Ankylozující spondylitida je zánětlivé revmatické onemocnění, které postihuje klouby páteře, sakroiliakální (křížovokyčelní) skloubení a meziobratlové klouby. Chronický zánět těchto kloubů vede pomalu ke kostnatění vazů a srůstání obratlů, což se projeví omezením hybnosti postiženého úseku páteře.

Zánět kloubů páteře se projevuje typickou, tzv. zánětlivou bolestí zad. Jedná se o bolest u mladšího jedince (ankylozující spondylitida začíná mezi 20 a 30 lety věku), bolest klidovou, s maximem v noci nebo v časných ranních hodinách, spojenou se ztuhlostí. Zánětlivá bolest zad ustupuje cvičením. Zcela opačný charakter mají běžné bolesti zad mechanického typu, které jsou způsobeny svalovou dysbalancí, mechanickým přetížením určitého úseku páteře, degenerativními změnami apod. Tyto bolesti se objevují spíše u osob staršího nebo středního věku, jsou zpravidla vázané na určitý pohyb nebo polohu. Rozcvičení tento typ bolesti bezprostředně zhoršuje.

Později mohou nemocní mimo bolest pozorovat ztuhlost a omezení hybnosti páteře.

U některých nemocných mohou být postiženy i kořenové klouby (kyčle, ramena) nebo periferní klouby. Častěji jsou to klouby dolních končetin a postižení bývá na rozdíl od revmatoidní artritidy asymetrické. Zánět kloubu se projevuje jeho bolestí a otokem, postižené klouby však nejsou u tohoto onemocnění zarudlé.

Pacienti s ankylozující spondylitidou mohou mít častěji i jiné autoimunitní záněty, např. záněty oční duhovky, střevní záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida) nebo lupénku.

Laboratorním projevem aktivního zánětu je zvýšení sedimentace erytrocytů a zvýšená hladina C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. Pacienti s vysokým CRP mají zpravidla závažnější průběh a vyžadují intenzivnější léčbu.

Téměř všichni pacienti (95-97 %) s ankylozující spondylitidou mají pozitivní antigen HLA B27. Jedná se o bílkovinu, která se nachází ne povrchu bílých krvinek. Její nositelé mají zvýšené riziko vzniku ankylozující spondylitidy, ale i zánětu duhovky či lupénky. Většina nositelů HLA B27 je však zdravá, přítomnost tohoto antigenu tedy toto onemocnění nepotvrzuje, jen signalizuje vyšší riziko. Antigen HLA B27 je dědičný, jedinec ho tedy zdění od jednoho z rodičů a předá jej přibližně polovině svých potomků.

Základem léčby ankylozující spondylitidy je pravidelné, každodenní cvičení. Správné cvičení navrhne individuálně podle aktuálního nálezu na pohybovém ústrojí fyzioterapeut, pacient pokračuje v domácím cvičení. Vhodné jsou i další pohybové aktivity, které udržují pohyblivost páteře, např. kondiční gymnastika, Pilates, Taj-či, jóga, plavání apod.

Pacienti s ankylozující spondylitidou užívají nesteroidní antirevmatika, která působí nejen proti bolesti, ale pokud se užívají pravidelně v plné dávce, mají i protizánětlivý účinek. Tyto léky užívají pacienti s AS dlouhodobě, často celoživotně, a proto je třeba sledovat jejich možné nežádoucí účinky a předcházet jim.

U pacientů s  postižením periferních kloubů je možné podat i sulfasalazin, avšak zánět v oblasti páteře tento lék neovlivňuje. Možné jsou i obstřiky postižených kloubů glukokortikoidy.

U pacientů s vysokou aktivitou nemoci (s výraznými obtížemi a laboratorními projevy zánětu) a nedostatečným efektem standardní léčby je indikována biologická léčba. Jejím principem je blokování zánětlivé reakce pomocí uměle vytvořených protilátek nebo receptorů.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 8. říjen 2021.
Tento článek byl naposledy změněn 8. říjen 2021.