Popis onemocnění

Idiopatické střevní záněty (ISZ) jsou chronická onemocnění, která postihují statisíce lidí po celém světě. Charakterizovány jsou zánětem a poškozením tkání v průběhu celého trávicího traktu s různou tíží onemocnění, která může kolísat. Periody aktivního onemocnění („špatné časy“) obvykle se střídají s periodami remise („dobré časy“). Během vzplanutí mají nemocní časté řídké stolice, někdy s krví, břišní bolesti, úbytek na váze a horečku. V mezidobí mezi vzplanutími mohou být bez potíží. Období remise a relapsu bývají různě dlouhá, někdy měsíce, jindy roky.

Příčina ISZ není známa, ale pravděpodobně jde o autoimunitní proces s genetickým základem, který je spuštěn procesem ze zevního prostření, např. infekcí. ISZ postihují obě pohlaví téměř stejně často. Dvěma základními ISZ jsou Crohnova nemoc (CN) a ulcerózní kolitida (UC). Obě mohou postihnout kohokoliv v kterémkoliv věku, ale většinou je nemoc diagnostikována u pacientů ve věku 15 – 35 let. Druhá vlna častějšího výskytu je ve věku 50 – 70 let. U dětí je hlavním symptomem, kromě projevů gastrointestinálních, růstová retardace. Pacienti, u nichž nemoc začne v mladém věku, mají v pozdějším věku zvýšené riziko rozvoje kolorektálního karcinomu.

CN může postihnout kteroukoliv část trávicího traktu, od úst až po anus, ale nejčastěji je postižena poslední část tenkého střeva (terminální ileum) a nebo tračník (colon). CN nepostihuje obvykle trávicí trakt kontinuálně, ale jsou zde tzv. přeskočené úseky. Zánět postihuje stěnu trávicí trubice v celé šířce. Zánět tvoří vředy a může pronikat i do okolních tkání jako píštěle. Dalšími komplikacemi CN je obstrukce střeva, anemie z krvácení ze sliznice a infekce. Téměř u 2/3 -3/4 nemocných s CN je nutný chirurgický zásah, který spočívá odstranění postiženého úseku trávicího traktu nebo v odstranění zúžení, abscesu nebo píštěle.

UC postihuje sliznici tračníku. Tlusté střevo může být zachváceno v různém rozsahu, ale vždy je zasažen konečník a postižení je kontinuální. Příznaky jsou stejné jako u CN, ale UC se nejčastěji projevuje krvavým průjmem. Nejtěžší komplikací UC je tzv. toxický megakolon, relativně raritní akutní stav s paralýzou tračníku. Projevuje se břišní bolestí, horečkou, slabostí a může skončit, není-li včas operováno, fatálně. Závažnou, opět nikoliv častou komplikací je primární sklerozující cholangitida, která se svým průběhem neváže na aktivitu ISZ.

 

Vyšetření

Diagnóza ISZ je primárně stanovena endoskopicky a radiologicky. Ale laboratorní testy jsou důležité zejména k vyloučení jiných příčin průjmu a břišní bolesti. Kolitidy mohou být způsobeny infekcí, léky, terapeutickým ozářením, celiakií. Vždy je nutno vyloučit kolorektální karcinom.

Laboratorní vyšetření zahrnují:

  • Kultivaci stolice k vyloučení bakteriální infekce
  • Vyšetření stolice na parazitární onemocnění
  • Toxin Clostridium difficile – k vyloučení klostridiové kolitidy, která vzniká nejčastěji po léčbě antibiotiky
  • Vyšetření stolice na přítomnost krve
  • Testy na celiakii

Testy, které nejsou specifické pro ISZ, ale mohou potvrdit zánět nebo anemii zahrnují:

Některé z testů lze použít při rozlišení mezi UC a CN. Tyto testy nejsou sensitivní ani specifické, ale mohou poskytnout doplňující informace, a zahrnují:

  • pANCA (perinuclear anti-neutrophil cytoplasmic antibody) jsou nacházeny u 60 % - 70 % nemocných s UC, ale jen u 5 % - 20 % nemocných s CD.
  • ASCA (Saccharomyces cerevisiae antibodies), IgG a IgA. ASCA IgG jsou nacházeny u 80 % pacientů s CN a jen u 20 % pacientů s UC. ASCA IgA jsou prokazovány u 35 % pacientů s CN a u méně než 1 % pacientů s UC.

 

Vyšetření

Slouží ke stanovení diagnózy a ke sledování vzplanutí onemocnění i k průkazu komplikací.

  • rentgenové vyšetření s baryovou kontrastní látkou slouží k zobrazení trávicí trubice
  • endoskopické vyšetření s biopsiemi
    • sigmoidoskopie – slouží k vyšetření konečníku distální části tračníku (esovité kličky)
    • kolonoskopie – dokáže vyšetřit celý tračník
    • enteroskopie – vyšetření orální části tenkého střeva přístrojem zavedeným ústy
    • kapslová enteroskopie – vyšetří celé tenké střevo, ale bez možnosti odběru biopsií.
  • biopsie – odběry tkáňových vzorků na histologické vyšetření, ve kterých je prokazován zejména zánět nebo abnormální změny buněčných struktur

 

Léčba

Protože není zcela známa etiologie ISZ, je léčba cílena na projevy a příznaky, tzn., že je potlačována bolest, průjem, krvácení. Jsou léčeny komplikace a je užívána enterální nebo parenterální výživa. Cílem je udržet pacienta co nejdéle v remisi. Slouží k tomu úprava životosprávy a dietní opatření. Z léků jsou užívány aminosalicyláty, kortikosteroidy, imunosupresiva, antibiotika a u závažnějších případů tzv. biologická cílená léčba proti Tumor nekrotizujícímu faktoru-ɑ, cytokinu, který se zásadním způsobem podílí na zánětlivých změnách. V určitých indikacích je potřebný chirurgický zásah (např. při výrazném poškození střeva zánětem, při abscesech, píštělích, obstrukci nebo při komplikacích akutních).

 

Literatura a odkazy

K.Lukáš: Idiopatické střevní záněty In: Gastroenterologie a hematologie. Lukáš, K, Žák, a. eds., Grada Publishing, 2007

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.