Popis onemocnění

Intoxikace olovem je onemocnění vyvolané olovem z okolního prostředí. Tato expozice, charakterizovaná zvýšenou krevní hladinou olova, může vyústit v trvalé poškození zdraví, zejména u dětí. Podle americké instituce Centers for Disease Control and Prevention (CDC), má asi 310,000 dětí ve věku 1 až 5 roků ve Spojených státech hladinu olova v krvi vyšší nežli je bezpečná hranice 10 mikrogramů na decilitr.

Olovo je měkký kov, odolný vůči korozi, jež se vyskytuje v malém množství všude v životním prostředí. Před rokem 1978 představovalo důležitou složku v malířských nátěrových hmotách a v benzínu, používalo se pro vodovodní potrubí, k letování potravinových konzerv a přidávalo se do pesticidů používaných pro sadařské účely. Zatímco pro uvedené účely bylo olovo ve Spojených státech zakázáno a jeho použití je pečlivě kontrolováno, používá se stále ve více než 100 průmyslových odvětvích a při provozování různých koníčků.

Malé částečky olova pronikají do organismu díky inhalaci či ingesci prachu obsahujícího olovo. Olovo postupuje z plic či zažívacího traktu, do krevního oběhu, a tak pronikne do orgánů celého těla. Postupně se z krve a různých orgánů dostává olovo do kostí a zubů, kde může setrvat celá desetiletí. Asi 94% olova u dospělých a 73% obsahu olova u dětí je nakonec skladováno v kostech. Při odstraňování olova jej organismus mobilizuje pozvolna z kostí a vylučuje jej do moči a stolice. Olovo se může někdy zpětně mobilizovat do krve a orgánů v případě fraktury kosti anebo při těhotenství. Může být transportováno z organismu matky do plodu anebo během kojení dítěte. U těhotných žen exponovaných vůči olovu může dojít k potracení plodu anebo k předčasnému porodu.

Otrava olovem postihuje téměř všechny orgány, nicméně projevy intoxikace jsou nejvíce vyjádřeny v centrálním nervovém systému a v ledvinách. Obzvláště u dětí dochází k poškození vývoje kognitivních funkcí, což vede k poruchám učení a k problémům s chováním. Akutní intoxikace olovem vyvolává encefalopatii (poruchu mozkových funkcí), silné bolesti břicha, zvracení, průjem, kóma, křeče a v některých případech i smrt. Chronická intoxikace může způsobit slabost, protrahované bolesti břicha, anémii, nevolnost, hubnutí, únavu, bolesti hlavy a ztrátu kognitivních funkcí, zejména u dětí. Chronické intoxikace při nízkých expozicích mohou být asymptomatické do té doby, nežli dojde ke zhoršování ledvinných funkcí. CDC, Americká pediatrická akademie a další instituce a organizace doporučují, aby hladina olova v krvi u dětí byla nižší nežli 10 mikrogramů na decilitr. Je-li tato koncentrace nižší, jsou toxické vlivy olova nepravděpodobné.

Závažnost otravy závisí na věku intoxikované osoby, na tíži expozice, na době expozice vyššímu množství olova, na předchozím zdravotním a nutričním stavu. Například pacienti s deficitem železa anebo s malnutricí jsou ohroženější zvýšenou absorpcí olova.

Děti mohou být exponované vůči olovu, žijí-li v domě, který byl postaven před rokem 1978. Před rokem 1978 většina nátěrových hmot obsahovala poměrně velká množství olova. Stárnutí domovních nátěrů vede k odlučování drobných částic tvořících prach s obsahem olova, které děti polknou anebo inhalují. Rovněž půda kolem domu může obsahovat částice olova a představovat tak rovněž zdroj expozice. Podle CDC má například v USA asi 24 miliónů bytových jednotek olovnaté nátěry a prach kontaminovaný olovem. Z toho asi ve 4 milionech domech žije jedno nebo dvě děti.

(Pozn. překlad.: v EU rozhodnutím REACH (European Community Regulation on Chemicals) existuje zákaz používání uhličitanu a síranu olova jako přísad do nátěrových hmot, s výjimkou restaurátorských prací. Ostatní sloučeniny vzhledem k tomu, že jsou toxické pro reprodukční funkce, kategorie 1, nesmí být použity do jakýchkoli přípravků, tedy i do nátěrových hmot. – konzultace Národního refererenčního centra pro průmyslové chemické látky a přípravky, MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc.

