Oficiální názevVolná DNA plodu v krvi matky pro účely screeningu chromozomálních odchylek plodu

Test umožní stanovit s vysokou pravděpodobností přítomnost vrozené vývojové vady, nejčastěji Downova syndromu, pouze z krve matky bez nutnosti odběru plodové vody.

Kdy se nechat vyšetřit?

Odběr krve je možný po 10. týdnu těhotenství, ale obvykle se provádí až po vyhodnocení screeningu vrozených vad v 1. trimestru.

Jaký vzorek krve je požadován?

Těhotné ženě je odebrán vzorek žilní krve.

Je potřeba nějaká příprava před testem?

Ne

Co se testuje?

Neinvazivní prenatální testování (NIPT) umožní stanovit riziko chromozomální vady plodu. Jedná se o screeningový test, proto je potřeba případnou pozitivitu potvrdit diagnostickým invazivním testem.

Tento test vyhodnocuje genetický materiál nazývaný volná fetální DNA (cffDNA), který je uvolňován z placenty do mateřské krve během těhotenství. Volná DNA z placenty odráží genetickou výbavu vyvíjejícího se plodu. Test může být prováděn až po 10. týdnu těhotenství.

Přestože mezi různými verzemi NIPT existuje mnoho podobností, mohou laboratoře nabízet další možnosti testování jako jsou pohlavní chromosomy nebo mikrodelece. Na vhodnost těchto dalších vyšetření je vhodné se zeptat ošetřujícího gynekologa nebo genetika. NIPT může vyhledávat:

Přítomnost nadbytečného chromosomu (trisomie):

    • Downův syndrom (trisomie 21. chromosomu) je nejčastější z trisomií vyhledávaných pomocí NIPT. Downův syndrom se vyznačuje typickými fenotypovými znaky, další spojená postižení se ale mohou u jednotlivých jedinců velmi lišit.
    • Edwardsův syndrom (trisomie 18. chromosomu) a Patauův syndrom (trisomie 13. chromosomu) jsou méně obvyklé, ale mnohem nebezpečnější než Downův syndrom. Takto postižené děti obvykle nepřežijí první rok života.
  • Odchylky v počtu pohlavních chromozomů— při vyšetřování pohlaví plodu metodou NIPT mohou být nalezeny některé odchylky jako je Turnerův syndrom, Klinefelterův syndrom nebo XXX syndrom. Další informace najdete v oddílu Podobné odkazy
  • Mikrodeleční syndromy— některé laboratoře nabízí možnost vyšetření vad způsobených chybějícími malými segmenty ve specifických chromosomech, tzv. mikrodeleční syndromy.  Jestliže chybí některé části chromosomu, liší se množství informace, kterou chromosom nese a může docházet ke změnám ve vývoji plodu. S výjimkou DiGeorge syndromu (delece 22q11.2 syndrom) jsou ostatní delece velmi vzácné. Schopnost NIPT správně odhalit tyto vady je sporná.
  •  
  • K čemu test slouží?
  • Neinvazivní prenatální test (NIPT) se využívá k stanovení rizika vývoje chromozomální vady u vyvíjejícího se plodu. Jde o Downův syndrom (trisomie 21. chromosomu), Edwardsův syndrom (trisomie 18. chromosomu) nebo Patauův syndrom (trisomie 13. chromosomu). Tento test může být také využit k identifikaci abnormalit pohlavních chromosomů (změna počtu přítomných chromosomů X nebo Y). Některé laboratoře nabízí další testování chorob způsobených malými segmenty nebo chybějícími informacemi na specifických chromosomech, které se nazývají mikrodeleční syndromy.
  • O těchto možnostech je možné diskutovat s ošetřujícím lékařem nebo genetikem, zda by byly pro dané těhotenství vhodnou volbou.
  •  
  • Kdy test provádět?
  • Neinvazivní prenatální test je možné provádět od 10. týdne těhotenství. Dříve odebrané vzorky mohou být testování vyloučeny, protože není jisté, že bude přítomno dostatečné množství fetální frakce DNA. Pro test je nezbytný minimálně 4% podíl fetální frakce.
  • Co znamená výsledek testu?
  • Výsledky jsou uváděny jako „nízké riziko“ (negativní) nebo „vysoké riziko“ (pozitivní).
  • Výsledek NIPT uváděný jako „negativní“ nebo „nízké riziko“ znamená, že je velmi nízká pravděpodobnost, že se u plodu vyskytuje vyšetřovaná chromozomální porucha. Nejčastěji se jedná o Downův syndrom (trisomie 21. chromosomu), Edwardsův syndrom (trisomie 18. chromosomu) nebo Patauův syndrom (trisomie 13. chromosomu). Je možné si objednat i vyšetření pohlavních chromosomů (X a Y) a případně i vyšetření mikrodelečních syndromů.
  • Je nezbytné mít stále na paměti, že NIPT je pouze screeningový test, nikoliv diagnostický test. I přes negativní výsledek testu může být plod postižen chromosomální abnormalitou nebo genetickou vadou, která je způsobena malou změnou DNA neidentifikovatelnou pomocí NIPT.
  • Každý „pozitivní“ nebo „vysoké riziko“ výsledek pouze znamená, že je zde vysoké riziko postižení plodu. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o screeningový test, je nezbytné vždy provést ještě diagnostický invazivní test.  
  • Diagnostický test se provádí buď po odběru choriových klků (CVS) nebo aminocentéze. V získaném vzorku se provádí chromosomální analýza karyotypizací nebo mikro array, aby se vyloučilo nebo potvrdilo podezření na chromosomální vadu.
  • V některých případech nemůže být vydán pozitivní nebo negativní výsledek a test je pak reportován jako „bez výsledku“ ("indeterminate" nebo "no call"). Může to být způsobeno nízkým množstvím volné fetální DNA v krvi matky (cffDNA). To může být způsobeno nízkým týdnem těhotenství, násobným těhotenstvím (dvojčata) nebo hmotností těhotné. Obézní ženy mají velmi často ve své krvi nízkou koncentraci placentární fetální DNA (cffDNA).
  • Na trhu jsou k dispozici různé verze NIPT testů. Součástí vyhodnocení by měla být i konzultace s odborníkem na danou tématiku, nejlépe genetikem, obzvlášť ve sporných nebo těžce hodnotitelných případech.
  • Koho se mám zeptat na možnosti neinvazivního testu?
  • Neinvazivní test je jen jednou z možností stanovení rizika vrozené chromozomální vady u plodu. Ošetřující gynekolog by měl těhotné ženě podat dostatečnou informaci o nabízených možnostech. Je možné se také obrátit na genetika a konzultovat případný pozitivní nebo neinpretovatelný výsledek.

