Oficiální názevLynchův syndrom

Lynchův syndrom je vrozený stav přinášející celoživotní zvýšené riziko vzniku nádoru tlustého střeva, děložní sliznice (endometrium) a dalších. Je způsoben genetickou změnou v jednom z tzv. mismatch repair genů (MMR geny).

Za normálních okolností mismatch repair systém opravuje chyby v DNA, které běžně vznikají během přepisu DNA při růstu a dělení buněk. Ovšem, u lidí s Lynchovým syndromem se vyskytuje zárodečná změna v jednom z genů tvořících tento mismatch repair systém. Důsledek toho je, že chyby v řetězci DNA nejsou správně opraveny a kumulují se. Buňky s defektní DNA mohou nadále nekontrolovaně růst a množit se, což vede ke vzniku nádoru.

Mismatch repair geny, které jsou v případě přítomné mutace spojeny s Lynchovým syndromem, jsou MLH1, MSH2, MSH6, PMS2, EPCAM.

Lynchův syndrom je nejčastější příčinou vzniku vrozeného nádoru tlustého střeva a je také významných rizikem pro vznik nádoru děložní sliznice (endometria), žaludku, vaječníků, slinivky, močového traktu, mozku a nervového systému.

Lynchův syndrom zvyšuje celoživotní riziko pro vznik karcinomu tlustého střeva (kolorekta) na 20 -80 %, přičemž v běžné populaci je toto riziko 4-5 %. Je zodpovědný za vznik 3-5 % všech případů nádorů kolorekta.

Lynchův syndrom je spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu endometria na 15 -60 %, v běžné populaci toto riziko činí pouhá 3 %. Je zodpovědný za vznik 2-3 % všech případů nádorů endometria.

U koho je vyšší pravděpodobnost Lynchova syndromu?

Pravděpodobnost, že by jedinec mohl mít Lynchův syndrom, závisí na osobní i rodinné zdravotní historii (anamnéze). Vyšší pravděpodobnost je u pacientů s diagnostikovaným zhoubným nádorem asociovaným s Lynchovým syndromem do 50 let věku nebo s vyšším výskytem u pokrevních příbuzných.

Geny obsažené v lidské DNA se vyskytují ve dvou kopiích – jedné od matky a jedné od otce. U většiny genetických vad je nutná přítomnost mutace v obou variantách daného genu, aby se tato vada projevila i navenek (fenotyp). Ovšem v případě Lynchova syndromu již mutace v jedné kopii genu (patologická varianta genu) zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Jedná se o autozomálně dominantně dědičný stav, riziko přenosu mutace genu na dalšího potomka činí 50%.

Příznaky a symptomy

Samotný Lynchův syndrom nemá žádné symptomy. V případě, že dojde během života ke vzniku zhoubného nádoru, je možné pozorovat doprovodné příznaky daného nádoru.

Zvýšená přítomnost některých typů zhoubných nádorů v osobní či rodinné anamnéze, především v nižším věku do 50 let, může být známkou Lynchova syndromu. Jedná se o nádory:

  • Tlustého střeva (kolorekta), někdy i vícečetné
  • Děložní sliznice (endometria)
  • Jater a žlučových cest
  • Mozku
  • Ledvin
  • Vaječníků
  • Slinivky
  • Žaludku
  • Močového ústrojí

1/ Testování z nádoru

Nejnovější doporučení mnoha zdravotnických organizací podporují testování mikrosatelitní nestability (MSI) či defektu mismatch repair genů (MMR) u všech diagnostikovaným nádorů kolorekta. Test je proveden přímo ze vzorku nádoru odebraného buď z biopsie či z chirurgického výkonu (resekce).

  • Imunohistochemické testování mismatch repair proteinů (MMR) – za normálních okolností MMR geny kódují tvorbu bílkovin zajišťujících opravu chyb v DNA. Tato metoda testování odhaluje přítomnost MMR proteinů v nádorové tkáni. Nepřítomnost jednoho z proteinů může být způsobena chybou v MMR genu.
  • Mikrosatelitní nestabilita (MSI) – toto genetické testování vyhledává opakující se úseky DNA se změnami délky. Zhruba u 90 % pacientů s nádorem tlustého střeva asociovaným s Lynchovým syndromem je zjištěna vysoká mikrosatelitní nestabilita (MSI-H). Mikrosatelitní nestabilita však může mít i jinou příčinu.
  • Metylace MLH1 promotoru – Nádory se změnami MMR genů či s vysokou mikrosatelitní nestabilitou (MSI-H) mohou vznikat na podkladě metylace MLH1 promotoru, který se vyskytuje u vzniklých tumorů bez vrozené genetické zátěže (tzv. sporadické). Průkaz metylace MLH1 promotoru vylučuje Lynchův syndrom a naopak její nepřítomnost je silným důkazem Lynchova syndromu, neboť zvýšená metylace je u vrozených případů tumoru vzácná.

Výše zmíněné metody testován samy o sobě nestanoví diagnózu Lynchova syndromu, ale napomůžou rozhodnout o využití genetického testování (viz níže).

