Covidová infekce a long covid mají vážné účinky na srdce a cévy. Nový konsenzuální dokument odborníků z Evropské kardiologické společnosti nyní shrnuje, jak by měla vypadat správná diagnostika pacientů a proč je důležité nepodceňovat ani zdánlivě banální potíže.
„U pacientů s anamnézou COVID-19 mohou být přítomné skryté kardiovaskulární změny, které by jinak zůstaly nepovšimnuty,“ upozorňují autoři doporučení publikovaných v časopise European Journal of Preventive Cardiology.
Diagnostika má více úrovní
Lékaři mají dnes k dispozici řadu metod, které jim pomáhají odhalit možné následky. Mezi základní patří:
vyšetření rizikových faktorů – krevní tlak, cholesterol, cukrovka či obezita mohou v kombinaci s prodělaným COVID-19 urychlit rozvoj srdečně-cévních chorob;
zobrazovací metody – například echokardiografie dokáže ukázat strukturální či funkční změny srdce u pacientů, kteří trpí dušností, bušením srdce nebo nevysvětlitelnou únavou;
laboratorní testy – zvýšené hladiny troponinů či NT-proBNP mohou signalizovat zátěž nebo poškození srdečního svalu.
Podstatné je také systematické sledování pacientů s přetrvávajícími příznaky, takzvaným „LONG COVID“. Zde se mohou objevovat nenápadné obtíže, které však poukazují na rozvoj vážnějších komplikací.
Personalizovaná medicína místo univerzálního receptu
Dokument zdůrazňuje, že jedno univerzální schéma vyšetření neexistuje. Každý pacient vyžaduje individuální přístup, přičemž lékaři by měli být připraveni i na diagnostické nejistoty. „Mnoho otázek zůstává otevřených. Potřebujeme další výzkum, abychom věděli, jak nejlépe identifikovat ty, kteří jsou v největším riziku,“ říká hlavní autor studie profesor Vassilios Vassiliou z University of East Anglia and Norfolk a Norwich University Hospital ve Spojeném království.
Proč se zajímat i jako laik
Dopady COVID-19 na srdce se netýkají jen těžkých průběhů. I lidé s mírným onemocněním mohou časem pocítit, že jejich kondice není stejná jako dříve. Pokud se objeví přetrvávající únava, zadýchávání nebo bušení srdce, je vhodné vyhledat lékaře a nechat se vyšetřit.
Nové doporučení tak připomíná, že i když pandemie ustoupila z hlavních titulků, její stopa v oblasti kardiovaskulárního zdraví přetrvává – a právě včasná diagnostika může zachránit nejen kvalitu života, ale často i život samotný.
Doporučení pro pacienty se specifickými klinickými příznaky po covid-19.
| Klinický scénář | Počáteční diagnostické testy (srdeční nebo plicní původ) | Následné neinvazivní testy |
| Dušnost s podezřením na plicní patologii | Spirometrie a rentgen hrudníku | Pokud je abnormalita: CT hrudníku (zejména při patologii na RTG), 6MWT, CPET (pokud dostupné) |
| Dušnost při normální spirometrii – pravděpodobnost srdečního selhání (HF) | EKG ± rentgen hrudníku | Pokud je EKG abnormální nebo nejednoznačné: transthorakální echokardiografie (TTE), kardiální magnetická rezonance (CMR) pro charakterizaci myokardu |
| Dušnost nebo bolest na hrudi s podezřením na ischemii | EKG, základní TTE | CT koronárních tepen s EKG řízením, zátěžová echokardiografie nebo perfúzní vyšetření myokardu: SPECT, PET-CT nebo CMR; zátěžové EKG (pouze pokud nejsou dostupné jiné funkční metody), intracoronární funkční testy |
| Palpitace bez jiných příznaků | EKG, 24h EKG monitorování nebo 7–15 denní monitorování | Další vyšetření TTE |
| Příznaky odpovídající ortostatické intoleranci (např. brain fog, závrať, synkopa) | Ortostatické měření krevního tlaku, EKG | Tilt testing, 24h EKG, externí nebo implantovatelné ILR, 24h ambulantní měření krevního tlaku |
Zdroj: European Journal of Preventive Cardiology https://academic.oup.com/eurjpc