Je velice důležité, aby kdokoliv s náhlým vznikem příznaků odpovídajících cévní mozkové příhodě či její přechodné variantě, tzv. tranzitorní ischemické atace, neprodleně vyhledal lékařskou pomoc.

Právě schopnost včas rozpoznat varovné příznaky mozkové příhody a rychle reagovat pak činí zásadní rozdíl mezi následným uzdravením a mnohdy nevratným postižením. Pro snadné zapamatování se v angličtině používají počáteční písmena důležitých pokynů tvořících slovo FAST, což v překladu znamená rychlost, tedy důležitý atribut celé snahy o včasnou diagnostiku a léčbu.

F: v originále Face dropping, tedy pokles ústního koutku

A: v originále Arm weakness, tedy slabost končetin

S: v originále Speech difficulty, tedy porucha řeči

T: v originále Time to call, tedy neztrácet čas a volat linku 155

V českém jazyce žádná odpovídající varianta této pomůcky není.

Co je cévní mozková příhoda?

K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží. Pokud kterákoli část těla - včetně mozku - zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky jsou ohroženy poškozením či dokonce smrtí. Tímto poškozením, či přímo odumřením buněk mozku jsou postiženy funkce té části těla odpovídající poškození části mozku. Smrt mozkových buněk je zpravidla trvalá a způsobuje nevratné postižení a to v závislosti na místě a stupni poškození.

Mozkové příhody jsou v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí. Každý rok přibude přibližně 25 tisíc nových případů mozkové příhody, z nichž až 8 tisíc umírá. Mozkové příhody jsou také spojeny s dlouhodobou invaliditou těch, kteří příhodu přežijí. Až čtvrtina pacient je po prodělané příhodě ohrožena opakováním během následujících pěti let.

Rozeznáváme tři hlavní typy iktu: 

  1. Ischemický - způsobený uzávěrem tepny zásobující mozek krví. Tento typ zahrnuje až 87% všech příhod. Vzniká v důsledku krevní sraženiny zformované uvnitř mozkové tepny, obvykle v zúženém místě tzv. sklerotickým plátem (trombotická příčina). Další možností je vytvoření krevní sraženiny jinde v těle v cévě, či srdci, která po uvolnění putuje tepenným řečištěm do mozku, kde tepnu uzavře (embolická příčina).
  2. Hemoragický (krvácivý) - způsobený rupturou oslabené cévy a následovaný krvácením do mozkové tkáně či do mozkových obalů. Příčinou může být aneurysma (výduť tepny) nebo zranění hlavy. Aneurysma je tvořeno oslabením a vyklenutím cévní stěny a bývá spojeno s vrozenými defekty cévní stěny a vysokým krevním tlakem. Krvácivé příhody bývají nejtěžším typem a v konečném důsledku nejvíce fatálním.
  3. Tranzitorní ischemická ataka (TIA) - jedná se o epizody přechodných příznaků odpovídající mozkové příhodě bez následné smrti mozkových buněk a příznaky odeznívají do 24 hodin, dle nové klasifikace do 1 hodiny. Toto je způsobeno tepenným uzávěrem, který se spontánně uvolní a rozpustí. TIA je významným rizikovým faktorem ke vzniku následné mozkové příhody.

Existuje celá řada rizikových faktorů, mez která řadíme zejména:

  • vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)
  • onemocnění koronárních tepenn a jiné srdeční potíže, zejména srdeční arytmie typu fibrilace síní
  • cukrovka (diabetes mellitus)
  • vysoký cholesterol
  • věk - v přibližně 75% případů se mozková příhoda vyskytuje ve věku nad 65 let, obecně riziko příhody stoupá dvojnásobně po 55. roce života
  • anamnéza výskytu mozkové příhody v rodině
  • rasa a etnická příslušnost - Afroameričané a Hispánci mají vyšší riziko mozkové příhody a současně i jejího smrtelného průběhu oproti Kavkazskému etniku, což souvisí se současným vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, cukrovky a obezity.
  •  pohlaví - muži mají vyšší riziko oproti ženám, naopak ženy mají vyšší riziko smrtelného průběhu choroby
  • anamnéza proběhlé tranzitorní ischemické ataky (viz výše)

 Jiné rizikové faktory:

  • srpkovitá anémie
  • antifosfolipidový syndrom
  • nezdravý životní styl, kam patří kouření, užívání kokainu a jiných zakázaných látek a alkoholu, dieta s nadbytkem živočišných tuků a cholesterolu, nedostatek pohybové aktivity, stresový způsob života.

Většině cévních mozkových příhod předchází jeden nebo více tzv. mini-iktů (známých pod názvem - tranzitorní ischemická ataka, TIA), který by měl naléhavě upozornit k vyhledání neodkladného lékařského ošetření. Zatímco příznaky cévní mozkové příhody přetvávají, příznaky tranzitorní ischemické ataky, jako její přechodné varianty, odeznívají v řádu několika hodin, podle nové klasifikace do jedné hodiny. Přibližně 9 až 17% pacientů, kteří prodělali tranzitroní ischemickou ataku mají cévní mozkovou příhodu v následujících 90 dnech.

