Plicní choroby

Plicní choroby

Plicní choroby postihují struktury a funkce plic. Při některých plicních chorobách je narušeno okysličování krve v plicních sklípcích a odstraňování oxidu uhličitého. Při dalších onemocněních je porušena schopnost průdušek přivádět vzduch do plicních sklípků. Může se jednat o zúžení průdušek nebo o poruchu dýchacích svalů rozepínajících plíce. U jiných chorob nejsou plíce schopny odstranit cizorodé látky, které jsou přítomny v nadlimitním množství pro obranný systém plic.

 

K častým plicním onemocněním patří:

 

Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění drobných průdušek se záchvaty jejich zúžení. Astmatici jsou přecitlivělí na různé látky, které nevyvolávají u zdravých jedinců žádné potíže. Záchvaty dušnosti mohou být vyprovokovány cigaretovým kouřem, prachem, plísněni a dalšími alergeny, tělesnou zátěží, chladným vzduchem a dalšími faktory. Spouštěče záchvatů jsou u různých jedinců různé. V astmatickém záchvatu dochází ke stahu hladké svaloviny průdušek a ke zvýšení množství vazkého sekretu v průduškách. Tím se velmi zúží jejich průsvit a nemocný má kašel, slyší pískoty, má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatický záchvat se může vyskytnout kdykoliv, nejčastější je ale výskyt v noci nebo po ránu. Těžký astmatický záchvat ohrožuje nemocného na životě a musí být proto okamžitě léčen. Dle Americké plicní asociace (ALA-American Lung Association) je astma nejčastější chronickou chorobou u dětí. Postihuje ve Spojených státech 6 milionů dětí a 15 milionů dospělých.

 

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je označení pro kombinaci rozedmy a chronického zánětu průdušek. Dle Americké plicní asociacce (ALA) je CHOPN ve Spojených státech čtvrtou nejčastější příčnou smrti. Při chronické bronchitidě zánět sliznice poškozuje stěnu průdušek, a ty se postupně zužují. Rozedma je charakterizována zvětšením a potrháním plicních sklípků. Nemocní s CHOPN mají námahovou dušnost, potíže s výdechem a s okysličováním krve. Kouření cigaret je příčinou 80-90% úmrtí při CHOPN. Dalšími faktory jsou znečištění pracovního a životního prostředí.

 

Plicní fibróza je postižení plicního intersticia charakterizované jeho jizvením a zánětem. Tyto procesy vedou k tomu, že plíce je tuhá a nemůže plnit své respirační funkce. Příčiny plicní fibrózy jsou:

 

• Profesionální expozice anorganickým prachům (oxid křemičitý, azbest, uhelný prach, berylium)
• Opakované expozice organickým prachům (plísně ze sena, exkrety z ptáků a další) vedou u disponovaných jedinců ke vzniku exogenní alergické alveolitidy, která může přejít do plicní fibrózy
• Chemické látky a léky poškozující plíce
• Léčba zářením
• Sarkoidóza
• Systémová sklerodermie a další systémové choroby pojiva
• Idiopatická plicní fibróza

 

Plicní infekce mohou postihovat plicní tkáň i pleuru. Mohou být akutní nebo chronické a mohou je vyvolávat viry, baktérie nebo vzácněji plísně. Zápal plic je akutní zánět plicní tkáně vyvolaný různými mikroorganizmy. Chřipka je akutní choroba vyvolaná virem, má i respirační příznaky.

 

Tuberkulóza a mykobakteriózy jsou chronická infekční onemocnění, která se ve zvýšené míře vyskytují u osob s poruchami imunity (HIV infekce, AIDS). Mykobakteriální infekce se rozvíjejí zvolna a mohou postihovat plíce i jiné orgány.

