Další názevBakteriologické vyšetření klinického materiálu
Oficiální názevKultivace klinického materiálu z rány
Související vyšetření

Gramovo barvení, Testy citlivosti, Hemokultura, Kultivační vyšetření moči, AFB Culture, MRSA Screening, Fungal Tests

Proč se nechat vyšetřit?
Abychom odhalili bakteriální infekci v ráně, určili přítomné bakterie, izolovali je a vypěstovali pro následné stanovení citlivosti na antibiotika.

Kdy vyšetření použít?

Pokud lékař předpokládá, že ránu infikoval patogenní mikroorganismus, případně po léčbě, ke zhodnocení její účinnosti.

Požadovaný druh vzorku?

Z místa předpokládané infekce se provede odběr buněk nebo hnisu sterilním vatovým tamponem; z hlubokých ran je možné odsátí tekutiny do injekční stříkačky nebo provedení tkáňové biopsie.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku ?

Není zapotřebí

Co je vyšetřováno?

Kultivace klinického materiálu vyhledává a určuje patogenní bakterie v ráně. Poranění mohou mít charakter povrchového porušení kůže, což jsou odřeniny, pořezání, poškrábání, jindy jsou zasaženy hlubší tkáně pořezáním, pokousáním, propíchnutím, popálením, apod.

Každá rána se může infikovat. Kultivace pomůže zjistit, jaké druhy bakterií infekci způsobily a která antibiotika jsou nejvhodnější k léčbě.

Ke kultivaci odebraného vzorku tekutiny, buněk nebo tkáně z rány slouží odpovídající živná půda, která podporuje v růstu případně přítomné bakterie a zachovává je pro další testování a identifikaci. Při bakteriální infekci rány nacházíme patogenní mikroorganismus v čisté kultuře, nebo bude jeden druh převládat. V některých případech může být přítomno více patogenních druhů. Různé typy ran jsou osidlovány odlišnými typy bakterií s rozdílnými růstovými nároky. Bakterie vyžadující k růstu kyslík (aerobní), nalézáme hlavně v povrchových ranách. Jiné rostou bez přístupu kyslíku nebo v prostředí s redukovaným množstvím kyslíku (jsou anaerobní nebo mikroaerofilní). Nalézáme je především v hlouběji uložených ranách. Toto je třeba brát při odběru v úvahu a zacházet se vzorkem tak, aby byl podpořen růst hledaných druhů a zvýšila se možnost jejich záchytu.

Dalším krokem je identifikace druhů bakterií přítomných ve vzorku. Je to vícefázový proces, vyžadující mnoho testů a zhodnocení. Jedním z nich je barvení dle Grama. Izolovaná kolonie se rozetře na podložní sklíčko a obarví speciálním barvením. Mikroskopicky rozlišujeme bakterie podle barvy na gram-pozitivní a gram-negativní a podle tvaru na koky (kulaté) nebo tyčky. Podle tohoto rozdělení se zvolí další testy a následně určí druh přítomné bakterie. Většinou je třeba provést stanovení citlivosti na antibiotika, aby byla léčba vedena správně a vybrán odpovídající druh antibiotik. K tomuto stanovení je zapotřebí vypěstování čisté kultury (izolátu) bakterie, což si může vyžádat další čas.

Kultivace materiálu z rány, barvení dle Grama a stanovení citlivosti na antibiotika informuje lékaře o druhovém zastoupení přítomných patogenů a pomáhá zvolit odpovídající terapii.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán ?

Z povrchových ran se odebírají buňky nebo hnis setřením sterilním vatovým tampónem. Z hlubších ran se provádí odsátí tekutiny stříkačkou nebo tkáňová biopsie. Tento způsob odběru zachytí aerobní i anaerobní bakterie.

Je třeba nějaké přípravy k vyšetření k zajištění kvality vzorku ?

Není zapotřebí.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?

Kultivace je v prvé řadě používána ke zjištění, zda je rána infikována, jaký druh bakterie infekci způsobil a dále k přípravě kultury, použité ke stanovení citlivosti na antibiotika.

Pokud výsledek kultivace napovídá, že bude potřebné stanovení citlivosti na antibiotika, je toto často provedeno automaticky, bez objednání. Tím se zkrátí čas sdělení výsledku a může být rychleji nasazena antimikrobiální terapie.

Z odebraného vzorku se rutinně provádí barvení dle Grama. Dává lékaři prvotní informaci o prostředí v ráně – aby pátral po všech bakteriálních druzích, přítomných ve vzorku. Pokud však nebyly v barveném preparátu nalezeny bakterie, nevylučuje to ještě přítomnost infekce v ráně.

