Oficiální názevCystatin C
Související vyšetření

Kreatinin, Kreatininová clearance, eGF, Mikroalbuminurie, eGFR

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření je určeno k odhalení a ke sledování akutních a chronických dysfunkcí ledvin; jeho konečné využití nebylo ještě plně ustanoveno.

Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření může být objednáno, má-li lékař podezření na zhoršení renálních funkcí pacienta, obzvláště v případech, kdy výsledky vyšetření kreatininu a eGFR jsou v normě, nebo je objednáváno v určitých intervalech, je-li již dysfunkce ledvin diagnostikována.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve odebraný ze žíly na paži pacienta

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Cystatin C je malá molekula produkovaná jadernými buňkami (tj. buňkami s genetickým materiálem obsaženým v jádře, jichž je v těle většina). Funguje jako inhibitor cysteinové proteinázy. Je produkován a odbouráván konstantní rychlostí a je přítomen v mnoha tělních tekutinách, jako jsou krev, mozkomíšní mok či mateřské mléko.

Cystatin C je z krve filtrován pomocí glomerulů, shluků tenkých krevních cév v ledvinách, přes jejichž stěny přestupují voda, rozpuštěné složky a odpadní látky, zatímco krevní buňky a větší proteiny jsou zadržovány v krevních cévách. Vše, co přestoupí skrze stěny glomerulu, tvoří primární filtrát. Tělo posléze reabsorbuje Cystatin C, glukózu a některé další složky filtrátu a zbývající složky jsou tekutinou odneseny do močového měchýře a následně ven z těla v podobě moči. Cystatin C, jenž je reabsorbován po vytvoření glomerulárního filtrátu, je následně odbourán a do krevního oběhu se již nevrací. Dojde-li ke snížení rychlosti tvorby glomerulárního filtrátu, což ukazuje na snížení funkcí ledvin, zvýší se krevní koncentrace právě těch složek, které jsou ledvinami odstraňovány (jako např. Cystatin C). Tyto koncentrace jsou pak měřítkem toho, jak dobře ledviny pacienta pracují.

Vyšetření Cystatinu C upoutalo pozornost jako jedna z metod pro stanovení funkce ledvin, protože, na rozdíl od kreatininu, jeho hladina v krvi není ovlivňována množstvím svalové hmoty, pohlavím, věkem nebo rasou. Při normální funkci ledvin jsou koncentrace Cystatinu C v krvi stabilní, ale jakmile se renální funkce zhorší, začne koncentrace stoupat. K nárůstu hladiny dochází současně s poklesem GFR. Nárůst je ale běžně detekovatelný dříve, než je měřitelné snížení GFR. Přibývá údajů a literárních zdrojů podporujících využití vyšetření Cystatinu C, ale existuje také řada pochybností o tom, kdy a jak by mělo být používáno.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření Cystatinu C může být používáno jako alternativa stanovení kreatininu a clearance kreatininu, využívaná ke kontrole funkcí ledvin u osob s podezřením na onemocnění ledvin, nebo u osob s již prokázaným onemocněním ledvin. Může být užitečné především v případech, kde měření hladiny kreatininu není vhodné: například u osob s cirhózou jater, u osob obézních nebo podvyživených, či u osob se sníženým objemem svalové hmoty. Vyšetření lze využít také k časnému odhalení onemocnění ledvin v období, kdy ostatní parametry by mohly být pořád ještě v normě, to platí zejména u osob vyššího věku.

Výzkumní pracovníci bádají nad dalším využitím Cystatinu C, indikace k vyšetření jeho hladiny se tak můžou do budoucna dále vyvíjet. Vedle renálních onemocnění je Cystatin C spojován také se zvýšeným rizikem vzniku onemocnění kardiovaskulárního systému a srdečního selhání u starších osob.

