Osteoartróza (OA) je nejčastější kloubní onemocnění, jedná se o degenerativní onemocnění kloubu, při němž se zhoršuje kvalita chrupavky i přilehlých kloubních tkání. Chrupavka ztrácí svou elasticitu, je narušen její hladký povrch, ztenčuje se a v pokročilých stádiích může úplně chybět. Na okrajích kloubních ploch vznikají typické výrůstky (osteofyty), dochází i k reakci nitrokloubní výstelky, což se projeví zmnožením nitrokloubní tekutiny a zhoršení její kvality.  Častá představa, že u OA klouby „vysýchají“, tedy není správná. Výsledkem je bolest kloubu, zpravidla při pohybu, porucha jeho funkce (ztuhlost, omezení hybnosti) a v nejtěžších případech může dojít k úplnému selhání kloubu.

Osteoartróza je ve většině případů způsobena dlouhodobou zátěží kloubu, např. v důsledku obezity, věku, nadměrné fyzické zátěže kloubu či úrazu. Dalšími známými příčinami vzniku OA jsou vrozené a vývojové vady kloubu, chronické záněty kloubu a metabolické poruchy. U některých forem hraje roli i dědičnost. Proto se osteoartróza častěji vyskytuje ve starších věkových skupinách nebo u jedinců s kloubem, poškozeným úrazem či vrozenou vadou. Častěji postihuje ženy.

Pravidelným příznakem OA je bolest kloubu, jejíž charakter se liší podle lokalizace. U nosných kloubů (kyčle, koleno) bývá bolest námahová, startovací, u OA rukou může být  bolest i klidová, provázená otoky drobných ručních kloubů, někdy i zarudnutím, a může do jisté míry připomínat zánětlivé onemocnění. Dalšími příznaky OA je ztuhlost kloubu po delším sezení apod., omezení hybnosti kloubu a zhoršení jeho funkce.

Diagnózu potvrdí při typických obtížích rentgenové vyšetření kloubu, na němž je patrné zúžení kloubní štěrbiny, odpovídající úbytku kloubní chrupavky, a typické výrůstky, tzv. osteofyty, na okrajích kloubních ploch. Laboratorní vyšetření krve jsou u OA normální, avšak slouží k vyloučení jiných, závažnějších příčin obtíží. Důležitější je rentgenové vyšetření

Zásadní význam má léčba nefarmakologická – úprava pohybového režimu, redukce váhy u obézních aj. Farmakologickou léčbu určuje ošetřující lékař – podávají se léky proti bolesti, protizánětlivé léky, pomalu působící symptomatické léky osteoartrózy (glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, výtažek z avokáda a sójových bobů), v určitých případech jsou vhodné i nitrokloubní injekce (kyseliny hyaluronová nebo obstřik glukokortikoidy. U pokročilých forem osteoartrózy, kdy již nevede farmakologická léčba k úlevě od obtíží, je zpravidla indikována operace (kloubní náhrada).


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 8. říjen 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 8. říjen 2021.