Reaktivní artritida je zánětlivé kloubní onemocnění, které se vyvíjí jako imunopatologická reakce na předcházející infekci, nejčastěji střevní, močovou nebo pohlavní. Po infekcích dýchacích cest se reaktivní artritidy vyskytují vzácně. Zánět kloubu je neinfekční. Bakterie, které mohou vyvolat reaktivní artritidu, se označují jako artritogenní agens. Tzv. postenteritickou artritidu mohou vyvolat různí původci střevních infekcí, jako jsou yersinie, salmonelly, shigelly aj. Tzv. posturetritickou formu (vyvolanou močovou či pohlavní infekcí) nejčastěji působí chlamydie nebo ureaplasmata.

Reaktivní artritida má zpravidla velmi akutní nástup, kterému předchází o několik týdnů dříve infekční onemocnění (průjmové onemocnění, zánět močových cest apod.). Obtíže jsou velmi výrazné, nemocní mají těžké záněty kloubů, spíše dolních končetin. Postižené klouby silně bolí, jsou oteklé, mohou být i zarudlé. Nemocní mohou mít i různé mimokloubní obtíže - záněty očí nebo kožní změny – vyrážku podobnou lupénce na dlaních a ploskách nebo zarudlé, bolestivé uzly v podkoží bérců (erythema nodosum) aj. Pacienti mívají i zvýšenou teplotu a pocit  únavy.

Reaktivní artritida se vyskytuje spíše u mladších nemocných, častěji postihuje muže.

V krvi nemocných velmi často nacházíme známky akutní infekce (zvýšení sedimentace a hladiny C-reaktivního proteinu), mohou být zmnožené bílé krvinky, v moči známky močové infekce.

Pro potvrzení diagnózy po klinickém vyšetření provádíme laboratorní vyšetření zaměřena na detekci předcházející infekce. Kultivační vyšetření nejsou přínosná, neboť při vzniku artritidy je zpravidla vyvolávající infekce již vyléčená či odeznělá, většinou ale lze prokázat specifické protilátky, které svědčí pro prodělanou infekci, případně je možné hledat DNA bakterií vyvolávajících artritidu pomocí molekulárních metodik, jako je PCR. Asi třetina nemocných má pozitivní antigen HLA B27 (viz ankylozující spondylitida).

Léčba spočívá v podávání nesteroidních antirevmatik, která mají protizánětlivý účinek, u vysoce aktivních forem lze podat i krátkodobě celkově glukokortikoidy. Alternativou protizánětlivé léčby při postižení 1-2 kloubů je i nitrokloubní injekce glukokortikoidů. U většiny nemocných reaktivní artritida spontánně odezní, asi u třetiny může být průběh chronický a lékem volby je v tomto případě sulfasalazin.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 8. říjen 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 8. říjen 2021.