Kdy je vyšetření požadováno?
Díky studiím, potvrzujícím a definujícím využití Cystatinu C, je čím dál více akceptován, zejména jako časný a citlivý marker chronických onemocnění ledvin. Vyšetření může být objednáno u pacientů s již prokázaným onemocněním, nebo u osob s podezřením na onemocnění, které ovlivňuje, nebo potenciálně ovlivňuje funkce ledvin a tak snižuje GFR. Časná ztráta renálních funkcí (nazývaná jako preklinické onemocnění – onemocnění probíhá před projevením klinických příznaků) nemusí způsobit zvýšení hladin kreatininu, nebo jiných markerů poškození. Není-li lékař spokojený s výsledky vyšetření kreatininu, eGFR, nebo clearance kreatininu, může objednat vyšetření Cystatinu C. Obzvláště u starších osob je vyšetření objednáváno také jako prevence časné renální dysfunkce, a/nebo slouží ke kontrole již dříve prokázaného poškození.

Výzkumní pracovníci se snaží o objasnění více poznatků o Cystatinu C, jako o ukazateli rizika srdečního selhání a úmrtí z kardiálních příčin, zejména u starších pacientů. V tomto případě může být vyšetření průkazně užitečné u pacientů se zvýšeným rizikem srdečních potíží. Vyšetření lze použít jako součást předoperačního vyšetření, nebo před předepsáním určitých léků, či před výkonem vyšetření zobrazovací technikou s použitím nitrožilně aplikovaných kontrastních látek.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšená sérová koncentrace Cystatinu C koresponduje se snížením GFR a tudíž i s narušením funkce ledvin. Protože je Cystatin C produkován v celém těle konstantní rychlostí a je odbouráván glomerulární filtrací (a následně reabsorbován a odbourán v jiných částech ledvin), měla by v krvi, při normální funkci ledvin a normální GFR, přetrvávat jeho ustálená hladina. Koncentrace Cystatinu C není ovlivněna pohlavím, věkem, ani rasou. Ani většina léčiv, infekce, dieta nebo zánětlivá onemocnění ji zpravidla neovlivňují. Některá léčiva ovšem hladinu Cystatinu C ovlivňují: kortikosteroidy ji můžou zvýšit, cyklosporin naopak snížit. Není-li přítomno onemocnění ledvin, můžou být hladiny Cystatinu C zvýšeny u revmatických onemocnění a malignit. Intenzita zvýšení hladiny Cystatinu C u malignit ale neodpovídá jednotlivým stádiím nádorového onemocnění a stupni zatížení organismu.

Nedávno provedené studie naznačují, že zvýšené hladiny Cystatinu C můžou být také ukazatelem zvýšeného rizika nemocí srdce, srdečního selhání, cévních mozkových příhod a mortality.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Cystatin C je spojován s hyperhomocysteinemií (vyskytuje se často u pacientů po transplantaci ledvin). Jeho hladina se zvyšuje také s progresí jaterních onemocnění. Byla provedena nejméně jedna studie porovnávající hladiny Cystatinu C v séru s hladinami v pohrudničním výpotku (tj. v tekutině vytvářející se v plicích za různých podmínek), jejímž cílem bylo určit příčinu vzniku výpotku. Tyto asociace mohou, ale nemusí, nabýt klinického významu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může být koncentrace Cystatinu C stanovena v moči?
2. Jak jinak může být určena GFR?

1. Může být koncentrace Cystatinu C stanovena v moči?
Ne. Na rozdíl od kreatininu je Cystatin C reabsorbován z glomerulárního filtrátu a potom odbouráván v ledvinách. Za normálních podmínek se Cystatin C v moči nevyskytuje v detekovatelném množství.

2. Jak jinak může být určena GFR?
GFR nelze měřit přímo. Nejlepší metodou pro odhad GFR (eGFR) je postup zvaný „clearance inulinu“. Pro svou nákladnost a náročnost však není používán rutinně. Zahrnuje totiž zavedení kapaliny s obsahem inulinu do žíly (i.v. – intravenózní infuze), sbírání moči v hodinových periodách a měření množství inulinu v jednotlivých vzorcích. Podobné nevýhody mají i další metody založené na clearance, používající radioaktivní markery. Odborné společnosti dnes doporučují několik různých prediktivních rovnic, které jsou používány k výpočtu eGFR v kombinaci s hladinami kreatininu.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.