Fekální kalprotektin
Kalprotektin ve stolici, FC, FCal
Fekální kalprotektin
Základní informace
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násKalprotektin je bílkovina s protimikrobiálními a protizánětlivými účinky. Nachází se v bílých krvinkách, které ji hojně tvoří a vylučují při zánětu. Je tomu tak i při zánětech střev. Kalprotektin se využívá k měření přítomnosti a intenzity zánětu ve střevě proto, že jeho molekula je velmi odolná a na rozdíl od jiných markerů zánětu není při průchodu trávicí trubicí znehodnocována enzymy střevních bakterií. Velmi přesně proto odráží stupeň zánětlivého postižení střev.
Měření hladiny kalprotektinu ve stolici (fekálního kalprotektinu, FC, FCal) se používá k hodnocení přítomnosti a tíže zánětu ve střevech, a to zejména u idiopatických střevních zánětů (inflammatory bowel disease, IBD), ke kterým patří především Crohnova nemoc (CN) a ulcerózní kolitida (UC).
Tento článek poskytuje základní informace o tom, proč a kdy je vhodné se nechat vyšetřit, jaký typ vzorku k vyšetření je nezbytný, zda je nutná příprava a co výsledky vyšetření znamenají.
Proč se nechat vyšetřit?
Kalprotektin je bílkovina, která se uvolňuje při zánětu z bílých krvinek zvaných neutrofilní granulocyty. Jeho molekula je velmi stabilní a v lidském střevě není zásadně poškozována enzymy bakterií žijících ve střevě. Jeho koncentrace ve stolici je přímo úměrná míře zánětu v zažívacím ústrojí, což z něj činí užitečný marker pro diagnostiku a sledování idiopatických střevních zánětů.
Vyšetření hladiny kalprotektinu ve stolici může pomoci odhalit přítomnost neutrofilního zánětu v zažívacím ústrojí, což je klíčové pro diagnostiku Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy. Vyšetření může také pomoci rozlišit mezi IBD a syndromem dráždivého střeva, který není provázen střevním zánětem.
Kdy se nechat vyšetřit?
Vyšetření by se mělo provést, pokud máte příznaky svědčící pro střevní zánět. Patří k nim dlouhodobé nebo opakující se bolesti břicha, krvácení z konečníku, průjem, nevysvětlitelná ztráta hmotnosti, zánětlivé změny typu píštělí a hnisavých abscesů v okolí konečníku, tyto obtíže mohou být provázeny únavností a zvýšenou tělesnou teplotou.
Požadovaný druh vzorku?
K vyšetření je potřebný vzorek stolice. Měl by být odebrán do speciální odběrové nádobky, kterou obvykle poskytne vyšetřující laboratoř.
Pokud laboratoř požaduje k vyšetření stolici odebranou do běžného plastového kontejneru, vzorek stolice by měl mít alespoň velikost rýžového zrnka, nebo větší. Pokud je stolice kašovitá nebo tekutá, objem odebraného vzorku by měl být nejméně 1 mililitr.
Pokud laboratoř požaduje a k odběru dodává speciální odběrovou sadu, vždy poskytne přesné pokyny k odběru stolice.
Je nutná příprava?
Speciální příprava před odběrem vzorku stolice obvykle není nutná. Vzorek stolice by neměl obsahovat příměs krve z jiného zdroje (menstruační krev, krev z hemoroidu), protože vyšetření by mohlo mít falešně pozitivní výsledek. Vzorek je potřebné dodat do laboratoře optimálně v den jeho odběru. Pokud je potřebné vzorek před vyšetřením uskladnit a dodat jej později, je třeba dodržet pokyny laboratoře ohledně skladování.
Vyšetřovaný vzorek
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násCo je vyšetřováno?
