Další názevHDL, HDL-C, Dobrý cholesterol
Oficiální názevCholesterol v lipoproteinech s vysokou hustotou

Proč se nechat vyšetřit?
Stanovit riziko vývoje kardiovaskulárních chorob.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jako součást vyšetření krevních lipidů (cholesterol, triacylglyceroly, LDL-cholesterol, Lp(a), ApoAI, ApoB); nejméně jednou za pět let u dospělých.

Požadovaný druh vzorku?
Krev odebraná z loketní žíly nebo i kapilární krev z prstu.

Poznámka: Jestliže je toto vyšetření prováděno jako součást tzv.lipidového profilu, je požadováno lačnění trvající 10 až 12 hodin, je-li požadováno pouze vyšetření HDL-cholesterolu, není třeba být nalačno.

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ.

Co je vyšetřováno?
HDL patří ke skupině krevních lipoproteinů, které transportují v krvi cholesterol. Částice HDL jsou považovány v organizmu za prospěšné, neboť odstraňují ze tkání přebytek cholesterolu a využívají ho. Z toho důvodu je HDL-cholesterol často označován jako „dobrý“ cholesterol. Vyšetření HDL měří množství (koncentraci) HDL-cholesterolu v krvi.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
K vyšetření HDL-cholesterolu se používá vzorek krve. Nejčastěji se vzorek krve získává ze žíly na paži pacienta. Někdy se HDL-cholesterol stanovuje v kapce krve odebrané z prstu nebo jiného místa, to je případ, kdy se stanovuje HDL-cholesterol pomocí přenosných přístrojů, např. v ambulanci nebo pří různých akcích testování zdraví.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Vyšetření HDL-cholesterolu se používá společně s dalšími lipidovými testy ke stanovení rizika vývoje kardiovaskulárních chorob, jako jsou třeba srdeční choroby.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření HDL-cholesterolu je často ordinováno s jinými vyšetřeními, zahrnujícími cholesterol, LDL -holesterol, triacylglyceroly, případně i další vyšetření, někdy nazývanými lipidový profil.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšené hodnoty HDL-cholesterolu jsou lepší než hodnoty snížené. Čím vyšší je koncentrace (hodnota) HDL-cholesterolu, tím nižší je riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (jako je ateroskleróza). Koncentraci HDL-cholesterolu lze přímo měřit. Optimální koncentrace HDL-cholesterolu je u mužů 1,0 až 2,1 mmol/l, u žen 1,2 až 2,7 mmol/l.
Výsledek vyšetření HDL-cholesterolu by měl být vždy interpretován současně s ostatními lipidovými vyšetřeními ošetřujícím lékařem.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Stanovení HDL-cholesterolu by mělo být provedeno pokud je vyšetřovaná osoba zdravá. Cholesterol bývá často snížený při akutních onemocněních, při akutním srdečním infarktu nebo během velké tělesné zatěže, stresu (jako je operace nebo nehoda). V tom případě musíte počkat nejméně 6 týdnů po odeznění choroby.
U žen se může koncentrace HDL-cholesterolu měnit během těhotenství. Vyšetření HDL-cholesterolu má být požadováno nejméně 6 týdnů po porodu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaká léčba se doporučuje při snížených hodnotách HDL-cholesterolu?
2. Moje hodnota HDL-cholesterolu je zvýšená. Je to problém?

1. Jaká léčba se doporučuje při snížených hodnotách HDL-cholesterolu?
Snížené hodnoty HDL-cholesterolu nejsou většinou důvodem pro léčbu. Ačkoliv jsou známé léky, které snižují hodnoty LDL-cholesterolu a zvyšují hodnoty HDL cholesterolu, nejsou většinou při snížených hodnotách HDL-cholesterolu používány. Kouření může snižovat hladiny HDL-cholesterolu, u kuřáků je ukončení kouření dobrou metodou jak jejich hodnoty HDL-cholesterolu zvýšit. Fyzická aktivita je také další dobrou cestou jak zvýšit hodnoty HDL-cholesterolu. Bylo popsáno, že příjem alkoholu (1 až 2 skleničky denně) může zvýšit hodnoty HDL-cholesterolu, ale není jednotný názor, zda je tento způsob pro pacienta přínosný. Zvýšený příjem alkoholu pro zvýšení hodnoty HDL-cholesterolu lékaři nedoporučují.

2. Moje hodnota HDL-cholesterolu je zvýšená. Je to problém?
Není. Čím vyšší hodnota HDL-cholesterolu tím je hodnota lepší.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE. (eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER, D.L., BRAUNWALD, E., FAUCI, A.S., HAUSER, S.L., LONGO, D.L., JAMESON, J.L. (eds). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill, 2005.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.