Žlučové kyseliny

Co je vyšetřováno?

Vyšetřuje se koncentrace žlučových kyselin v krevním séru (krevní plazmě).  Hodnota se obvykle udává v µmol/l, normální hodnoty jsou uvedeny níže.

Žlučové kyseliny se tvoří v játrech a tvoří hlavní produkty metabolismu cholesterolu; kromě toho, že se jejich prostřednictvím zbavujeme přebytečného cholesterolu, mají i významné místo v trávení a vstřebávání tuků. V játrech vznikají tzv. primární žlučové kyseliny, kyselina cholová a chenodeoxycholová. Po svém vzniku jsou navázány na glycin nebo taurin. Spolu s fosfolipidy, žlučovým barvivem bilirubinem a dalšími látkami jsou žlučové kyseliny vylučovány žlučí do duodena, kde emulgují tuky a aktivují pankreatickou lipázu. Jsou tedy nezbytné pro metabolismus a vstřebávání lipidů.

Většina žlučových kyselin je následně vstřebána v koncové části tenkého střeva a krví se dostávají zpět do jater (tzv. enterohepatální oběh). Zbylé žlučové kyseliny pokračují do tlustého střeva, kde se mění působením střevních bakterií na tzv. sekundární žlučové kyseliny, zejména kyselinu deoxycholovou a lithocholovou. Po dekonjugaci mohou být vstřebány pasivně nebo jsou vyloučeny stolicí. Stolicí je však vyloučeno pouze 5 % ze všech žlučových kyselin.

Cílem vyšetření je včas diagnostikovat a léčit těhotenskou cholestázu v druhém a třetím trimestru gravidity, kdy se žlučové kyseliny hromadí v krvi matky a mohou se přes placentu dostat do krevního oběhu plodu a ten poškodit. Včasné rozpoznání tohoto stavu umožní jeho léčbu a zabrání tak možnému poškození plodu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly. Odběr by měl být proveden nalačno, neboť koncentrace celkových žlučových kyselin po jídle roste. Vzorky pacientů léčených kyselinou ursodeoxycholovou (UDCA) nejsou pro toto stanovení vhodné (možné zvýšení hodnot).

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření je využíváno především ke včasné diagnostice těhotenské intrahepatální cholestázy.

Kdy je vyšetření požadováno?

Pokud máte příznaky nebo stavy, které naznačují možnou těhotenskou cholestázu, především svědivku v druhém či třetím trimestru těhotenství.

Co výsledek vyšetření znamená?

Konjugované žlučové kyseliny prochází placentární bariérou a působí toxicky na plod. Rizika pro plod jsou přímo úměrná výši hladiny celkových žlučových kyselin. Pro těhotenskou intrahepatální cholestázu je typické zvýšení jaterních aminotransferáz (AST, ALT), alkalické fosfatázy a žlučových kyselin v séru matky. Může být zvýšená i hladina bilirubinu. Pro potvrzení diagnózy je nejcitlivější metodou vyšetření sérové hladiny žlučových kyselin, kdy najdeme hodnoty > 10 μmol/l nalačno a > 20 μmol/l po jídle. Lehká forma těhotenské intrahepatální cholestázy má hodnoty žlučových kyselin nalačno mezi 20 a 40 μmol/l, závažná forma nad 40 μmol/l. Jedná se o onemocnění nejasné etiologie, které může ohrozit plod aspirací mekonia, předčasným porodem, syndromem dechové tísně či arytmií. Předpokládá se souvislost s působením estrogenů a metabolitů progesteronu na jaterní buňku u geneticky predisponovaných osob. Častější výskyt je u vícečetného těhotenství (vyšší hladina hormonů). Ustupuje krátce po porodu, kdy se hladiny hormonů vracejí k normě.  

Mezi klinické projevy ze strany matky patří zejména pruritus (svědivka), který se objevuje na dlaních a ploskách chodidel, ale může postihnout i jiné partie těla, zhoršuje se navečer. Může vést k narušení spánku, zvýšené únavě až k psychické alteraci. Po porodu dochází k rychlému ústupu obtíží a normalizaci laboratorních nálezů.

Poznámka: Při uzávěru žlučových cest bývá hladina žlučových kyselin > 180 µmol/l; v této indikaci se však obvykle užívají jiné laboratorní testy (konjugovaný bilirubin, alkalická fosfatáza a gama-glutmyltransferáza).

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Ke zvýšení koncentrace žlučových kyselin v krevním séru dochází i při řadě jaterních onemocnění (cirhóza, virové hepatitidy, uzávěr žlučových cest, Reyeův syndrom aj.), z této indikace se však obvykle nestanovují. 

Dá se těhotenská intrahepatální cholestáza léčit?

Léčebně se podává perorálně kyselina ursodeoxycholová (UDCA), která je fyziologicky v malém množství přítomna i v lidské žluči. Jejím cílem je zvýšit rozpustnost součástí žluče, snížit tvorbu žlučových kyselin a usnadnit jejich sekreci do žluče. U lehké formy probíhá léčba ambulantně, u závažné formy je nutná hospitalizace.

Je kromě plodu ohrožena i těhotná žena?

Těhotná žena není ohrožená jaterním selháním, u 20 % hrozí větší krvácení při porodu (pro snížení vitaminu K).

Jaká je pravděpodobnost, že se onemocnění bude opakovat i v dalším těhotenství?

Pole různých údajů se v následných těhotenstvích těhotenská cholestáza objevuje u 45 – 75 % pacientek.

Hofmann A. F., Hagey L. R. Key discoveries in bile acid chemistry and biology and their clinical applications: history of the last eight decades. Journal of Lipid Research. 55(8), 2014: 1553-1595.

Murray R. K. et al.: Harperova ilustrovaná biochemie. Galén, Praha, 2012, 730 s., ISBN 978-80-7262-907-7.

Binder T., Dušková M., Hill M., Jirsa M., Kokrdová Z., Koucký M., Lisá Z., Pařízek A., Šimják P., Vítek L., Zdeňková A.  Intrahepatální cholestáza v těhotenství. Doporučený postup České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Dostupné z https://www.porodniasistentky.info/wp-content/uploads/2016/08/Intrahepatalni-cholestaza-ICP.pdf