2/ Genetické testování

Genetické testování je možné zvážit, pokud je zvýšená pravděpodobnost Lynchova syndromu na základě:

  • Testování z nádoru typického pro Lynchův syndrom
  • Osobní a rodinné anamnézy

Genetickému testování obvykle předchází genetické poradenství, které má za úkol zhodnotit pravděpodobnost Lynchova syndromu. Byly stanoveny dva typy kritérií a doporučení identifikující pacienty, kteří by mohli mít Lynchův syndrom.

Amsterdamská kritéria II (genetické testování je doporučeno při splnění všech kritérií):

  1. V rodině jsou minimálně tři příbuzní s karcinomem sdruženým s HNPCC (kolorektální karcinom, karcinom endometria, tenkého střeva, ureteru a ledvinné pánvičky), jeden z nich je příbuzný prvního stupně ostatních dvou.
  2. Jsou postiženy alespoň dvě generace.
  3. Alespoň jeden nemocný byl mladší 50 let v době diagnózy.
  4. Nádor byl verifikován patologem.
  5. Je vyloučena familiární adenomatózní polypóza (FAP).


 Bethesda Guidelines (genetické testování je doporučeno při splnění alespoň 1 bodu):

  1. Kolorektální karcinom diagnostikovaný u pacienta mladšího 50 let.
  1. Přítomnost synchronních nebo metachronních karcinomů střeva nebo jiných nádorů sdružených s HNPCC (karcinom endometria, žaludku, tenkého střeva, ovária, pankreatu, ureteru a pánvičky, biliárního traktu, mozku – glioblastom, kůže – nádory se sebaceózní diferenciací a keratoakantomy) bez ohledu na věk.
  2. Kolorektální karcinom s histologií odpovídající vysokému stupni mikrosatelitní nestability (MSI-H) diagnostikovaný u pacienta mladšího 60 let (peri a intratumorální infiltrace lymfocyty, mucinózní charakter, prstenčité buňky, medulární růst).
  1. Kolorektální karcinom diagnostikovaný u jednoho nebo více příbuzných prvního stupně s nádorem charakteristickým pro HNPCC, jeden z nádorů je diagnostikován před 50 rokem života.
  2. Kolorektální karcinom diagnostikovaný u dvou nebo více příbuzných prvního nebo druhého stupně s nádory sdruženými s HNPCC bez ohledu na věk.

Existuje také množství prediktivních modelů, které mohou být využity ke stanovení kvantitativního odhadu jaká je pravděpodobnost, že vy či vaši příbuzní nesou vrozenou mutaci v jednom z mismatch repair spojených s Lynchovým syndromem.

Přístupy genetického testování:

  • Pokud výsledek testu z nádorové tkáně určí pravděpodobný gen s patogenní variantou, může být otestován pouze tento konkrétní gen. (single gene sequencing)
  • Pokud výsledky testu z nádorové tkáně nelze provést či nejsou dostupné, ale existuje podezření na Lynchův syndrom, může být provedeno testování širokého panelu genů. (multi-gene panel testing)
  • Pokud byl Lynchův syndrom geneticky potvrzen u příbuzného člena rodiny, je možné testovat cíleně daný gen, vyskytující se v rodině v patogenní variantě. (targeted testing for known familial variants)

 Screening nádorů asociovaných s Lynchovým syndromem

Lynchův syndrom s sebou přináší zvýšené riziko několika typů nádorů. Následující testy a vyšetření mohou včas odhalit jejich přítomnost

Karcinom kolorekta: 

  • Koloskopie od 20 let věku každé 1-2 roky
  • Další běžné screeningové metody (test DNA ze stolice či test na okultní krvácení ve stolici) nejsou doporučené u lidí se zvýšeným rizikem karcinomu kolorekta

Karcinom děložní sliznice:

  • Transvaginální ultrazvuk a biopsie děložní sliznice od 30-35 let věku, každé 1-2 roky

Nádor vaječníku:

  • Hladina CA-125 v krvi a/nebo transvaginální ultrazvuk každý rok

Karcinom močových cest a měchýře:

  • Rozbor moči od 30-35 let věku, každý rok

Karcinom žaludku:

Gastroskopie od 30-35 let věku, každých 3-5 let

Léčba závisí na konkrétní situaci, zda je již zhoubný nádor přítomen, na věku, preferencích pacienta, jeho celkovém stavu a přítomnosti dalších onemocnění.

Nádor kolorekta:

  • Léčba může zahrnovat chirurgické odstranění nádoru s velkou částí tlustého střeva, podání chemoterapie, cílené léčby, imunoterapie
  • Je možné zvážit preventivní odstranění tlustého střeva (profylaktická totální kolektomie) ještě než nádor vznikne

Další nádor:

  • Některé ženy se rozhodnou pro preventivní odstranění dělohy a vaječníků (profylaktická hysterektomie a oboustranná adnexektomie)
  • Některé studie naznačují, že užívání Aspirinu pomáhat snížit riziko vzniku nádorů na základě Lynchova syndromu, nicméně je potřeba tuto domněnku potvrdit dalším výzkumem

Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 12. červenec 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 12. červenec 2021.