Mezi pět nejčastějších příznaků mozkové příhody a ischemické ataky patří:

  • náhlé znecitlivění, pocity slabosti, ochrnutí tváře, paže nebo dolní končetiny - zpravidla na jedné straně těla;
  • náhlá ztráta řeči či potíže s mluvením nebo porozuměním řeči
  • náhlá závrať, ztráta rovnováhy a koordinace, potíže s chůzí
  • náhle rozostřené vidění, nebo potíže se zrakem na jednom či obou očích
  •  silná bolest hlavy bez zřejmé příčiny

Diagnóza iktu se zpravidla opírá o mimolaboratorní vyšetřovací metody, jako je anamnéza potíží, fyzikální vyšetření s důrazem na neurologické příznaky s následným zobrazovací metodou, CT nebo MR vyšetření mozku, které jsou kromě potvrzení ischemické příhody také schopné vyloučit jiné onemocnění, jako je například poranění mozku.

Ve výzkumu se nadále hledají laboratorní metody zjišťující tzv. biomarkery mozkové příhody, které by mohly být využity v diagnostice, léčbě a celkovému řízení péče. Jako příklad takového biomarkeru je Lp-PLA2, NT-proBNP, gliální fibrilární acidický protein, S100b, neron specifická enoláza, myelin bazický protein, interleukin-6 a matrix metalloproteinázy. Tyto biomarkery by mohly být nejvíce užitečné ve větším množství jako celý vyšetřovací panel a to jak k diagnóze mozkové příhody tak odhadům rizik dalšího vývoje. Zatím jsou však pouze studovány v rámci výzkumu.

Následující laboratorní testy bývají vyšetřovány v rámci diagnostiky pacienta s mozkovou příhodou:

  • Krevní obraz (KO)
  • Protrombinový čas (PT) a INR jako poměr aktuální hodnoty PT vůči normě, aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), tedy vyšetření srážlivosti krve
  • Glykemie, tedy hladina glukózy v krvi
  • Elektrolyty, tedy hodnoty krevních iontů
  • Lipidogram, tedy vyšetření množství a složení krevních tuků vč. cholesterolu a jeho podtypů (HDL a LDL)

Méně obvykle a zpravidla ve specifických situacích se vyšetřují následující testy k odhalení specifických vyvolávajícíh příčin či rizikových faktorů iktu:

  • Antinukleární protilátky (ANA)
  • Antifosfolipidové protilátky (APL), resp. antikardiolipinové protilátky, lupus antikoagulans (LA)
  • Hemokultury, tedy mikrobiologické vyšetření krve
  • Troponin
  • Faktory krevní srážlivosti (antitrombin, protein C a S, faktor VIII, Leidenský faktor V)
  • Sedimentace krve (FW)
  • Vyšetření hemoglobinu elektroforezou
  • Homocystein
  • Testy na onemocnění Syfilitidou (VDRL, DTF a jiné)
  • Toxikologické vyšetřeni krve a moči

Existují  možnosti snížení rizika vzniku mozkové příhody. Změny životního stylu, zdravá dieta, cvičení, úprava tělesné hmotnosti, ukončení kouření mohou společně snížit toto riziko. Rozpoznání, předcházení či léčba některých zdravotních stavů může zásadně pomoci v prevenci, což zahrnuje:

  • pravidelní kontroly krevního tlaku s adekvátní léčbou
  • Sledování a léčba diabetu
  • Pátrání po a následná léčba fibrilace síní a jiných prokoagulačních stavů. Léčba spočívá v lécích na ředění krve (antikoagulans, warfarin, dabigatran, rivoraxaban, apixaban) a protidestičkové léčbě (antiagregační léčbě - aspirin, clopidogrel).

Je zcela zásadní, aby při podezření na náhlý vznik příznaků mozkové příhody či tranzitorní ischemické ataky, byla neprodleně vyhledána lékařská pomoc. Právě schopnost včas rozpoznat varovné příznaky mozkové příhody a rychle reagovat pak činí zásadní rozdíl mezi následným uzdravením a mnohdy nevratným postižením. Pro snadné zapamatování příznaků slouží složenina prvních písmen důležitých příznaků, ovšem v angličtině - FAST, viz úvod článku.

Pokud dojde u někoho ve vašem okolí ke vzniku mozkové přhody, je nezbytná neprodlená reakce. Léčba závisí na typu mozkové příhody:

  • Ischemická mozková příhoda  - preparát nazývaný rekombinantní tkáňový aktivátor plasminogenu (rtPA) se podává v časovém "okně" do 4,5 hodin od vzniku příznaků ve snaze o "rozpuštění" krevní sraženiny, může tak se tak významně omezit riziko dlouhodobě invalidity. V individuálních případech pacienti podstupují neuroradiologický výkon nazývaný mechanická trombektomie, při které je tenká trubicovitá sonda (katetr) zavedena cestou kyčelní tepny punkcí v třísle až do tepenného řečiště mozku, do místa cévního uzávěru krevní sraženinou, která je následně mechanicky odstraněná.
  • Hemorhagická, tedy krvácivá příhoda - základním léčebným postupem je kontrola vysokého krevního tlaku a případná léčba poruchy srážlivosti. V individuálních případech, kdy je zdrojem krvácení patologická cévní struktura, např. aneurysma, či arteriovenozní malformace, je metodou léčby zastavení krvácení cestou neurointervenčního výkonu pomocí tepnou zavedeného katetru či otevřená chirurgická operace.

Pro pacienta s přetrvávajícími následky po příhodě jako je porucha hybnosti či porucha řeči je zásadní rehabilitační a logopedická péče bez ohledu na typ příhody.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 7. září 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 2. listopad 2010.