Oficiální názevKreatininová clearance
Související vyšetření

Kreatinin, eGF, eGFR

Proč se nechat vyšetřit?
Vyšetření slouží ke zjištění a zhodnocení poruchy funkce ledvin.

Kdy se nechat vyšetřit?
V situaci, kdy může dojít k poruše funkce ledvin, např. při obstrukci (uzávěru) v močových cestách, akutním nebo chronickém selhání ledvin nebo městnavém srdečním selhání.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek moče z 24 hodinového sběru a vzorek krve odebraný ze žíly na paži.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
Toto vyšetření měří množství kreatininu v krvi a v moči a slouží ke zhodnocení filtrační schopnosti ledvin.

Kreatinin je odpadní produkt odvozený z kreatinu, dusíkaté organické sloučeniny využívané ve svalech k uskladnění a přenosu energie. Množství kreatininu produkované v těle závisí na množství svalové hmoty a je pro každého jedince konstantní (stálé). Kreatinin je odstraňován z organismu při průtoku krve ledvinami filtračními jednotkami zvanými glomeruly. Množství kreatininu odebrané z krve závisí na filtrační schopnosti glomerulů a na množství krve protékající ledvinami. Jestliže dojde k poškození glomerulů nebo poruše krevního oběhu, bude méně kreatininu odstraněno z krve a vyloučeno do moči.

Kreatininová clearance je výpočet, poskytující všeobecnou informaci o množství krve profiltrované ledvinami za 24 hodin. Existuje několik verzí tohoto výpočtu. Všechny vycházejí z měření množství kreatininu ve vzorku krve odebrané před nebo po sběru moče, množství kreatininu ve vzorku moče z 24 hodinového sběru a z objemu posbírané moče. Protože množství produkovaného kreatininu závisí na svalové hmotě, některé výpočty také používají korekci na pacientův tělesný povrch odvozený z tělesné výšky a hmotnosti (váhy).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vyšetření vyžaduje 24 hodinový sběr moče a vzorek krve odebraný z pažní žíly na začátku nebo na konci sběrného období. K vyšetření je nutné uvést také výšku a hmotnost (váhu).

 

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření kreatininové clearance je užíváno k odhadu filtrační schopnosti ledvin. Je užíváno ke zjištění ledvinové dysfunkce a/nebo sníženého průtoku krve ledvinami. U pacientů trpících chronickým ledvinovým onemocněním nebo městnavým srdečním selháním (které snižuje průtok krve ledvinami) může být vyšetření kreatininové clearance ordinováno k monitoraci progrese onemocnění.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření může být požadováno v případě, kdy lékař potřebuje zhodnotit filtrační schopnost ledvin. Může být ordinováno, pokud je zvýšena koncentrace kreatininu v krvi, při známé nebo předpokládané poruše funkce ledvin, nebo při snížení průtoku krve ledvinami způsobené např. městnavým srdečním selháním.

Co výsledek vyšetření znamená?
Různá onemocnění nebo stavy, které ovlivňují glomeruly, mohou snížit schopnost ledvin očišťovat krev od kreatininu a dalších odpadních látek. V těchto případech se zvýší hladina kreatininu v krvi a sníží se kreatininová clearance, protože do moče je vyloučeno menší množství kreatininu. Pokles kreatininové clearance může nastat také při snížení průtoku krve ledvinami, např. při městnavém srdečním selhání, obstrukci v močových cestách nebo při akutním a chronickém selhání ledvin. Čím je menší efektivita filtrace v ledvinách, tím je nižší hodnota kreatininové clearance.

Zvýšení kreatininové clearance může být pozorováno v průběhu těhotenství, cvičení a po dietě bohaté na maso.

Pacienti s jednou dysfunkční a jednou normální ledvinou budou mít obvykle normální kreatininovou clearance, protože funkční ledvina kompenzuje zvýšenou filtrační kapacitou slabší činnost druhé ledviny.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Glomerulární filtrace (schopnost glomerulů filtrovat krev) v průběhu života klesá. Proto se také hodnota kreatininové clearance snižuje.

Některé léky, např. aminoglykosidy, cimetidin, cisplatina a cefalosporiny, mohou snížit výsledek kreatininové clearance. Diuretika mohou výsledek zvýšit.

 

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co mám dělat, jestliže se mi nepodaří posbírat celé množství moče za 24 hodin?
2. Je toto vyšetření dostatečně přesné?
3. Je možné provést toto vyšetření doma?

1. Co mám dělat, jestliže se mi nepodaří posbírat celé množství moče za 24 hodin?
Pokud zapomenete během sběrného období přidat porci moče do sběrné nádoby a sběr moče tak nebude kompletní, výsledek kreatininové clearance bude nesprávný. Zeptejte se svého lékaře, zda máte v testu pokračovat nebo přerušit sběr a začít znovu další den.

2. Je toto vyšetření dostatečně přesné?
Existují jiná přesnější vyšetření. Jsou však složitější pro pacienta i pro lékaře a jsou také dražší. Většinou je pro další rozhodnutí lékaře stanovení kreatininové clearance dostačující.

3. Je možné provést toto vyšetření doma?
Doma můžete posbírat moč do sběrné nádoby, ale další vyšetření vyžaduje odběr krve, analýzu krve a moče a provedení výpočtu odborným personálem.

 

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.