádorů?

3. Je nutné opakovat vyšetření mutací KRAS?

4. Lze vyšetření provést v každé klinické laboratoři?

5. Lze vyšetření provést v krvi?

1. Měl by mít každý pacient s nádorovým onemocněním vyšetřeny mutace v genu KRAS?

Testování je indikováno pouze u osob snádorem tlustého střeva nebo nemalobuněčným karcinomem plic a lékař uvažuje o anti-EGFR léčbě.

2. Mohlo by toto vyšetření být užitečné pro jiné typy nádorů?

Bylo prokázáno, že mutace v genu KRAS se objevují také u jiných typů nádorů. Smyslem vyšetření mutací v klinické laboratoři však je poskytnout pacientům bez mutace KRAS účinnou léčbu, což u jiných typů nádorů v souvislosti s genem KRAS zatím nelze.

3. Je nutné opakovat vyšetření mutací KRAS?

Opakování vyšetření se provádí, pokud množství prvního analyzovaného vzorku nebylo k provedení vyšetření dostatečné. V některých případech může lékař ordinovat vyšetření mutací, které se vyskytují v jiných částech genu KRAS nebo v jiné části DNA. Někdy metastázy nádoru nemusí být dostupné nebo je nedostatek jejich nádorové tkáně. V těchto případech lze použít vzorek primárního nádoru (pokud je dostupný). Často, pokud nese primární nádor mutaci KRAS, bude přítomna i v jeho metastázách.

4. Lze vyšetření provést v každé klinické laboratoři?

Přestože tyto typy analýz je principiálně možné provádět v každé větší laboratoři, byla pro tuto oblast vyšetření vytvořena síť národních referenčních laboratoří.

5. Lze vyšetření provést v krvi?

Pro účely léčby standardně ne, vyšetřované mutace v genu KRAS vznikají v buňkách nádoru, v krevních buňkách přítomny nejsou.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.