Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?

Ke zjištění zánětu ve střevech; k rozlišení mezi zánětlivým onemocněním střev (IBD = inflammatory bowel disease, NSZ = nespecifický střevní zánět) a nezánětlivým střevním onemocněním; k monitoraci aktivity IBD/NSZ

Kdy se nechat vyšetřit?

Když máte krvavý nebo vodnatý průjem, křeče v břiše spojené s horečkou nebo bez ní, trvající déle než několik dní

Požadovaný vzorek?

Vzorek stolice se odebere do čisté nádobky a dopraví do laboratoře. Vzorek by neměl být kontaminován močí nebo vodou.

Příprava k vyšetření?

Není třeba

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co se vyšetřuje?

Kalprotektin je protein uvolňovaný typem bílých krvinek, které se nazývají neutrofily. Pokud je v zažívacím traktu přítomen zánět, neutrofily se do něj přemístí a začnou uvolňovat kaplrotektin, což vede k jeho zvýšené přítomnosti ve stolici. Tímto vyšetřením se zjišťuje hladina kalprotektinu ve stolici jako odpovídající známka zánětu ve střevech.

Zánět střev je spojen se zánětlivým onemocněním střev (IBD = inflammatory bowel disease, NSZ = nespecifický střevní zánět) a s některými bakteriálními infekcemi střev, nikoli však s řadou chorob ovlivňujících funkci střev a působících podobné příznaky. Kalprotektin se používá k rozlišení zánětlivých a nezánětlivých onemocnění střev.

NSZ je skupinou chronických chorob charakterizovanou zánětem a poškozením sliznice zažívacího traktu. Příčina NSZ není známá, ale má se za to, že se jedná o autoimunitní proces spouštěný genetickou predispozicí, virovou infekcí a faktory životního prostředí. Nejčastější z NSZ je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Lidé s NSZ mívají typicky období vzplanutí aktivní choroby, které se střídají s klidovými periodami. Během vzplanutí se objevuje četný krvavý nebo vodnatý průjem, bolest břicha, hubnutí a horečky. Řada nemocných má může mít dlouhá období klidu mezi obdobími vzplanutí choroby. Vyšetření kalprotektinu se používá k monitorování aktivity nemoci. Test není specifický ani diagnostický pro NSZ, ale může být proveden ke zjištění přítomnosti a určení závažnosti zánětu.

Jak se test používá?

Vyšetření kalprotektinu ve stolici se využívá ke zjištění přítomnosti zánětu ve střevech. Zánět střev je spojen s některými bakteriálními infekcemi střev a u osob se zánětlivým onemocněním střev (NSZ) je asociován s aktivitou a závažností choroby. Kalprotektin se používá k rozlišení zánětlivých a nezánětlivých onemocnění střev a k monitoraci závažnosti NSZ.

Lékař může kalprotektin indikovat k určení příčiny trvajícího vodnatého nebo krvavého průjmu. Vyšetření může být spojeno s dalšími testy – kultivace stolice nebo výtěru z konečníku ke zjištění bakteriální infekce, vyšetření na parazity, stanovení bílých krvinek ve stolici a test na přítomnost krve ve stolici (TOKS = test na okultní – skryté – krvácení ve stolici). Pokud má lékař podezření na zánět, může použít vyšetření krve na zjištění zánětu v těle (CRP – C-reaktivní protein a FW – sedimentace erytrocytů). Vyšetření se provádějí jednak k určení příčiny potíží, jednak k vyloučení chorob s podobnými příznaky. To znamená, že další vyšetření z krve a stolice mohou být doplněna v závislosti na tom, na jakou chorobu má lékař podezření.

Kalprotektin může být využit k určení, zda je nezbytné endoskopické vyšetření v případě podezření na NSZ. Diagnóza NSZ je obvykle potvrzena endoskopickým vyšetřením (koloskopie nebo sigmoideoskopie) k ozřejmění stavu sliznice a odběru vzorku tkáně (biopsie) k určení přítomnosti zánětu a změn struktury tkáně. Toto vyšetření je však invazivní a v případě nepřítomnosti zánětu není nezbytné.

