Farmakogenetické testy

Proč je farmakogenetika důležitá?

Při zahájení terapie konkrétního onemocnění lékař typicky předepíše jeden nebo několik léků. Dávkování a čas podání jsou obvykle určeny na základě očekávaného metabolismu a vylučování z těla u průměrného člověka. Lékař tedy předepíše standardní dávku založenou na dalších faktorech jako hmotnost, pohlaví a věk. Klinicky ovšem každý jedinec odpovídá na léčbu unikátně a lékař musí dělat úpravy léčby. Například, lékař může upravit dávku nebo předepsat jiné léky v závislosti na tom, jestli se lepší při léčbě pacientův stav a jestli pacient pozoruje nepříjemné nebo nebezpečné vedlejší účinky. Někdy může jedinec pozorovat, že léčba působila dobře a potíže vznikly, když jedinec začal užívat další lék.

U některých léků se monitorují jejich koncentrace v krvi pomocí krevního testu a jejich dávky můžou být zvýšeny nebo sníženy tak aby léková hladina byla v terapeutickém rozmezí. Sledování lékových koncentrací se nazývá terapeutické monitorování léčiv. Pokud změna dávky není efektivní v léčbě onemocnění nebo má pacient stále vedlejší účinky může být pacientovi podána jiná léčba.

Z jiného úhlu pohledu, farmakogenetika nabízí lékaři příležitost individualizovat léčbu pacientů na základě jejich genetické výbavy. Testování pacientů před zahájením jejich léčby ke stanovení jejich pravděpodobné odpovědi na léčbu různými lékovými skupinami je klíčová nová oblast laboratorního testování. Taková genetická informace se může ukázat užitečnou jak pro lékaře, tak pro pacienta při výběru současné a budoucí léčby a jejího dávkování. Pro určité léky již farmakogenetika pomáhá předpovědět správnou léčbu a dávkování ke zvýšení pravděpodobnosti dosažení žádoucího terapeutického účinku a snížení možnosti výskytu vedlejších účinků.

Jak se liší geny a jak funguje farmakogenetika?

Geny jsou základní jednotky genetické informace, úseky DNA, které obvykle kódují tvorbu specifických bílkovin, včetně bílkovin známých jako enzymy. Každý člověk má dvě kopie většiny genů: jedna kopie je zděděna od matky a druhá od otce. Každý gen je tvořen specifickým genetickým kódem, který je dán pořadím nukleotidů (A,T,G nebo C). Pro každou nukleotidovou pozici v genu jeden ze čtyř nukleotidů je dominantní nukleotid v populaci. Tento nukleotid se obvykle označuje jako „divoký typ“. Pokud má jedinec jiný nukleotid než je v „divokém typu“ v jedné kopii genů, tak se o tomto jedinci řekne, že má heterozygotní variantu. Když má jedinec stejnou nukleotidovou variantu v obou kopiích genů, tak se říká, že jedinec má homozygotní variantu.

Nukleotidové nebo genetické varianty (také nazývané polymorfismy nebo mutace) se vyskytují v celé populaci. Některé genetické varianty jsou benigní – nezpůsobují žádné známé negativní účinky. Jiné varianty můžou být asociovány s variabilní odpovědí k některým lékům.

Farmakogenetické testy hledají genetické varianty, které jsou asociovány s proměnlivou odpovědí k určitým lékům. Tyto varianty se vyskytují v genech, které kódují enzymy metabolizující léky, cíle léků nebo bílkoviny zahrnuté v imunitní odpovědi. Farmakogenetické testy mají schopnost určit, jestli varianta je heterozygotní nebo homozygotní, což může mít dopad na individuální odpověď nebo reakci na lék.

Kdy je vyšetření požadováno?

Lékař může vyšetřit pacientovy geny pro určité variace, o kterých je známo, že mají vliv na variabilní odpověď k léčbě kdykoliv během léčby (před léčbou, během počáteční fáze léčby nebo později při léčbě). Výsledky testu můžou být kombinovány s individuální klinickou informací, která zahrnuje věk, hmotnost a další užívané léky, k optimálnímu nastavení léčby. Někdy může lékař využít informace testu k úpravě dávky léku nebo jindy i k výběru jiného léku. Farmakogenetické testování je určeno k tomu, aby dalo lékaři další informace, ale nemusí nahradit terapeutické monitorování léčiv.

Farmakogenetické testování daného genu se provádí jen jednou za život, protože genetická výbava jedince se nemění během času. V závislosti na léčbě může být naordinováno testování jednoho nebo více genů. Příkladem léčby, kde se testuje více genů je warfarin, který může být ovlivněn genetickou variací CYP2C9 a VKORC1.