Vyšetření se také používá ke zhodnocení účinnosti léčby. U pacientů s chronickou infekcí pomáhá výsledek kultivace, prováděné v časových odstupech, vést další léčbu.

Při podezření na možnost fungální infekce se provádí zároveň s bakteriální kultivací kultivace mykologická. Kvasinky a některé houby mohou růst za stejných podmínek jako bakterie, mnohé z nich jsou však pomalu rostoucí. Média užívaná k jejich růstu inhibují bakteriální růst a podporují několikatýdenní růst mykoorganismů.

Kdy je vyšetření požadováno?

Toto vyšetření lékař požaduje v případě, že předpokládá v ráně výskyt infekce. Dále u pacientů léčených pro infekci rány, ke zhodnocení efektivnosti léčby a u chronických infekcí k volbě odpovídající terapie.

Při bakteriální infekci rány se mohou vyskytovat tyto příznaky a symptomy:

  • rána se pomalu hojí
  • poraněné místo je zanícené, zarudlé a oteklé
  • místo je citlivé na dotek
  • vytékání tekutiny nebo hnisu;
  • horečka
  •  

Co výsledek vyšetření znamená?
Pokud byly v kultivovaném vzorku nalezeny patogenní bakterie, je pravděpodobné, že jsou zdrojem infekce. Mnohdy se na infekci podílí dva i více patogenů (aerobní či anaerobní). Jsou-li přítomny více než tři druhy, nemusí být identifikovány jednotlivě a mohou být ve výsledku označeny jako „smíšená bakteriální flóra“. Může to být způsobeno příměsí normální flóry do vzorku nebo znečištěním v ráně. Nález normální flóry může znamenat infekci, způsobenou bakteriemi přítomnými běžně na kůži, ale je rovněž možné, že se patogenní bakterie nepodařilo vykultivovat pro jejich malý počet nebo má infekce jinou příčinu.

I velmi malý nárůst může být signifikantní, zvláště v případě, že se jedná o materiál odebraný z místa, které je primárně sterilní – například z oka.

Pokud nebyly ze vzorku vykultivovány žádné bakterie, pak se buďto nejedná o bakteriální infekci nebo se bakterie nepodařilo ze vzorku izolovat.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

U popálenin může být požadováno kvantitativní zhodnocení nálezu – kvantita narostlých bakterií koreluje s množstvím bakterií v infikované ráně. Při nalezení určitého počtu specifických bakterií ve vzorku spálené tkáně je indikováno stržení mrtvé tkáně (debridement).
Výsledky kultivace u pacientů již léčených antibiotiky a u pacientů s chronickou infekcí mohou být netypické.
Při rozšíření infekce z rány do krve nebo jiných orgánů, třeba do ledvin, pak nalézáme stejný druh mikroorganismu(ů) v krvi (hemokultura) nebo při kultivaci moči.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Proč lékař odebral více vzorků?
2. Může se infekce opakovat, jestliže jsem byl vyléčen?
3. Jak to, že některý člověk dostane infekci, zatímco jiný ne?
4. Měl jsem na ruce vřed, lékař provedl drenáž, ale neposlal materiál na kultivaci. Proč ne?

 

1. Proč lékař odebral více vzorků?
Vyšší počet odebraných vzorků zvyšuje šanci na záchyt patogena. Může být odebráno několik stěrů, kombinace stěrů, aspirace tekutiny či tkáňová biopsie nebo cílený aerobní a anaerobní odběr.

2. Může se infekce opakovat, jestliže jsem byl vyléčen?

Většina infekcí se vyléčí, pokud se však v ráně stále nachází poškozená tkáň nebo je porušena obranná kožní bariéra, může dojít k opětovnému rozvoji infekce. K jejímu zvládnutí je pak v některých případech třeba změnit terapii nebo použít širokospektrá antibiotika.

3. Jak to, že některý člověk dostane infekci, zatímco jiný ne?

Infekce rány se může rozvinout u kohokoliv, ale riziko se zvyšuje s věkem a se stavy jako je diabetes, který zhoršuje oběh krve a zpomaluje hojení.

4. Měl jsem na ruce vřed, lékař provedl drenáž, ale neposlal materiál na kultivaci. Proč ne?

U zdravých pacientů dává klinický stav lékaři dostatek informací k léčbě. U abscesů a vředů je nejdůležitějším léčebným zásahem rozříznutí a drenáž, antibiotická léčba nemusí být nezbytná. Avšak pokud se rána nehojí nebo dojde po drenážování ke zhoršení, je to možná v důsledku infekce, vyžadující specifickou léčbu. V tomto případě by měla být provedena kultivace, aby byl patogen identifikován a bylo zhotoveno stanovení citlivosti na antibiotika, které pomůže zvolit odpovídající antibiotickou léčbu.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.