Vyšetření kalprotektinu může být indikováno, pokud pacient s NSZ má potíže vyvolávající podezření na vzplanutí choroby, jednak k určení aktivity choroby a k pomoci určení její závažnosti. Například, pokud má pacient středně zvýšený kalprotektin, pak může být vyšetření opakováno v průběhu několika týdnů, aby se zjistilo, jestli se dále zvýšil, snížil nebo normalizoval.

Kdy je test ordinován?

Vyšetření kalprotektinu se použije, pokud má osoba příznaky podezřelé ze zánětu střev a pokud chce lékař rozlišit mezi NSZ a nezánětlivým onemocněním střev.

Příznaky a potíže při NSZ se mohou lišit pacient od pacienta a také v průběhu času. Mohou zahrnovat následující:

  • krvavý nebo vodnatý průjem
  • křeče nebo bolest břicha
  • horečka
  • hubnutí
  • krvácení z konečníku
  • slabost

Vyšetření kalprotektinu může být indikováno lékařem k rozlišení, zda je nutné pacienta odeslat na endoskopické vyšetření (koloskopie nebo sigmoideoskopie).

Pokud už má pacient diagnostikován NSZ, vyšetření kalprotektinu může být indikováno při podezření na vzplanutí choroby, k posouzení její aktivity a závažnosti.

Co znamená výsledek?

Zvýšení kalprotektinu znamená podezření na přítomnost zánětu v zažívacím traktu, ale neukazuje jeho lokalizaci a příčinu. Obecně se dá říci, že míra zvýšení koreluje s tíží zánětu.

Zvýšení kalprotektinu je přítomno u NSZ, ale také u bakteriálních infekcí, některých parazitárních infekcí a u kolorektálního karcinomu. Endoskopické vyšetření (koloskopie nebo sigmoideoskopie) může být nutné k určení příčiny a lokalizace zánětu.

U osob s nově diagnostikovaným NSZ může být hodnota kalprotektinu velmi vysoká.

Nízký kalprotektin znamená, že příznaky mohou být dány nezánětlivým onemocněním střev, například virovou infekcí a syndromem dráždivého tračníku. Na rozdíl od NSZ, syndrom dráždivého tračníku nezpůsobuje zánět. Může však vést ke křečím v oblasti nadbřišku a spazmům, průjmu i zácpě. U osob s nízkým kalprotektinem nebývá endoskopické vyšetření přínosné.

Středně zvýšený kalprotektin může ukazovat na přítomnost zánětu a je vhodné jeho vyšetření opakovat. Pokud přetrvává zvýšený nebo se dále zvyšuje, může být endoskopie nezbytná.

Je zde ještě něco, co bych měl vědět?

Cokoli, co může vést k zánětu střev, může zvýšit hodnotu kalprotektinu ve stolici.

Kalprotektin může být zvýšen při poškození střevní sliznice a krvácení, které se objevuje při užívání nesteroidních antirevmatik, např. ibuprofenu.

Kalprotektin má vztah k dalšímu testu ze stolice, laktoferinu. Oba jsou látkami, které se uvolňují z bílých krvinek do stolice a jsou spojeny se zánětem zažívacího traktu.

V některých případech může být hodnota kalprotektinu nízká i v přítomnosti zánětu (tzv. falešně negativní). Nejčastěji je to pozorováno u dětí.

Může nějaký test z krve nahradit vyšetření kalprotektinu ve stolici?

Obecně řečeno nemůže. Existují krevní testy určující stupeň zánětu (CRP, FW), ale nepřinášejí stejnou informaci o zánětu zažívacího traktu jako kalprotektin.

Tento článek byl naposledy aktualizován 26. srpna 2020.