Testování může být naordinováno před zahájením léčby, nebo když pacient, který zahájil léčbu, má vedlejší účinky nebo má potíže s nastavením a/nebo udržením stabilní dávky léku. Někdy nemusí mít pacient podobné problémy, dokud jiný lék, který ovlivňuje metabolismus sledovaného léku, je přidán nebo vysazen.

Jaké jsou příklady těchto testů?

Farmakogenetické testování je k dispozici pro relativně omezený počet léků. Některé testy lze použít jen u některých etnických skupin. Toto jsou příklady některých léků, pro které jsou farmakogenetické testy k dispozici:

 

Lék	Asociované nemoci/stavy	Testovaný gen (geny)
Warfarin (viz Testování Warfarinové senzitivity)	Zvýšená tvorba krevních sraženin	VKORC1 a CYP2C9
Thiopuriny (azathioprine, mercaptopurin, a thioguanin) (viz TPMT)	Autoimmunita, Leukemie	TPMT
Clopidogrel (viz Clopidogrel (CYP2C19 Genotypizace))	Kardiovaskulární onemocnění	CYP2C19
Irinotecan	Nádory	UGT1A1
Abacavir	HIV	HLA-B*5701
Carbamazepine, phenytoin	Epilepsie	HLA-B*1502
Některá antidepressiva, některé antiepileptika (phenytoin, phenobarbital, carbamazepin, valproová kyselina)	Deprese, Epilepsie	CYP2D6, CYP2C9, CYP2C19, CYP1A2, SLC6A4,HTR2A/C
Tamoxifen	Nádory	CYP2D6
Některá antipsychotika (haloperidol, mephobarbital, thioridazin)	Psychiatrické nemoci	DRD3, CYP2D6, CYP2C19, CYP1A2
Methylphenidát	Poruchy pozornosti	DRD4
Opioidy	Bolest	OPRM1
5-fluorouracil	Nádory	DPYD varianty a TYMS genové mutace
Selectivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRIs)	Deprese	5-HTT
Některé statiny (simvastatin)	Hypercholesterolémie	SLCO1B1

 

Má mít každý jedinec provedený farmakogenetický test?

V současnosti jsou testy indikovány jen u jedinců, kteří berou lék, kde byl uznán význam farmakogenetického testování.

Je farmakogenetické testování vyžadováno před nasazením určitého léku?

Ne. U některých léčiv se vyšetření doporučuje, ale nevyžaduje.

Proč jsem testován jen jednou?

Protože Váš genetický kód se nemění. Můžete mít ovšem stanoveny jiné testy pokud začnete užívat jiné léky.

Znamená to, že hladiny mých léků nemusí být monitorovány?

Ne. Jsou i jiné faktory, kromě genetiky, které ovlivňují lékové hladiny. Terapeutické monitorování léčiv může být stále nezbytné.

Jaký typ vzorku je používán?

Zpravidla se používá odběr krve z loketní žíly. Lze odebrat také sliny nebo buňky ze sliznice dutiny ústní.

Jak se farmakogenetické testy liší od genetických testů?

Farmakogenetický test je prováděn k hodnocení potenciální odpovědi pacienta na léčbu. Většina genetických testů byla vyvinuta k diagnostice nebo předpovědi rozvoje genetického onemocnění, pro účely soudního lékařství a zjištění otcovství. Jiným běžným užitím genetických testů je detekce genetického materiálu (DNA nebo RNA) bakteriálních a virových infekcí.

Budu po testu jinak monitorován?

Můžete být jinak monitorován na základě výsledku testu, hlavně při zahájení léčby, při změně dávky, nebo když je přidán nebo vysazen jiný lék.

Mají být testováni moji rodinní příslušníci?

Toto je otázka k diskuzi s Vaším lékařem a Vašimi rodinnými příslušníky. V některých případech to může být užitečné, jindy to má význam jen když užívají stejný lék nebo lék stejné lékové skupiny. Je užitečné sdílet výsledek farmakogenetického testování ve Vaší rodinné anamnéze.

Jak mám vědět, zda podstoupit vyšetření?

Vy a Váš lékař musíte vzít v úvahu Vaše onemocnění, Vaši anamnézu vedlejších lékových účinků, možnosti léčby a zamýšlené využití testu. Farmakogenetické testy nelze interpretovat samostatně, ale vždy ve spojení s dalšími klinickými informacemi.

Je zde ještě něco co bych měl vědět?

Farmakogenetické testování je k dispozici pro relativně omezené množství léků. Farmakogenetické testy nejsou široce používány.

Farmakogenetické testy poskytují pacientovi a lékaři další informace při výběru léku a dávkování. Pro lepší pochopení, pacient může využít genetického poradenství před a po provedení farmakogenetického testu. Genetické poradenství a informovaný souhlas jsou doporučené pro všechny genetické testy.