Jaké jsou možnosti prenatálního testování?

Neinvazivní testy:

  • Kombinovaný test v 1. trimestru – odběr krve v 10. týdnu těhotenství - stanovení těhotenského plazmatického proteinu A (PAPP-A) a beta podjednotky lidského choriového gonadotropinu (free b hCG) a měření šířky šíjového projasnění plodu – nuchální translucence (NT)
  • Screening ve 2. trimestru těhotenství – odběr krve mezi 15. a 17. týdnem těhotenství a stanovení alfa-fetoprotein (AFP), lidského choriového gonadotropinu (hCG) a volného estriolu (uE3). 
  • Integrovaný test, který kombinuje výsledky screeningu v 1. a 2. trimestru. Jedná se o nejvýtěžnější screeningový systém mimo NIPT.

Invazivní testy:

Jestliže je výsledek screeningového testu pozitivní, nebo existuje zvýšené riziko výskytu vrozené chromozomální vady, je těhotné doporučen invazivní odběr s možností kultivace chromozomů plodu.

  • CVS – odběr choriových klků (tkáň placenty) je možné provádět mezi 10. a 13. týdnem těhotenství.
  • Amniocentéza – odběr amniové tekutiny (plodové vody) se provádí po 15. týdnu těhotenství jak pro pozitivní screeningové testy, tak u pozitivních výsledků NIPT.

Volba screeningového testu je na těhotné ženě. Veškeré možnosti prenatálního testování s ohledem na chromozomální vady plodu je vhodné prodiskutovat s ošetřujícím gynekologem nebo genetikem. V případě pozitivního screeningového testu je před dalším postupem rozhodně doporučována genetická konzultace.

http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/

http://www1.lf1.cuni.cz/screeningDS


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 16. červenec 2020.
Tento článek byl naposledy změněn 16. červenec 2020.