fFN

Oficiální názevFetální fibronektin

Proč se nechat vyšetřit?
Slouží ke zhodnocení rizika předčasného porodu.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud jste těhotná žena mezi 22 a 34 týdnem těhotenství a máte symptomy možného předčasného porodu.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek poševní tekutiny.

Co je vyšetřováno?
Fetální fibronektin (fFN) je glykoprotein, jehož stanovení lze využít při predikci předčasného porodu. fFN je tvořen na bariéře mezi zárodečnou blánou (která obklopuje plod) a povrchem dělohy matky (endometrium) v oblasti nazývané můstek mezi dělohou a placentou. Fetální fibronektin je pevně držen tímto můstkem a tím pomáhá udržovat integritu spojení. fFN je normálně detekovatelný v cervikovaginální tekutině během počátku těhotenství, při normální těhotenství není po 24 týdnech detekovatelný. Znovu se však objevuje po 36 týdnech těhotenství.

Nález fFN v poševní tekutině po 36 týdnech těhotenství není neobvyklý a znamená, že organismus matky je připraven k porodu. Zvýšené hodnoty fFN v časném období těhotenství značí normální růst tkání a odpovídající tvorbu tkáně můstku mezi placentou a dělohou, přítomnost fFN mizí po skončení uvedené fáze těhotenství. Je známo, že fFN by neměl být detekovatelný mezi 22. a 36. týdnem těhotenství. Zvýšené hodnoty v tomto období značí problémy v tvorbě můstku mezi placentou a dělohou, což je spojeno s rizikem předčasného porodu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek se odebírá výtěrem z pochvy.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Mnoho těhotných žen prodělává symptomy značící možný předčasný porod. Mezi tyto symptomy patří děložní stahy, výtoky z pochvy, bolesti zad, tlak v pánvi a dilatace pochvy.Ne všechny tyto symptomy však znamenají opravdu předčasný porod, většinou dojde k porodu v termínu. Bohužel, i když předčasně narozené děti mohou úspěšně přežít, může nastat řada komplikací po předčasném opuštění dělohy novorozencem. Děti narozené před 37. týdnem těhotenství mají vážné problémy s dýcháním a příjmem potravy. jejich plíce a další orgány jsou nedostatečně vyvinuté a nepracují normálně; jejich namáhání může být příčinou trvalých zdravotních problémů. Čím dříve narozené dítě, tím větší pravděpodobnost komplikací.

Pokud lékař předpokládá předčasný porod, uvažuje o léčbě, která porod zpozdí. Tyto léčby mohou mít neočekávané vedlejší účinky. Znalost pravděpodobnosti předčasného porodu pomáhá lékaři volit ideální postupy. fFN je relativně neinvazivní test umožňující lékaři rozpoznat, u koho existuje riziko předčasného porodu.

Fetální fibronektin se vyšetřuje u žen se symptomy předčasného porodu mezi 22. a 34. týdnem těhotenství. Vyšetření pomáhá určit pravděpodobnost předčasného porodu.

Vyšetření fFN se provádí pouze u pacientek, které mají:

  • neporušenou plodovou blánu
  • pochva není dilatována více než 3 cm
  • mají pouze slabé vaginální krvácení
  • nemají poševní cerkláž

Pohlavní styk a vyšetření pánve v během 24 hodin před vyšetřením vede k falešně pozitivním výsledkům.

Stanovení fFN není vhodné jako screening u asymptomatických pacientek s výjimkou těch, které mají vysoké riziko předčasného porodu v anamnéze.

Kdy je vyšetření požadováno?
Stanovení fFN je požadováno u žen s příznaky rizika předčasného porodu mezi 22. a 34. týdnem těhotenství. Mezi tyto příznaky patří: děložní stahy, výtoky z pochvy, bolesti břicha, bolesti zad, tlak v pánvi a dilatace pochvy.

Vyšetření se může opakovat po 14 dnech, pokud je první vyšetření negativní a příznaky přetrvávají dalších 7 – 14 dní. Test se může opakovat vícekrát, každý výsledek je validní pro následujících 7 – 14 dní.

Vyšetření nelze použít u žen s vícečetným těhotenstvím, u žen s poškozenou placentou či s jinou abnormalitou placenty a u pacientek se středním nebo silným vaginálním krvácením.

Co výsledek vyšetření znamená?
Pozitivní výsledek není predikcí předčasného porodu. Ale negativní výsledek znamená významný předpoklad, že k porodu nedojde během příštích 7 – 14 dnů.

Jinak řečeno, negativní výsledek u symptomatických žen znamená, že existuje pouze 1% možnost, že k předčasnému porodu dojde v následujících 7 – 14 dnech. Lékař může využít i další vyšetření a jeho zkušenost vede k individuálnímu hodnocení jednotlivých pacientek.

Jelikož existuje řada rizik při léčbě žen s rizikem předčasného porodu (oddalování předčasného porodu), negativní výsledek vyšetření fFN odstraňuje zbytečné hospitalizace a užívání léků.

Pozitivní výsledek vyšetření fFN je méně specifický. Sice je spojen s rizikem předčasného porodu a tudíž i s novorozeneckými komplikacemi, ale neurčí, zda k předčasnému porodu opravdu dojde. Pozitivita testu tedy pouze znamená požadavek na zvýšenou péči o pacientku.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Pokud existuje vysoké riziko předčasného porodu, je nutno udělat vše pro oddálení porodu a k přípravě plodu k narození. K oddálení porodu se používají tokolytická činidla, kortikosteroidy se podávají pro rychlejší dozrání plic novorozence; obě léčby jsou však spojeny s různými riziky.

Cokoliv, co fyzicky působí na pochvu či dělohu, může zvýšit hodnoty fFN. Výtěr z pochvy musí být proveden před jakýmkoliv fyzickým vyšetřením. S testem interferují mýdla, pleťové vody, lubrikanty a výplachy.

Pohlavní styk 24 hodin před vyšetřením může vést k falešně pozitivnímu výsledku, negativní výsledek je za těchto podmínek validní.

Fetální fibronektin se váže na Candida, poševní kvasinku. Pokud má pacientka vaginální kvasinkovou infekci, výsledek vyšetření fFN může být falešně negativní.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co jsou rizikové faktory pro předčasný porod?
2. Proč se vyšetření neprovádí po 34. týdnu těhotenství?
3. Proč se nevyšetřují asymptomatické ženy s rizikovým těhotenstvím?
4. Existuje prevence předčasného porodu?

1. Co jsou rizikové faktory pro předčasný porod?
Mezi rizikové faktory patří:

  • Předchozí předčasný porod
  • Věk těhotné do 18 let nebo nad 40 let
  • Malý nebo nadměrný přírůstek váhy těhotné
  • Dřívější potrat
  • Abnormality dělohy
  • Kouření
  • Užívání drog

2. Proč se vyšetření neprovádí po 34. týdnu těhotenství?
V uvedeném období již hodnota fFN stoupá fyziologicky a plod je po 35. týdnu již obvykle dostatečně vyvinut, tudíž není doporučeno toto vyšetření v uvedeném období provádět.

3. Proč se nevyšetřují asymptomatické ženy s rizikovým těhotenstvím?
Jelikož v těchto případech nebyla prokázána klinická použitelnost testu.

4. Existuje prevence předčasného porodu?
Obecně ne, ale tokolytická činidla mohou porod oddálit a kortikosteroidy mohou pomoci dostatečnému dozrání plodu. Zároveň je vhodná péče o tyto ženy ve specializovaných centrech.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.