Babesióza je infekční onemocnění krve, jejímž původcem jsou parazitická protista rodu Babesia sp. (Apicomplexa: Piroplasmida). Tito paraziti mohou být na člověka přeneseni během sání krve infikovanými klíšťaty (Acari: Ixodidae). Velmi vzácně může dojít k nákaze krevní transfuzí.

Babesióza obvykle probíhá asymptomaticky nebo se projevuje nespecifickými chřipkovými příznaky, mezi něž patří horečka, únava, zimnice, pocení a bolest hlavy. Paraziti invadují a lyzují červené krvinky, což může vést k závažnému stavu zvanému hemolytická anémie. Babesióza tak může být i život ohrožujícím onemocněním. Největší riziko tato nemoc představuje pro imunodeficientní pacienty, jako jsou senioři, lidé po transplantaci nebo s onemocněním ledvin. Vzhledem k tomu, že napadené červené krvinky jsou v organismu odstraňovány slezinou, je její absence též rizikovým faktorem pro komplikovaný průběh babesiózy.

Na světě existuje více než sto druhů protist rodu Babesia. Přesto jen několik z nich může infikovat člověka. Ve Spojených státech amerických je nejčastějším původcem nákazy člověka Babesia microti. V roce 2017 zde bylo Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) hlášeno 1994 potvrzených infekcí, z čehož nejvíce se jich vyskytlo v oblasti na severovýchodu, v horní části středozápadu země a podél Atlantského oceánu, kde se Babesia microti vyskytuje.

Kromě toho bylo hlášeno několik málo infekcí na západním pobřeží, kde je jejich původcem zpravidla Babesia duncani.

Jiné druhy však můžeme nalézt v dalších oblastech světa. V Evropě se u lidí setkáme především s onemocněním vyvolaným druhem Babesia divergens. Dle informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí bylo do roku 2019 v Evropě zaznamenáno 39 závažně probíhajících onemocnění.

O babesióze toho však není mnoho známo z oblastí, kde se zároveň vyskytuje malárie. Důvodem je to, že Plasmodium jako původce malárie, napadá stejně jako Babesia červené krvinky a infekce mohou probíhat s podobnými nespecifickými příznaky. Dle nich může být odlišení těchto onemocnění velmi náročné.

Přibližně 20 % případů lidské babesiózy je doprovázeno lymskou boreliózou. Stejné druhy klíšťat, které přenášejí parazity rodu Babesia, jsou totiž zároveň vektory bakterie Borrelia burgdorferi, jež je původcem boreliózy. Pokud se oba mikroorganismy v těle člověka vyskytují společně, průběh onemocnění je závažnější a trvá déle, než kdyby se jednalo o samostatnou infekci.

Babesia sp. je krevním parazitem obratlovců. Hostitelé tohoto parazita jsou například psovité a kočkovité šelmy, skot, jelenovití, hlodavci a další savci a ptáci. Člověk v jeho životním cyklu zaujímá pouze místo náhodného hostitele a neslouží primárně jako rezervoár nákazy. Přenos infekce z člověka na člověka je velice vzácně zprostředkován krevní transfuzí. Vzhledem k tomu, že onemocnění často probíhá asymptomaticky a infikovaný člověk o své nákaze vůbec nemusí vědět, může se stát dárcem, jenž přenese nemoc na imunodeficientního příjemce krve.

V USA byl první případ přenosu krevní transfuzí zaznamenán v roce 1980. Od té doby bylo hlášeno více než 200 dalších případů. V současnosti je zde proto při sestavování anamnézy dárce kladen důraz i na toto onemocnění. V roce 2018 byl americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schválen první screeningový test k určení B. microti a bylo doporučeno jej provádět u dárců krve v rizikových oblastech.

K přenosu babesiózy může dojít také během těhotenství z matky na plod. Tento typ přenosu je však ještě vzácnější než nákaza krevní transfuzí.

Klinické příznaky babesiózy mohou být velmi různorodé. Nemusí se objevit žádné příznaky nebo naopak její průběh může být velice závažný. Mimoto se občas mohou symptomy objevit až několik měsíců po infekci nebo může docházet k relapsům, a to obzvláště u lidí s oslabeným imunitním systémem.

Typické příznaky jsou:

  • Horečka, zimnice, pocení
  • Bolesti svalů
  • Bolesti kloubů
  • Bolest hlavy
  • Nechutenství
  • Nevolnost
  • Únava

Tyto symptomy mohou u neléčených pacientů přetrvávat i několik měsíců.

Jak již bylo zmíněno výše, paraziti rodu Babesia infikují červené krvinky, které následně lyzují. Pokud lidský organismus není schopen dostatečně rychle chybějící krvinky nahradit, dochází k rozvoji hemolytické anémie, přičemž její závažnost závisí na intenzitě infekce. Mimo již uvedené příznaky tak může být babesióza spjata s následujícími symptomy, které souvisejí s anémií:

  • Bledost
  • Závrať
  • Žluté oči a kůže
  • Tmavá moč
  • Zvětšená slezina
  • Zvětšená játra

V některých případech může být babesióza příčinou život ohrožujících komplikací, a to zejména u osob:

  • Po splenektotomii
  • S oslabeným imunitním systémem
  • S jinými základními onemocněními jako jsou nemoci jater a ledvin
  • Starších 50 let

V USA má babesióza závažný průběh v měně než 10 % případů. Většinou se však jedná o starší osoby nebo osoby po splenektotomii.

