Co je to?
Proteinurie je stav charakterizovaný přítomností většího než normálního množství bílkoviny v moči. Je spojena s množstvím různých nemocí a někdy se najde I u zdánlivě zdravých osob. Mírná nebo přechodná proteinurie může časem přejít v proteinurii těžkou.

Plazma, tekutá část krve, obsahuje množství různých bílkovin. Jednou z mnoha funkcí ledvin je zachovat plazmatické bílkoviny, aby nebyly spolu s odpadními produkty vylučovány do moči. Existují dva mechanismy, které normálně brání bílkovinám projít do moči:

(1) glomeruly tvoří bariéru, která ponechává většinu velkých plazmatických bílkovin v krevních cévách

(2) malé bílkoviny, které glomeruly projdou, jsou tubuly téměř úplně neabsorbovány. Další podrobnosti o ledvinách a jejich funkci najdete v kapitole Funkce ledvin močového traktu.

Proteinurie se nejčastěji objevuje, jsou-li poškozeny glomeruly nebo tubuly ledvin. Zánět a/nebo poškození glomerulů dovolí většímu množství bílkoviny a někdy i červených krvinek, aby pronikly do moče. Poškození tubulů brání tomu, aby byly bílkoviny účinně zpětně vstřebány (resorbovány). Proteinurie může rovněž vzniknout, jestliže je v krvi přítomno příliš mnoho malých bílkovin, které projdou glomerulem a tubuly je nemohou všechny vychytat.

Zdraví lidé mnou mít přechodnou nebo trvalou proteinurii. Je spojena se stresem, tělesnou námahou, horečkou, léčbou aspirinem a vystavením chladu. Někteří lidé vylučují více bílkoviny do moči, když stojí, než když leží (ortostatická proteinurie); tento stav je vzácný u osob nad 30 let věku. Nicméně bílkovina v moči obvykle ukazuje na onemocnění a příčina tohoto nálezu by měla být vyšetřena.

Množství nemocí a stavů je spojeno s proteinurií. Dvě nejobvyklejší příčiny jsou:

  • Diabetes – proteinurie je jednou z prvých známek onemocnění ledvin u nemocných s diabetem 1. i 2. typu;
  • Hypertenze – proteinurie u osob s vysokým krevním tlakem je rovněž prvou známkou poruchy funkce ledvin.

Ostatní příčiny zahrnují:

  • Autoimunitní choroby jako systémový lupus erythematosus (SLE), IgA nefropatie, Goodpastureův syndrom
  • Infekce
  • Expozice toxickým látkám
  • Úraz
  • Karcinom ledviny
  • Městnavá srdeční slabost

K dalším stavům a nemocem, které mohou vést k proteinurii, patří:

  • Rozpad červených krvinek (hemolýza) a uvolnění hemoglobinu do krevního oběhu; stejně tak se může uvolnit myoglobin z poškozených kosterních svalů nebo při extrémní tělesné námaze. Tyto bílkoviny jsou pak filtrovány do moči, kde se dají prokázat.
  • Preeklampsie – u těhotných žen je často prováděn screening proteinurie, neboť její rozvoj je spojen s preeklampsií, poruchou doprovázenou hypertenzí, otoky, nevolností a bolestí hlavy během těhotenství. Vzácně může vyvolat závažné příznaky – křeče. Preeklampsie může ohrozit jak matku, tak i její dítě.
  • Mnohočetný myelom (zhoubný nádor z plazmatických buněk) proteinurii způsobuje přítomnost speciální bílkoviny, zvané Bence-Jonesova bílkovina, v krvi; prochází zdravým glomerulem, a protože je jí moc, nestačí ji ledvinové tubuly vychytat a najde se v moči. Podstatou této bílkoviny jsou volné lehké řetězce (kappa nebo lambda) imunoglobulinu, které vznikají v nádorových plazmatických buňkách.

S proteinurií nejsou obvykle spojeny žádné potíže, zvláště u mírných případů. Větší množství bílkoviny může způsobit tvorbu pěny na moči. Významné ztráty bílkovin z krve mohou ovlivnit schopnost organismu regulovat tekutiny, což může vést k otokům rukou, nohou, břicha a obličeje. Jsou-li přítomny nějaké příznaky, jsou obvykle spojeny se stavem nebo onemocněním, způsobujícím proteinurii. Velké ztráty plazmatických bílkovin do moči mohou vést k poruše v hospodaření s vodou a k tvorbě otoků rukou, nohou, břicha i v obličeji.

K cílům vyšetření proteinurie patří screening osob se zvýšeným rizikem, detekce proteinurie, určení její základní příčiny, určení typu a množství vylučované bílkoviny a zhodnocení funkce ledvin. Je-li nalezena proteinurie, jsou pacienti sledováni v patřičných intervalech, abychom zjistili, zda proteinurie mizí nebo se zhoršuje. Pro zhodnocení proteinurie mohou být požadována další vyšetření v moči i v krvi.

