Bez znalosti krevních skupin by lidé po úrazech, při operacích či onemocněních krve často neměli šanci na záchranu. Právě kompatibilita krevních skupin rozhoduje o tom, komu může být darovaná krev bezpečně podána. I proto každý dárce podstupuje na transfuzních stanicích vstupní vyšetření krve.
Co se testuje u dárců krve?
U dárců krve se testují markery na přítomnost infekčních onemocnění: HIV (anti-HIV-1 + anti-HIV-2, HIV Ag p24) ; HBV (HBsAg); HCV (anti-HCV); Syfilis (protilátky proti původci syfilis)
Další vyšetření:
. Krevní obraz (stav krve a zjištění případných abnormalit)
. Krevní skupiny
. Vyšetření nepravidelných protilátek (případné nebezpečné protilátky, které by mohly způsobit problémy při transfuzi)
. Zjištění hladiny hemoglobinu (zda má dárce dostatek červených krvinek)
. U nových dárců se testuje moč
Cílem těchto testů je:
. Diagnostikovat infekce u dárců krve, aby mohli být vyřazeni ze seznamu dárců.
. Zajištění bezpečnosti pro příjemce transfuzí a prevence přenosu infekcí.
Co je krevní barometr?
Krev můžete darovat v mnoha nemocnicích a transfúzních stanicích po celé České republice. Seznam odběrových míst najdete například na stránkách Českého červeného kříže. Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat. Pro dárce krve je dobrým ukazatelem krevní barometr, který pomáhá řídit darování krve a optimalizovat její využití v nemocnicích. Zobrazuje aktuální potřeby krevních skupin a upozorňuje, které jsou nejvíce potřeba a které jsou naopak v dostatečném množství.
Kdo potřebuje znát svoji krevní skupinu
Z výše uvedených důvodů je znalost krevní skupiny důležitá pro dárce. Na krevním barometru díky tomu mohou zjistit, zda je jejich skupina právě potřebná. Například v transfuzní oddělení v Plzni uvádí v současné době nejvyšší potřebu krve: 0+, A+, 0-, dále krve A-, AB-. Zdroj https://to.fnplzen.cz/
Co znamenají pojmy univerzální dárce a univerzální příjemce?
Podle informačního portálu www.labtestsonline.cz rozhoduje, které AB0 antigeny má vyšetřovaný jedinec zastoupené na svých erytrocytech a zda je Rh(D) pozitivní nebo negativní.
. Univerzální dárcem má skupinu 0 Rh(D) negativní (0-). U příjemce takové transfuze je minimální riziko vzniku hemolytické reakce v důsledku AB0 a Rh(D) inkompatibility.
. Univerzální příjemce má typ AB Rh(D) pozitivní (AB+). Rozlišuje A, B a D antigeny jako vlastní a přijme erytrocyty všech ostatních skupin bez ohrožení hemolýzou (proces, kdy se rozpadají červené krvinky).
Jak se stát dárcem krve?
Podmínky pro dárcovství jsou jasně stanovené. Dárcem se může stát zdravý člověk splňující základní kritéria: Věk 18-65 let (prvodárci do 60 let); váha 50-150 kg; není v pracovní neschopnosti; není čerstvě po úrazu.
Zdravotní omezení uvádí každá transfuzní stanice. Například by dárce neměl mít v posledním měsíci teploty, silné nachlazení nebo virózu; měl by být minimálně 4 měsíce po operaci nebo tetování, minimálně 6 měsíců po návratu ze zemí s výskytem malárie a bez klíštěte či antibiotik v posledních 4 týdnech atd.
Světový den dárců krve, který připadá na 14. června, není náhodně vybrané datum. Je to den narození Karla Landsteinera, rakouského lékaře a imunologa, který objevil systém krevních skupin ABO a získal za to Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Zdroje: www.labtestsonline.cz