Jak má vypadat správný pitný režim a kdy by se měl člověk začít obávat o své ledviny?
Onemocněním ledvin trpí každý desátý člověk na světě. Co je nejčastější příčina? V článku redaktorky Deníku Zdenky Lackové na otázky odpovídá nefrolog Ondřej Viklický, přednosta Transplacentra IKEM.
"Na onemocnění ledvin dnes hledíme jako na civilizační nemoc. Ta je spojená se stárnutím populace a s tím, že se pacienti dožívají chronických nemocí nejen ledvin, ale také srdce, že mají choroby typu hypertenze, obezita a cukrovka. Poslední dvě zmíněné nemoci jsou na prvním místě v žebříčku rizikových faktorů pro ledviny. Padesát procent pacientů na dialýze jsou dnes diabetici. Ti, u nichž neléčená, nebo špatně léčená cukrovka, která souvisí se životním stylem a špatnými dietními návyky, vede až k poškození ledvin. A ti tvoří také téměř padesát procent z pacientů po transplantaci ledviny," uvádí profesor Viklický.
První známku poškození ledvin odhalí testy
První známkou hrozícího poškození ledvin mohou být mírně zvýšené ztráty bílkoviny albuminu močí. Poškození ledvin, které může vést časem až k jejich selhání, patří mezi závažné komplikace pacientů s diabetem a hypertenzí. U těchto nemocných, kteří často nemají žádné potíže, by vyšetření ztrát albuminu, tedy albuminurie vysoce citlivou metodou jednou za rok mělo být samozřejmostí.
Jestliže se prokáže zvýšené vylučování albuminu močí, je třeba zjistit, zda je pacient správně léčen, zda dodržuje dietu a má adekvátní dávky inzulinu a dalších léků. Zintenzivnění léčby může významným způsobem oddálit nástup poškození ledvin. Více informací o testu najdete na Labtestsonline.cz.
Když je pacient starší 50 let a má třeba velkou nadváhu nebo obezitu, má si takové vyšetření vyžádat a zaplatit?
"Určitě bych to doporučoval. Nejde o drahý test, samoplátce stojí něco přes 200 korun a může mu včas ukázat, že s jeho ledvinami není něco v pořádku. Takže zpráva pro všechny pacienty je: zajímejte se o svou albuminurii, pokud máte rizikové faktory, a těmi jsou věk, hypertenze, obezita a cukrovka."
A jak je to s tím pitným režimem?
Profesor Viklický odpovídá, že připomínání pitného režimu má směřovat hlavně k seniorům, kteří už často necítí, že mají žízeň. Takže nepijí a jejich organismus se postupně dehydratuje. Pak mohou být dezorientovaní a bývá jim špatně. Bývají to často hypertonici, lidé s vysokým krevním tlakem. Pokud nepijí a víc se potí, krevní tlak jim může hodně klesnout. A senior s nízkým krevním tlakem, když mu dostatečně neteče krev do mozku, může být ohrožen třeba mozkovou mrtvicí. Ale když je člověku dvacet let a je zdravý, jemu spíš hrozí, že to s pitím vody při soustavném zdůrazňování pitného režimu přežene. Tady to nemá žádný význam.
Celý článek si můžete přečít na www.denik.cz
foto: ©autorbyCanva