V závažných případech může babesióza mít i tyto projevy:

  • Nízký, kolísavý krevní tlak a šok
  • Těžká hemolytická anémie
  • Velmi nízký počet krevních destiček (trombocytopénie)
  • Diseminovaná intravaskulární koagulace vedoucí ke vzniku krevních sraženin a krvácení
  • Selhání ledvin

Účelem diagnostických testů je zachytit či vyloučit infekci parazitem Babesia sp. Často jsou prováděny další laboratorní testy k rozpoznání komplikací doprovázejících babesiózu, jako jsou anémie a dysfunkce orgánů.

Babesióza může probíhat asymptomaticky nebo ji mohou provázet pouze nespecifické příznaky, což velmi ztěžuje diagnostiku. Na možnou nákazu parazitem Babesia sp. by se mělo myslet především v oblastech, kde je zvýšená incidence tohoto onemocnění. Mezi takovéto oblasti patří například severovýchod a středozápad Spojených státu amerických.

  • · Nátěr periferní krve – Babesióza je obvykle prokazována mikroskopickým vyšetřením krevního nátěru, přičemž indikátorem možné nákazy může být abnormální krevní obraz. Při pozitivním výsledku jsou pod mikroskopem v erytrocytech pozorováni paraziti rodu Babesia. Úspěšný záchyt parazita závisí na intenzitě infekce, a proto je někdy k potvrzení nákazy nutné prohlédnout více nátěrů. Odlišit tato protista od jiných krevních parazitů může být náročné. Nicméně jejich průkaz v erytrocytech potvrzuje onemocnění babesiózou.

Negativní nález v krevních nátěrech infekci zcela nevylučuje. Výsledek lze poté konfirmovat pomocí dalších testů.

  • Serologické vyšetření (nepřímá imunofluorescence, IFA) – Pomocí tohoto vyšetření jsou v krvi detekovány protilátky proti parazitu Babesia sp. Tuto metodu lze využít v případě, že jsou výsledky krevních nátěrů neprůkazné. Tato metoda je velmi citlivá a zároveň specifická. Hladiny protilátek vzrůstají kolem 2. až 4. týdne po infekci a klesají po 6 až 12 měsících.

Pokud protilátky nejsou prokázány, znamená to, že se pacient parazitem nenakazil. Testy zachytí protilátky u 88-96 % infikovaných pacientů. Mohou se však objevit i falešně negativní testy. U těchto pacientů nákaza probíhá, ale protilátky nejsou serologickými testy zachyceny.

Aktuálně jsou komerčně vyráběné pouze testy na B. microti. Člověk se však může nakazit i jinými druhy. V případě, že se nemocný člověk pohyboval v oblastech, kde se vyskytují jiné druhy rodu Babesia, mělo by být provedeno i vyšetření na tyto druhy.

Pokud jsou serologickými metodami zachyceny vysoké hladiny (titry) imunoglobulinu M (IgM), znamená to, že infekce parazitem Babesia právě probíhá. Naopak nízké hladiny imunoglobulinu M a zvýšené hladiny imunoglobulinu G (IgG) indikují, že se u pacienta infekce již v minulosti vyskytla, ale nyní neprobíhá.

  • Molekulárně biologické vyšetřeníBabesia sp. můžeme detekovat pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Pozitivní výsledek PCR znamená, že byla v krvi zachycena Babesia sp. Negativní výsledek však nákazu nevylučuje. Paraziti mohou být přítomny v tak malém množství, že nejsou touto metodou zachyceni.

Doprovodné testy

  • Krevní obraz – Parametry krevního obrazu mohou naznačovat možnou nákazu babesiózou. Nejsou však pro toto onemocnění specifické. Patří mezi ně:
  • Nízký počet erytrocytů, snížené hodnoty hemoglobinu a hematokritu
  • Snížený počet krevních destiček (trombocytopenie)
  • Normální nebo mírně snížený počet bílých krvinek

 Komplexní metabolický panel (CMP) – Vyšetření zahrnuje testy sloužící k vyhodnocení celkového zdravotního stavu a funkce orgánů. Výsledky mohou indikovat onemocnění babesiózou. Ani v tomto případě nejsou pro nemoc specifické. Pozměněné hodnoty metabolického panelu vyvolané babesiózou zahrnují:

  • Zvýšené hodnoty kreatininu
  • Zvýšené hodnoty močoviny v krvi
    • Zvýšené hodnoty jaterních enzymů včetně alanin aminotransferázy (ALT) a aspartát aminotransferázy (AST)
    • Zvýšené hodnoty laktát dehydrogenázy, které odpovídají závažnosti infekce a množství parazitů v krvi

Při analýze moči mohou být zachyceny proteiny a krev.