Laboratorní vyšetření

Vyšetření bílkoviny v moči může být součástí celkového vyšetření nebo jako součást vyšetření osob s chorobami, kde může proteinurie signalizovat onemocnění ledvin (diabetes mellitus, hypertenze); v tomto případě je častěji vyšetřována přítomnost albuminu v moči. Mezi vyšetření, prováděná u nemocných s proteinurií nebo s onemocněními, která k ní mohou vést, patří:

  • Běžné vyšetření moči – zhodnocení vzorku moči pohledem, chemickými testy a v některých případech doplněné mikroskopickým vyšetřením; bílkovinu v nižších koncentracích, provázející počáteční stadia diabetu či ukazující počátek poškození ledvin u hypertenze, však diagnostických proužek neprokáže.
  • Albuminurie, 24hodinový vzorek moči – velmi citlivé vyšetření, užívané při sledování nemocných s diabetem, aby se včas zachytilo hrozící poškození ledvin.
  • Poměr albumin/kreatinin (ACR) v moči, náhodný vzorek moči – měří albumin velmi citlivou metodou („mikroalbuminurie“) v náhodném vzorku moči a koriguje ho podle množství kreatininu (látka tvořící se v těle stále stejnou rychlostí a vylučující se močí); může nahradit vyšetření albuminu v 24hodinovém vzorku moči.
  • Bílkovina v moči, 24hodinový vzorek moči – měří se množství bílkoviny vyloučené do moči za 24 hodin; je to správnější vyšetření stupně proteinurie než vyšetření bílkoviny v náhodném vzorku moči.
  • Poměr protein/kreatinin v moči (PCR), náhodný vzorek moči – měří bílkovinu (protein) v náhodném vzorku moči a koriguje ho podle množství kreatininu; může nahradit vyšetření bílkoviny v 24hodinovém vzorku moči.  
  • Elektroforéza bílkovin moči může ukázat, která část ledvin (glomeruly, tubuly) je poškozena, a vzbudit podezření na nález Bence-Jonesovy bílkoviny v moči. Při tomto nálezu může následovat průkaz volných lehkých řetězců imunoglobulinů imunofixačním testem v moči.

Kromě vyšetření v moči mohou být provedeny některé testy v krvi s cílem zjistit funkci ledvin a event. Další onemocnění; patří k nim:

  • Stanovení močoviny a kreatininu – jejich hladina krvi se dá využít k hodnocení funkce ledvin. Jedná se o dusíkaté odpadní látky, které zdravé ledviny vylučují do moči. Při poruše funkce ledvin se obě látky hromadí v těle a jejich hladina v krevním séru stoupá. Stanovení kreatininu v krevním séru je pro poruchu funkce ledvin specifičtější, vzestup hladiny močoviny může mít i jiné příčiny.
  • Odhadnutá glomerulární filtrace (eGFR = estimated Glomerular Filtration Rate) – využívá hladiny kreatininu v krevním séru k odhadu glomerulární filtrace výpočtem; hodnota glomerulární filtrace se snižuje s pokračujícím poškozením ledvin.
  • Stanovení celkové bílkoviny a albuminu (nejvíce zastoupená plazmatická bílkovina) v krvi – při velkých ztrátách bílkovin močí jejich koncentrace v krvi klesá.
  • Elektroforéza bílkovin může být užita i pro zhodnocení změn proteinů v krvi (krevním séru).
  • Volné lehké řetězce imunoglobulinů v krevním séru se vyšetřují při podezření na mnohočetný myelom; nádorové onemocnění z plazmatických buněk, které může vést k proteinurii a také k poruše funkce ledvin.

Může být ordinována i biopsie ledviny. Tento postup se užívá, když chceme prohlédnout malý vzorek tkáně z ledviny pod mikroskopem, abychom potvrdili onemocnění či poškození ledvin.

Jiná než laboratorní vyšetření

  • Rentgenové vyšetření ledvin (včetně náročnějších jako výpočetní tomografie a nukleární magnetická resonance) s cílem odhalit přítomnost a stanovit tíži onemocnění či poškození ledvin.
  • Krevní tlak; může být měřen jako součást vyšetření příčiny proteinurie; často je kontrolován u osob s hypertenzí nebo osob se zvýšeným rizikem jejího rozvoje.

Cílem léčby je ovlivnění základní příčiny proteinurie a co největší omezení její progrese. Léčba jednotlivých stavů může být odlišná. Tak např. kontrola hladiny glukózy v krvi (glykémie) u pacienta s diabetem pomůže uchovat funkci ledvin. U nemocných s hypertenzí je důležité kontrolovat krevní tlak, aby se zabránilo pokračujícímu poškození ledvin. Proteinurie při preeklampsii musí být bedlivě hlídána; obvykle ustupuje po narození dítěte.

U některých nemocných s trvalou proteinurií, zejména dojde-li k poruše funkce ledvin, může lékař doporučit změnu diety jako např. omezení množství přijímaných bílkovin. Mírnou nebo přechodnou proteinurii nemusí být třeba léčit.

Článek Protein in Urine (Proteinuria) na US stránkách Lab Tests Online. Dostupné z: https://labtestsonline.org/conditions/protein-urine-proteinuria

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

Doporučené postupy při diabetickém onemocnění ledvin (společné doporučení České diabetologické společnosti, České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie). Dostupné z: http://www.cskb.cz/res/file/doporuceni/DM/dop_20170901_DKD.pdf)

Doporučení České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP k vyšetřování proteinurie (http://www.cskb.cz/res/file/doporuceni/dop-proteinurie.pdf)

Kasper, DL., Braunwald, E., Fauci, AS., Hauser, SL., Longo, DL., Jameson, JL. (eds.) Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, 2005, McGraw Hill.

RACEK, J. et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

TEPLAN, V. et al. Praktická nefrologie. 2. vydání, Praha: Grada Publishing, 2006, 496 s.

TESAŘ, V., SCHüCK, O. et al. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, 650 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 21. leden 2019.
Tento článek byl naposledy změněn 21. leden 2019.