Obsah olova, používaného v nátěrových hmotách v minulých desetiletích v tehdejší ČSSR, se nepodařilo přesně zjistit).

K většině intoxikací u dospělých dochází při zaměstnání nebo při provozování koníčků. Přenášejí-li exponované osoby olovo na oděvu, mohou kontaminovat automobily, obydlí a exponovat tak vůči olovu i své děti a partnery. Rovněž při některých koníčcích mohou být jejich provozovatelé exponováni vůči potenciálně vysokým hladinách olova.

Obory, rizikové z hlediska expozice olovu:

  • Tavení olova
  • Konstrukční práce
  • Svařování oceli
  • Rekonstrukce mostů
  • Instrukce na střelnicích, čištění zbraní
  • Přestavby objektů a opravy lakových nátěrů
  • Slévárenství
  • Recyklace kovového odpadu
  • Autoopravárenské práce
  • Zpracovávání kabelů

Koníčky a další činnosti rizikové z hlediska expozice olovu:

  • Odlévání kulek a rybářských olůvek
  • Rekonstrukce domů postavených před rokem 1978
  • Střelba na střelnicích
  • Pájení olovem
  • Opravy automobilů
  • Barvení skla
  • Glazování v hrnčířství
  • Malby s použitím uměleckých barev
  • Dlouhodobé skladování ovocných šťáv v olovnatém křišťálu

Olovo mohou obsahovat i některé lidové léky, některé druhy zdravé stravy, nutriční doplňky, kosmetika, bižuterie, hračky a importované konzervované potraviny. Lékaři by měli uvažovat o screeningu o osob, zejména u dětí imigrantů či uprchlíků anebo u dětí adoptovaných z jiných zemí, které mohou být vystaveni vyššímu riziku excesívní expozice olovu.

 

Laboratorní vyšetření

Hladinu olova lze stanovit poměrně jednoduchým laboratorním krevním testem. Krev se odebírá ze žíly na paži, ale krev lze někdy odebrat i z prstu.

Je-li výsledek vyšetření z odběru z prstu abnormální, obvykle se následně k potvrzení provádí odběr krve z paže. Hladina olova v krvi je obrazem momentálních zásob olova v organismu. Jde o nejlepší testy k detekci a hodnocení akutní a chronické intoxikace. Krevní vyšetření slouží jako screening expozice a k monitorování efektivity léčby.

Protoporfyrinový test (PPT) je starší test, který mezi lékaři pozbyl obliby jakožto screeningový test. Hodnoty PPT jsou zde vyšší proto, že olovo interferuje se schopností erytrocytů tvořit hemoglobin. Slouží k odhadu průměrné expozice olovu v průběhu doby a nebývá ovlivněn lokalizací olova v organismu. PPT nedokáže detekovat recentní expozici vůči olovu; hodnoty klesají pomaleji nežli hladiny olova po odstranění osoby z místa expozice a hodnoty obvykle zůstávají normální, dokud hladina olova nepřekročí hodnotu 25 mikrogramů na decilitr. To znamená, že test není natolik senzitivní, aby mohl sloužit jako screeningový test pro děti (tedy tam, kde cílová hodnota je menší nežli 10 mikrogramů na decilitr). PPT je také zvýšen při zánětlivých stavech, test tedy nelze považovat za ryze specifický pro expozici vůči olovu.

(Pozn. překl.: V ČR se při intoxikaci olovem vyšetřuje: bazofilní tečkování erytrocytů, hladina olova v krvi, odpady olova v moči, vylučování 5-ALA (5-aminolevulová kyselina) v moči, koproprofyriny v moči; experimentálně lze provést určení volného protoporfyrinu v erytrocytech. U některých pacientů bývá hypertenzní reakce, proto je třeba monitorování krevního tlaku)

V roce 1997 vydala americká instituce Centers for Disease Control and Prevention (CDC) revidované směrnice pro olovo v krvi u dětí. CDC směrnice určují intervaly k provádění testů a navrhují opatření u dětí se zvýšenými hladinami olova v séru.

V roce 2002 vydal CDC doplňující směrnice na adrese http://www.cdc.gov/nceh/lead/CaseManagement/caseManage_main.htm, kde jsou uváděna doporučení pro léčbu a monitorování dětí s prokázaným navýšením hladin olova v krvi.

