Vzhledem k výskytu spalniček v ČR stojí za to připomenout historii tohoto onemocnění a shrnout poznatky o současné epidemiologické situaci.
Spalničky jsou exantémové infekční onemocnění. Jejich původcem je virus spalniček patřící do čeledi Paramyxoviridae. Pro trvalé udržení spalničkového viru v lidské populaci je nutná stálá přítomnost dostatečného počtu vnímavých osob, což splňuje teprve populace v rozsahu několika set tisíc. Taková populace neexistovala před vznikem civilizace v Mezopotámii, a proto se také předpokládá, že se spalničky poprvé objevily asi až ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, pravděpodobně adaptací viru psinky nebo viru dobytčího moru na člověka.
V Československu bylo povinné hlášení spalniček zavedeno v r. 1955. Počty hlášených onemocnění se v letech 1953-1969 v průměru pohybovaly na území dnešní České republiky kolem 50 tisíc ročně. V letech 1951-1959 se hlásilo ročně 75-221 úmrtí, v 60. letech 15-49, v 70. letech 1-20. Od roku 1980 nebylo v naší republice zaznamenáno úmrtí na spalničky. Zásadní zvrat ve víceméně stagnujícím trendu úmrtnosti mohlo přinést pouze uplatnění očkování na široké bázi.
Očkování bylo zahájeno v září roku 1969 nejdříve u dětí narozených v r. 1968 a starších 10 měsíců. V r. 1971 byla posunuta nejnižší věková hranice na 12 měsíců věku, v r. 1982 na 14 měsíců (současně bylo zavedeno dvoudávkové schéma vakcinace). V prvních letech nebylo dosahováno žádoucí proočkovanosti příslušných populačních ročníků. Příčin bylo několik:
- omezené množství dávek vakcíny – nepravidelnost dodávek do jednotlivých krajů (v letech 1973 mimořádný dovoz ze SSSR a NDR);
- počáteční nedůvěra očkujících lékařů i nezájem rodičů o očkování (proočkovanost v 70. letech 33 %, v r. 1985 76 %, v 90. letech postupně růst z 90 na 98 %);
- organizační nepřipravenost v některých okresech. Negativním faktorem, který přispěl k selhávání vakcíny, bylo vícedávkové balení. Ne vždy se dařilo rychle spotřebovat čtyř(šesti)dávkové ampule a docházelo k inaktivaci teplem a světlem. Po vyřešení těchto problémů byla vyhlášena eliminace spalniček v ČSR a až do r. 2014 nepředstavovaly výjimečné případy nějaký problém.
Současná nepříznivá epidemiologická situace ve výskytu spalniček v ČR pokračující z r. 2018 je výsledkem několika faktorů.
- Tím prvním je klesající proočkovanost v dětské populaci – poslední hodnocený ročník 2015 při kontrole proočkovanosti v r. 2018 byl 2 dávkami očkován jen v 62,3 %; 8,7 % dětí nemělo ani jednu dávku.
- Dalším důvodem je vyvanutí imunity u dříve očkovaných osob.
- Důležité pro naši epidemiologickou situaci je i znovurozšíření spalniček po světě a větší možnosti importu do naší republiky (mj. na Ukrajině 54 000 onemocnění spalničkami v r. 2018, v lednu – únoru 2019 dalších 20 000).
V r. 2018 bylo v ČR hlášeno celkem 207 onemocnění, do 24. 5. 2019 již 537 onemocnění. V r. 2018 byla nejvyšší nemocnost ve věkové skupině do 1 roku, 1-4letých a ve věkové skupině 35-39 let. Obdobná situace je i v r. 2019.
Ze 42 dětí nemocných ve věku 1-4 roky byly pouze 4 děti očkovány 1 dávkou - v této věkové skupině se uplatňuje jednoznačně nežádoucí prvek odmítání a odkládání očkování dětí, které měly být v tomto věku povinně očkovány s výjimkou jednoznačných kontraindikací.
V této souvislosti je třeba připomenout, že účinnost očkování jednou či dvěma dávkami je podle výrobců dříve či v současnosti dostupných vakcín vysoká, ale účinnost dosažená při klinických studiích je vždy výrazně vyšší než při analýze výskytu v terénu. Titry protilátek proti spalničkám jsou stanovovány výrobci, ale i terénními laboratořemi během epidemie pomocí komerčně dostupných metod. Tyto sérologické parametry jsou obecně přijímány jako orientační indikátory pro imunitní ochranu. Podle některých studií hladina protilátek klesá již s odstupem 4-6 let po očkování, podle jiných autorů dochází k dramatickému poklesu po 15 letech od očkování. Při vyšetřování kontaktů nemocných v r. 2019 v Plzeňském kraji bylo zjištěno, že ve věkové skupině 5-14 let má protilátky 64 % vyšetřených dětí a ve věkové skupině 15-19 let už jen 56 % vyšetřených mladistvých vesměs po očkování 2 dávkami.
V dalších měsících a pravděpodobně i letech bude docházet nadále k šíření spalniček v celé populaci České republiky. Podle doporučení příslušné Národní referenční laboratoře je třeba přeočkovat nejen osoby s negativními, ale i hraničními hodnotami protilátek.