Co je vyšetřováno?
Vyšetření protilátek proti cyklickému citrulinovanému peptidu (CCP) je poměrně nový test, s pomocí kterého se zjišťuje přítomnost citrulinovaných protilátek v krvi. Tyto autoprotilátky jsou bílkoviny, produkované imunitním systémem vlivem citrulinu, což je neobvyklá aminokyselina, vznikající proměnou z argininu. Zdá se, že proměna argininu na citrulin by mohla mít význam při rozvoji autoimunitních zánětlivých procesů v kloubech při revmatoidní artritidě (RA).

RA je chronické systémové autoimunitní onemocnění, vedoucí ke vzniku zánětu, bolestí, ztuhlosti a k destrukci kloubů rukou, nohou a dalších kloubů v těle. K minimalizaci komplikací RA slouží řada léčebných postupů, avšak jejich úspěšnost je závislá na správně stanovené diagnóze a též na tom, aby se s léčbou začalo dříve, než dojde k významnému kloubnímu poškození. Základním vyšetřením, které slouží k diagnostice RA a k jejímu odlišení od jiných druhů artritid či od jiných zánětlivých onemocnění, je stanovení revmatoidního faktoru (RF). Senzitivita a specificita RF však nejsou ideální: test může být negativní u lidí s jasnými klinickými příznaky RA nebo naopak pozitivní u nemocných bez průkazu RA. Výsledky studií prokázaly, že CCP má ve srovnání s RF stejnou nebo lepší senzitivitu a specificitu a že v časných stadiích RA je pravděpodobnost pozitivity CCP vyšší.

Dle údajů Americké revmatologické společnosti (American College of Rheumatology, ACR) lze CCP nalézt přibližně u 50 – 60 % nemocných v časném stadiu RA – již 3 až 6 měsíců po vzniku příznaků onemocnění. Včasná detekce RA a stanovení diagnózy umožňují lékařům zahájit agresivní léčbu choroby a tím minimalizovat přidružené komplikace a poškození tkání.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření CCP se ordinuje současně s revmatoidním faktorem (RF) nebo následně po vyšetření RF. Pomáhá při diagnostice revmatoidní artritidy (RA). Vyšetření CCP může být ordinováno rovněž u nemocných s nediferencovanou artritidou, tj. v případech, kdy příznaky choroby svědčí pro RA, avšak onemocnění nesplňuje kritéria ACR. Podle údajů Americké revmatologické společnosti (American College of Rheumatology, ACR) přibližně u 95% nemocných s pozitivitou CCP dojde v budoucnu k rozvoji RA.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření CCP se ordinuje především současně s RF u nemocných s dosud nepojmenovanou zánětlivou artritidou nebo u nemocných s nediferencovanou artritidou. Vyšetření může být testem druhé volby při negativitě RF, jestliže klinické příznaky (symetrické artralgie a zánětlivé postižení kloubů) vedou lékaře směrem k diagnóze RA.

Co výsledek vyšetření znamená?
Výsledky vyšetření nelze zpravidla hodnotit bez znalosti klinických příznaků a symptomů, nicméně v případě pozitivity obou testů, tj. RF i CCP, je pravděpodobné, že pacient má RA a že u něj pravděpodobně může dojít k rozvoji závažnější formy onemocnění. V případě pozitivity CCP a negativity RF, jestliže klinické příznaky svědčí pro RA, jde nejspíše o časnou formu RA, případně u nemocného dojde k rozvoji RA v budoucnu. Jestliže je výsledek vyšetření CCP negativní a RF pozitivní, je posouzení klinických příznaků pro stanovení diagnózy RA či jiného zánětlivého onemocnění mnohem významnější. Jestliže jsou oba testy (CCP i RF) negativní, diagnóza RA je méně pravděpodobná.
Je však potřebné zdůraznit, že RA je klinická diagnóza, kterou lze stanovit i v případě negativity autoprotilátek.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšetření CCP je velmi slibné a používá se čím dál častěji. Jeho definitivní klinický význam a způsoby využití však dosud nebyly zcela stanoveny.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Měl by být každý člověk vyšetřen na CCP?

Nikoliv. Vyšetření CCP není screeningovým testem. Podobně jako RF je tento test používán u nemocných, jejichž klinické příznaky svědčí pro RA, případně u pacientů s nediferencovanou artritidou.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.