Olovo (plumbum, Pb) je toxický kov, který je lidstvu znám již od starověku. Má šedou barvu a je dobře kujný. Nejde o biogenní prvek. Rozpouští se v kyselině chlorovodíkové a tudíž i v žaludeční šťávě. V našich podmínkách se s otravami olovem setkáváme zejména při profesionálních expozicích – při používání v pracovním prostředí. U dospělých osob se olovo a jeho sloučeniny vstřebávají zejména inhalační cestou v podobě par a prachu. Podstatně méně se vstřebává ze zažívacího traktu, pokud však nezůstane delší dobu v žaludku, kde na olovo působí kyselina chlorovodíková. Rozdílná situace je u dětí, které ze zažívacího traktu absorbují až 50%. V zemích třetího světa jsou intoxikace olovem i dnes velmi časté.

Zdroje intoxikace:

  • Výroba a opravy akumulátorových autobaterií
  • V hutích při výrobě olova z recyklovaných autobaterií
  • Při pájení
  • Při výrobě olovnatého skla
  • Při výrobě glazur, nábojů
  • Pigmenty pro venkovní nátěry
  • Skládky elektrotechnického odpadu
  • Keramika přivezená z rozvojových zemí (glazury na ní)
  • Alternativní léčebné přípravky – Ayurvéda, tradiční čínská medicína

Po vstřebání se olovo dostává do tkání – jater, ledvin, kosterního svalstva, kůže a jejich adnex. U dětí i do mozku. Dále se ukládá do kostí, kam se zabudovává podobně jako vápník. V kostech je takto uloženo na 90% olova, toto depo se po vyplavení olova snadno doplňuje, jedná se o kumulativní jed. Z kostí se uvolňuje velmi pomalu, poločas eliminace je 5-10 let. K exkreci olova dochází při horečkách a změně pH vnitřního prostředí. Vylučuje se hlavně močí.

V buňce se váže na SH skupinu. Postižena je syntéza hemu a hromadí se produkty nad vzniklou blokádou, dochází tak ke kumulaci prekurzorů hemu - 5-aminolevulové kyseliny (5-ALA) a koproporfyrinů. Vylučují se do moče a zvýšené koncentrace jsou v krvi. Paradoxně nacházíme zvýšenou koncentraci železa a sideroblastickou anémii.

Klinický obraz:

Akutní expozice:

Po požití rozpustných sloučenin. Podráždění zažívacího traktu, zvracení, koliky, průjem. Tímto způsobem nedochází k závažným intoxikacím.

Chronická expozice:

Pozvolný rozvoj anémie s anemickým syndromem. Bolest svalstva, kloubů. Šedavý lem kolem dásní, zácpa, „Saturninské koliky“ špatně reagující na spasmolytika. Zvýšené jaterní a renální testy u těžkých otrav. Dnes už vzácnými symptomy jsou – nefropatie, saturninská dna, hypertenze, neuropatie.

Diagnostika:

Ideální vyšetření k prokázání otravy olovem je stanovení plumbemie, koreluje s klinickými příznaky. U pracujících je přípustný limit 0, 4 mg/l (2 umol/l). U nových pracovníků se příznaky objevují již při hodnotách 0,5 mg/l, u dlouho pracujících mohou být i hodnoty 0,7 mg/l asymptomatické. Pro děti může být toxická již hladina 0,1 mg/l.

Známkou nedávné expozice je dále zvýšená hladina 5-ALA a koproporfyrinu III v moči. Porucha syntézy hemu může být potvrzena také zvýšením protoporfyrinu. Je možné detekovat i snížení aktivity 5-ALA dehydratázy – enzymu inhibovaného olovem. Stanovení koncentrace olova v moči je výhodné z praktického hlediska, pomůže odhadnout velikost depa v kostech (pokud se vylučuje více než 2 mg/24 hod bude depo velké). Olovo se dá detekovat i ve vlasech a nehtech, čehož se využívá hlavně ve forenzních analýzách. Anemie u intoxikací olovem je normochromní, normocytární. Zvýšená hladina železa  způsobuje basofilní tečkování erytrocytů. Bývá přítomna i retikulocytóza.

Terapie:

Podávají se chelátotvorné látky, které tvoří s kovem chelát, který je snadno rozpustný ve vodě a vylučuje se močí. Nejčastěji používaným antidotem je sukcimer DMSA (dimercaptosuccinic acid). Během terapie je nutné kontrolovat efektivitu léčby. Dávky se nastavují individuálně a v léčbě se pokračuje při vyloučení více než 2 mg/24 hod. Nauseu lze potlačit prokinetiky.

Literatura:

-          PELCLOVÁ, D a kolektiv. Nemoci z povolání a intoxikace. Olovo. V Praze, Univerzita Karlova, 2014.

-          TOXBASE, National Poisons Information Service. Lead poisoning. United Kingdom, 2019.

-          BRADBERRY S, VALE A. Dimercaptosuccinic acid (succimer; DMSA) in inorganic lead poisoning. Clinical Toxicology 2009; 47: 617-631.

-          GIDLOW DA. Lead toxicity. Occupational Medicine 2015; 65: 348–356.

-          BAYLY GR, BRAITHWAITE RA, SHEEHAN TM, DYER NH, GRIMLEY C, FERNER RE. Lead poisoning from Asian traditional remedies in the West Midlands - report of a series of five cases. Hum Exp Toxicol 1995; 14: 24-28.

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 23. listopad 2020.
Tento článek byl naposledy změněn 31. leden 2011.