Mají-li děti zvýšenou hladinu olova (tedy vyšší než 20 microgramů na decilitr), lékař indikuje vyšetření hemoglobinu a nebo hematokritu, je-li pacient anemický, a ordinuje vyšetření železa s cílem vyloučit případný deficit železa.

 

Léčba

U otravy olovem je třeba v prvé řadě zabránit další expozici. Počet lidí se zvýšenými hladinami olova v krvi ve Spojených státech v posledních letech dramaticky poklesl poté, co se dostali z prostředí domovních nátěrů, olovnatého benzínu, vodovodních trubek a dalších domácích zdrojů a také díky pečlivému monitorování přítomnosti olova v průmyslu.

Screening u dětí a profesní screening u dospělých k identifikaci a ke kontrole léčby intoxikace olovem. Nejběžnějším způsobem léčby je identifikace zdroje a přerušení nebo minimalizování další expozice. To může zahrnovat časté vytírání podlahy v obytných prostorech vlhkým hadrem a odpouštění vody z kohoutku před požití vody tam, kde jsou vodovodní trubky vyrobeny z olova.

V některých případech je třeba v domě redukovat přítomnost olova. Tyto kroky zahrnují metodické odstranění olovnatých nátěrů a dalších zdrojů olova z budovy nebo z dané oblasti, a obvykle jde o práci pro profesionály. Nesnažte se odstraňovat olovnaté nátěry sami, mohli byste ohrozit sebe a svou rodinu.

U dětí s hladinou olova v krvi vyšší nežli 25 mikrogramů na decilitr je nutno v závislosti na příznacích uvažovat o chelatační léčbě. Chelatační léčba je terapie zaměřená na eliminaci velkých množství olova z organismu. Představuje podávání 2,3-dimerkaptojantarové kyseliny (DMSA). Olovo se preferenčně váže na tuto látku a pak je vylučováno močí. Léčba může probíhat i ambulantní formou.

U dětí s hladinami více než 45, ale méně nežli 70 mikrogramů na litr je chelatační terapie pomocí DMSA indikována v případě, že nejde o encefalopatii. Případy s hladinami vyššími nežli 70 mikrogramů na decilitr jsou indikovány k neodkladné péči. Pacienti jsou hospitalizováni a léčeni agresívní chelatační terapií. V tomto případě je v rámci chelatační léčby podávána EDTA. Olovo se preferenčně váže na EDTA a je vylučováno močí. Léčba není bez rizika, neboť chelát obsahující navázané olovo může být poškozovat ledviny.

Dospělí tolerují vyšší hladiny olova nežli děti. Jsou-li hladiny olova v rámci profesionální zátěže vyšší nežli 45 mikrogramů na decilitr, požaduje americká OHSA (Occupational Health and Safety Act), aby tito zaměstnanci byli odstraněni z další expozice olovu a převedeny do zaměstnání s nízkou expozicí (low-lead job) do doby poklesu hladiny olova na nižší hodnoty. Při vyšších koncentracích se indikace k chelatační léčbě liší od případu k případu. Obvykle není nutná, je-li pacient asymptomatický. Pokud má několik pracovníků na jednom pracovišti vyšší hladiny olova anebo pokud vysoké hodnoty persistují, je třeba uvážit sanaci celého pracoviště.

Pro více informací o intoxikaci olovem, navštivte the National Center for Environmental Health online na stránkách http://www.cdc.gov/nceh. Můžete volat 1-888-422-8737 pro informace o programech a publikacích NCEH. Pro asistenci v lokalitách v USA lze kontaktovat CDC Emergency Response (24hodinová asistence pro emergentní stavy) na lince 770-488-7100.

 

Literatura a odkazy

Originální zdroje
S1
Telefonický rozhovor s Ray Meister, Occupational Health Physician, State of California, Department of Health Services.

S2
Telefonický rozhovor s Michael Ottlinger, Senior Toxicologist, Centers for Disease Control and Prevention, Cincinnati, OH.

S3
California Department of Health Services, Occupational Health Branch. “How to Prevent Lead Poisoning on Your Job." 2000. pp. 5-8, 10, 38-40.