 

Plicní karcinom je podmíněn nekontrolovaným růstem zhoubných buněk. Dělíme jej na dvě hlavní podskupiny, malobuněčný plicní karcinom a nemalobuněčný plicní karcinom. Počty žen s plicním karcinomem narůstají, počty mužů mírně klesají. Dle Národního zdravotního informačního centra pro ženy je plicní karcinom u žen ve Spojených státech nejčastější příčinou smrti, na tuto chorobu umírá více žen než na karcinom vaječníků, karcinom děložního čípku a karcinom prsu dohromady. Plicní karcinom je vyvolán rakovinotvornými látkami obsaženými v tabákovém kouři a inhalací radonu. Plíce jsou též místem metastáz jiných mimoplicních zhoubných nádorů.

 

Plicní hypertenze je choroba zužující plicní cévy, což vede ke zvýšení tlaku v nich a zátěži pravé srdeční komory. Plicní hypertenze může doprovázet některé plicní choroby (CHOPN, plicní fibrózy) nebo být samostatnou chorobou (plicní arteriální hypertenze). Vede k pravostrannému srdečnímu selhání.

 

Plicní embolie je podmíněna krevní sraženinou, která se většinou uvolní z hlubokých žil dolních končetin a dostane se krevní cestou do plicní tepny nebo jejich větví. Plicní embolie se projeví náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi a kašlem - někdy s vykašláváním krve. Jedná se o život ohrožující chorobu, která musí být rychle diagnostikována a léčena.

 

Bronchopulmonální dysplazie (BPD) je chorobou nezralých novorozenců, kteří byli léčeni pro dechovou nedostatečnost mechanickou ventilací a nebo podáváním kyslíku. Někdy jsou poškozeny průdušky po pneumonii v útlém dětství. Při bronchopulmonální dysplazii se průdušky normálně nevyvíjejí a jsou poškozené zánětem.

 

Syndrom dechové tísně u dětí (RDS-respiratory distress syndrome) je choroba nezralých novorozenců, narozených dříve než 6 týdnů před termínem porodu. U nezralých novorozenců nejsou plíce dostatečně vyvinuty a neprodukují dostatečné množství látek usnadňujících rozpínání plicních sklípků (plicní surfaktant). Tyto děti mají problémy s dýcháním již po několika hodinách od předčasného porodu.

 

Syndrom dechové tísně dospělých (ARDS-adult respiratory distress syndrome) začíná akutně jako klidová dušnost v důsledku těžkého plicního zánětu s vyplněním plicních sklípků tekutinou pocházející s plicních kapilár. Průběh může být velmi závažný, končící smrtí. ARDS vyvolávají plicní infekce, sepse, poranění, opakované transfuze, předávkování se drogami nebo inhalace kouře nebo vdechnutí slané vody.

 

Cystická fibróza je vrozená choroba postihující plíce, slinivku břišní a další orgány. Je charakterizována zvýšenou slaností potu, produkcí vazkého sekretu v průduškách a ve slinivce břišní. Choroba vede k opakovaným plicním infekcím, poruše výživy. Je většinou diagnostikována v dětství. Ve Spojených státech se každoročně narodí asi 1000 dětí s cystickou fibrózou.

 

Deficit alfa-1-antirypsinu je rovněž vrozená choroba, která vede ke snížení obranné schopnosti plic vlivem nízkých koncentrací této bílkoviny. V kombinaci s kouřením dochází k rychlému poškození plic, vzniku rozedmy. Dále dochází k poškození jater. Americká plicní asociace (ALA) odhaduje, že tuto chorobu má asi 100000 Američanů a přibližně 25 milionů osob jsou přenašeči genu pro tuto chorobu.

 

Další choroby nepostihují plíce přímo, ale ovlivňují schopnost nemocného normálně dýchat. Patří mezi ně choroby postihující hrudní koš, hrudní svalstvo, nervový systém a srdce. Může se tedy jednat o neuromuskulární choroby jako je např. svalová dystrofie, myasthenia gravis, syndrom Guillain-Barré, amyotrofická laterální skleróza. (Pozn.: o těchto chorobách a jejich léčbě článek nepojednává).