Nejlepší prevencí před nákazou je zabránění přisátí klíštěte, čehož lze dosáhnout pří dodržování těchto pravidel:

  • Nechodit do vysoké trávy
  • Nosit dlouhé kalhoty, rukávy a ponožky
  • Zastrčit kalhoty do ponožek
  • Používat repelent
  • Osprchovat se ihned po návratu domů
  • Po příchodu domů zkontrolovat, zda není na těle přisáté klíště

Většina lidí, kteří se nakazí babesiózou, se uzdraví spontánně bez léčby. Léčba je obvykle nutná pouze v případě symptomatické nákazy. Vždy by mělo být zváženo, zda se pacient může uzdravit sám nebo zda hrozí riziko relapsu či závažného průběhu babesiózy a pacient by měl být léčen.

K léčbě se obvykle používá kombinace klindamycinu s chininem nebo azitromycinu s atovaquonem. Pacient je léčen po dobu 7-10 dní. V závažných případech je nutná krevní transfuze nebo dialýza.

(Updated 2013 July). Babesiosis, resources for health professionals, disease. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/parasites/babesiosis/health_professionals/index.html#dx. Accessed December 2018.

(Updated 2013 July). Babesiosis, resources for health professionals, diagnosis. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/parasites/babesiosis/health_professionals/index.html. Accessed December 2018.

(Updated 2014 February 4). Babesiosis, epidemiology and risk factors. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/parasites/babesiosis/epi.html. Accessed December 2018.

Pearson, Richard. (Reviewed 2017 February). Babesiosis. Merck Manual, Professional Version. Available online at https://www.merckmanuals.com/professional/infectious-diseases/extraintestinal-protozoa/babesiosis. Accessed December 2018.

(2017 July 23). Babesiosis. Genetic and Rare Diseases Information Center. Available online at https://rarediseases.info.nih.gov/diseases/5878/babesiosis. Accessed December 2018.

(Updated 2017 October 30). Babesiosis. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/dpdx/babesiosis/index.html. Accessed December 2018.

(Updated September 2019) Babesiosis. European centre for disease prevention and control, Available online at https://www.ecdc.europa.eu/en/all-topics-z/babesiosis/facts-about-babesiosis

(©1995–2018). Babesia species, Molecular Detection, PCR, Blood. Mayo Medical Laboratories. Available online at https://www.mayocliniclabs.com/test-catalog/Clinical+and+Interpretive/62847. Accessed December 2018.

(© 2018). Babesia species by PCR. ARUP Laboratories. Available online at http://ltd.aruplab.com/Tests/Pub/2008665. Accessed December 2018.

(2018). National notifiable infectious diseases and conditions: United States, 2017. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://wonder.cdc.gov/nndss/static/2017/annual/2017-table2c.html. Accessed December 2018.

(2018 March 16). FDA approves first tests to screen for tickborne parasite in whole blood and plasma to protect the U.S. blood supply. U.S. Food and Drug Administration. Available online at https://www.fda.gov/newsevents/newsroom/pressannouncements/ucm599782.htm. Accessed December 2018.

(Updated 2018 May 24). Parasites. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/parasites/babesiosis/index.html. Accessed December 2018.

(Updated 2018 June). Babesia microti – Babesiosis. ARUP Laboratories. Available online at https://arupconsult.com/content/babesia-microti. Accessed December 2018.

(Updated 2018 June 7). Babesia in the blood supply: Tickborne parasite transmitted via transfusion. Centers for Disease Control and Prevention. Available online at https://www.cdc.gov/parasites/features/babesia_article_9-5-11.html. Accessed December 2018.

Cunha, Burke A. (Updated 31 July 2018). Babesiosis. Medscape. Available online at https://emedicine.medscape.com/article/212605-overview. Accessed December 2018.

Cunha, Burke A. (Updated 31 July 2018). Babesiosis workup. Medscape. Available online at https://emedicine.medscape.com/article/212605-workup#c13. Accessed December 2018.

Mylonakis E. When to Suspect and How to Monitor Babesiosis. Am Fam Physician. 2001 May 15;63(10):1969-1975. Available online at https://www.aafp.org/afp/2001/0515/p1969.html. Accessed February 2019.

Jacoby, G.A., et al. Treatment of transfusion-transmitted babesiosis by exchange transfusion. N Engl J Med, 1980. 303(19):1098-1100.

Herwaldt, B.L., et al. Transfusion-associated babesiosis in the United States: a description of cases. Ann Intern Med, 2011. 155(8):509-519.

Linden, J.V., et al. Transfusion-transmitted and community-acquired babesiosis in New York, 2004 to 2015. Transfusion, 2018. 660-668.

Roberts L.S. a spol. (2013): Foundations of Parasitology, McGraw-Hill Education – Europe.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 18. prosinec 2020.
Tento článek byl naposledy změněn 18. prosinec 2020.