Idiopatické střevní záněty (ISZ) jsou chronická onemocnění, která postihují statisíce lidí po celém světě. Charakterizovány jsou zánětem a poškozením tkání v průběhu celého trávicího traktu s různou tíží onemocnění, která může kolísat. Postiženo bývá zejména střevo. Periody aktivního onemocnění („špatné časy“ - relaps) obvykle se střídají s periodami remise („dobré časy“ - remise). Během vzplanutí se nemoc projeví mají nemocní nejčastěji častými řídkými stolicemi, někdy s krví, břišní bolesti, úbytkem na váze a horečkou. V mezidobí mezi vzplanutími mohou být nemocní bez potíží. Období remise a relapsu bývají různě dlouhá, někdy měsíce, jindy až roky.

Příčina ISZ není známa, ale pravděpodobně jde o autoimunitní proces s genetickým základem, který je spuštěn procesem ze zevního prostření, např. infekcí. ISZ postihují obě pohlaví téměř stejně často. Dvěma základními ISZ jsou Crohnova nemoc (CN) a ulcerózní kolitida (UC). Obě mohou postihnout kohokoliv v kterémkoliv věku, ale většinou je nemoc diagnostikována u pacientů ve věku 15 – 35 let. Druhá vlna častějšího výskytu je ve věku 50 – 70 let. U dětí je hlavním symptomem, kromě projevů gastrointestinálních, růstová retardace. Pacienti, u nichž nemoc začne v mladém věku, mají v pozdějším věku zvýšené riziko rozvoje kolorektálního karcinomu.

V poslední době jsou do skupiny ISZ řazeny tzv. kolitidy (enteritidy) mikroskopické (KM), u které se projevují průjmem, a endoskopický nález na střevní sliznici je normální, ale při ve vzorcích sliznice odebraných ze sliznice, jsou pak při vyšetření histologickém prokazovány jasné známky zánětu.  

CN může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu, od úst až po anus, ale nejčastěji je postižena poslední část tenkého střeva (terminální ileum) a nebo tračník (colon). CN nepostihuje obvykle trávicí trakt kontinuálně, ale jsou zde tzv. přeskočené úseky. Zánět postihuje stěnu trávicí trubice v celé šířce. Zánět tvoří vředy a může pronikat i do okolních tkání jako píštěle. Dalšími komplikacemi CN je obstrukce střeva, anemie z krvácení ze sliznice a infekce. Téměř u 2/3 -3/4 nemocných s CN je nutný chirurgický zásah, který spočívá odstranění postiženého úseku trávicího traktu nebo v odstranění zúžení, abscesu nebo píštěle.

UC postihuje sliznici tračníku. Tlusté střevo může být zachváceno v různém rozsahu, téměř vždy je zasažen konečník a postižení je kontinuální. Příznaky jsou stejné jako u CN, ale UC se nejčastěji projevuje krvavým průjmem. Nejtěžší komplikací UC je tzv. toxické megakolon, relativně raritní akutní stav s paralýzou tračníku. Projevuje se břišní bolestí, horečkou, slabostí a může skončit, není-li včas operováno, fatálně. Závažnou, opět nikoliv častou komplikací je primární sklerozující cholangitida, která se svým průběhem neváže na aktivitu ISZ, probíhá téměř nepozorovaně a prozatím jediným řešením v konečné fázi je transplantace jater. Asi pětina pacientů má bolesti kloubů, nejčastěji velkých, část pacientů má změny na kůži, bolestivé uzlíky, nejčastěji na přední straně bérce (tzv. erythema nodosum).

Diagnóza ISZ je primárně stanovena endoskopicky a radiologicky. Ale laboratorní testy jsou důležité zejména k vyloučení jiných příčin průjmu a břišní bolesti. Kolitidy mohou být způsobeny infekcí, léky, terapeutickým ozářením. Vždy je nutno vyloučit kolorektální karcinom.

Laboratorní vyšetření zahrnují:

  • Kultivaci stolice k vyloučení bakteriální infekce
  • Vyšetření stolice na parazitární onemocnění
  • Toxin Clostridium difficile – k vyloučení klostridiové kolitidy, která vzniká nejčastěji po léčbě antibiotiky
  • Vyšetření stolice na přítomnost krve
  • Testy na celiakii

Testy, které nejsou specifické pro ISZ, ale mohou potvrdit zánět nebo anemii zahrnují:

  • FW (sedimentaci červených krvinek) k odhalení zánětu ESR
  • CRP (C-reaktivní protein) ukáže zánět
  • Krevní obraz
  • Leukocytóza a neutrofilie ukáží zánět
  • Červený krevní obraz prokáže anemii
  • Fekální kalprotektin – prokazuje velmi citlivě aktivitu zánětu

Některé z testů lze použít při rozlišení mezi UC a CN. Tyto testy nejsou sensitivní ani specifické, ale mohou poskytnout doplňující informace, a zahrnují:

  • pANCA (perinuclear anti-neutrophil cytoplasmic antibody) jsou nacházeny u 60 % - 70 % nemocných s UC, ale jen u 5 % - 20 % nemocných s CD.
  • ASCA (Saccharomyces cerevisiae antibodies), IgG a IgA. ASCA IgG jsou nacházeny u 80 % pacientů s CN a jen u 20 % pacientů s UC. ASCA IgA jsou prokazovány u 35 % pacientů s CN a u méně než 1 % pacientů s UC.

V léčbě se užívají, a to obvykle v tomto pořadí, aminosalicyláty, kortikosteroidy, imunosupresiva a tzv. biologická léčba, která je léčbou nejúčinnější a je podávána u těžších a těžkých případů. Biologická léčba představuje využití látek biologické povahy (shodných nebo velmi podobných  s látkami produkovanými v lidském organismu) k léčebnému účinku, který cíleně ovlivní biologické procesy v těle nemocného. K biologické léčbě jsou v praxi užívány zejména monoklonální protilátky proti prozánětovým cytokinům (anti TNF –α).  Po zvládnutí akutního stavu jsou biologické léky podávány jako léčba udržovací, dlouhodobá. Těžké postižení a komplikace je někdy nutno řešit operačně.

Lukáš K, Prokopová L: Idiopatické střevní záněty In: Nemoci střev. Lukáš K, Hoch J eds.  Grada Publishing, 2018


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 16. září 2019.
Tento článek byl naposledy změněn 31. leden 2011.