S4
National Center for Environmental Health. “Screening Young Children for Lead Poisoning.” 1997. Available online: http://www.cdc.gov/nceh/lead/guide/97.htm

S5
New York State Department of Health. "Lead Exposure in Adults—A Guide for Health Care Providers." Available online: http://www.health.state.ny.us/nysdoh/lead/hlthcare.htm

Zdroje dodatečně použité pro aktualizaci v 2006
S6
(2005 October 1). Lead Exposure in Children: Prevention, Detection, and Management. American Academy of Pediatrics, PEDIATRICS Vol. 116 No. 4 October 2005, pp. 1036-1046.

S7
Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S8
(2005 June 23, Reviewed) Lead Health Effects [3 paragraphs]. U.S. Department of Labor, Occupational Safety & Health Administration [On-line information]. Available FTP: http://www.osha.gov/SLTC/lead/recognition.html

S9
(2005 July, Updated). Lead Poisoning in Children [11 paragraphs]. Familydoctor.org [On-line information]. Available FTP: http://familydoctor.org/617.xml

S10
(2005 September, Revised). Management Guidelines for Blood Lead Levels in Children and Adults [10 paragraphs]. California Department of Health Services [On-line information]. Available FTP: http://www.dhs.ca.gov/ohb/OLPPP/mgmtgdln.pdf

S11
Hipkins, K. et. al. (2004 November/December). Family Lead Poisoning Associated with Occupational Exposure [17 paragraphs]. Clin Pediatr 2004;43:845-849. Available FTP: http://www.dhs.ca.gov/ohb/OLPPP/family_lead_poisoning.pdf

S12
(2005 May 25, Reviewed). CDC Childhood Lead Poisoning Prevention Program, CDC Recommendations for Lead Poisoning Prevention in Newly Arrived Refugee Children [ 17 paragraphs]. CDC National Center for Environmental Health [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/nceh/lead/Refugee%20recs.htm

S13
(2005 September). ToxFAQs™ for Lead [17 Paragraphs]. Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR) [On-line information]. Available FTP: http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts13.html

S14
(2005 September). Public Health Statement, from Toxicological Profile for Lead, Draft for Public Comment [55 paragraphs of 632 pages]. Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR) [[On-line information]. Available FTP: http://www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp13.html

S15
(2006 January 13, Reviewed). General Lead Information, Questions and Answers [19 paragraphs]. CDC, National Center for Environmental Health [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/nceh/lead/faq/about.htm

S16
(2002 March). Managing Elevated Blood Lead Levels Among Young Children: Recommendations from the Advisory Committee on Childhood Lead Poisoning Prevention [27 paragraphs]. CDC [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/nceh/lead/CaseManagement/caseManage_main.htm

S17
(2003 September 12). Surveillance for Elevated Blood Lead Levels Among Children --- United States, 1997—2001 [45 paragraphs]. CDC MMWR [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/ss5210a1.htm

S18
(2004 July 9). Adult Blood Lead Epidemiology and Surveillance --- United States, 2002 [8 paragraphs]. CDC MMWR [On-line information]. Available FTP: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5326a2.htm

S19
Harold E. Hoffman, MD, FRCPC, FACOEM. Occupational & Environmental Medicine. Edmonton, Alberta, Canada

S20
Thomas P. Moyer, Ph.D. Professor of Laboratory Medicine, Mayo College of Medicine. Vice Chair for Diagnostic Development, Department of Laboratory Medicine & Pathology. Co-Director for Medical Affairs, Mayo Collaborative Services, Inc. Mayo Clinic, Rochester, MN

Další na webu

National Institute for Occupational Safety & Health (NIOSH)
NIOSH: Lead Page
National Center for Environmental Health, “Screening Young Children for Lead Poisoning,” 1997
Lead Exposure in Adults—A Guide for Health Care Providers New York State Department of Health
U.S. Department of Labor, Occupational Safety & Health Administration Safety and Health Topics: Lead
Minnesota Department of Health: Lead Poisoning Prevention
CDC: Adult Blood Lead Epidemiology and Surveillance (ABLES)
California Department of Health Services, Lead in the Workplace: Resources for Health Professionals
HUD Technical Guidelines for the Evaluation and Control of Lead-Based Paint Hazards in Housing
American Academy of Pediatrics, Lead Exposure in Children: Prevention, Detection, and Management


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.