Hlavním vyšetřovaným parametrem je koncentrace kalprotektinu ve stolici. Měří se mikrogramech na gram stolice (nebo v miligramech na kilogram stolice). Vysoké hodnoty mohou svědčit pro přítomnost střevního zánětu. Normální hodnoty udává laboratoř dle použité vyšetřovací metody. Koncentrace fekálního kalprotektinu u zdravých osob obvykle nepřesahuje hodnotu 50 µg/g. U hodnot pod 250 µg/g je vhodné vyšetření zopakovat, nebo provést další analýzy. Hodnoty nad 500 µg/g jsou vždy podezřelé z přítomnosti aktivního střevního zánětu.
V jakých případech se využívá?
Fekální kalprotektin se vyšetřuje při podezření na idiopatický střevní zánět (Crohnovu nemoc nebo ulcerózní kolitidu), pro sledování průběhu těchto chorob a jejich odpovědi na léčbu. Pomáhá odlišit zánětlivá onemocnění střev od funkčních poruch, které mohou mít velmi podobné příznaky, nejsou však provázeny zánětem střev. Vyšetření fekálního kalprotektinu může upozornit na rozvíjející se střevní zánět ještě před tím, než pacient začne pociťovat jakékoliv obtíže, což napomáhá včasnému zahájení léčby a omezuje riziko rozvoje komplikací IBD.
Vyšetření fekálního kalprotektinu je naprosto neinvazivní, může tak předcházet invazivnímu průkazu střevního zánětu endoskopií, a to zejména u rizikových pacientů (děti, senioři, polymorbidní pacienti).
Kdy je potřeba podstoupit test?
Pokud máte příznaky idiopatického střevního zánětu: bolesti břicha, průjmy, krev a hlen ve stolici, hubnutí, zánětlivé změny typu píštělí a abscesů v okolí konečníku apod.
Co výsledek vyšetření znamená?
Nízké koncentrace kalprotektinu ve stolici obvykle znamenají, že ve střevě není přítomen zánět, což může lékaře vést k závěru, že příznaky pacienta nejsou způsobeny Crohnovou nemocí ani ulcerózní kolitidou, případně že tyto choroby jsou aktuálně v remisi (neboli v klidovém stavu).
Vysoké koncentrace kalprotektinu ve stolici svědčí pro přítomnost zánětu střeva. Velmi vysoké (stovkové až tisícové) koncentrace fekálního kalprotektinu jsou typické zejména pro zánětlivé postižení tlustého střeva. Při malém a izolovaném postižení vyšších partií trávicí trubice nemusí být naměřené hladiny fekálního kalprotektinu vždy nápadně vysoké.
Je důležité si uvědomit, že vyšetření fekálního kalprotektinu není specifické jen pro idiopatické střevní záněty. Zvýšené hladiny kalprotektinu ve stolici mohou provázet infekční záněty střev, nádory trávicí trubice, vyšší hladiny jsou typické pro malé děti (zejména kojené) nebo těhotné ženy. Výsledek vyšetření musí být proto vždy interpretován ve spojení s klinickým obrazem a dalšími diagnostickými testy.
Závěr
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se násVyšetření hladiny fekálního kalprotektinu je cenným nástrojem pro zjištění přítomnosti zánětu v trávicí trubici. Pomáhá při rychlé diagnostice idiopatických střevních zánětů (Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy), a umožňuje lékařům lépe sledovat průběh onemocnění a účinnost léčby.
Pokud máte příznaky, které by mohly naznačovat přítomnost střevního zánětu, neváhejte se poradit se svým lékařem o možnosti vyšetření fekálního kalprotektinu.
Použitá literatura
Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:
Zeptejte se nás1. Lukáš M. Pokroky v diagnostice a léčbě idiopatických střevních zánětů. Grada, 2019. ISBN 978-80-7492-453-8
2. Lukáš M. Idiopatické střevní záněty. Grada, 2020. ISBN 978-80-271-1208-1
3. Lukáš M. Idiopatické střevní záněty II. Nové trendy a mezioborové souvislosti. Grada, 2021, ISBN 978-80-271-3203-4
4. Lahoda Brodská H, Kohout P, a kol. Laboratorní vyšetření v klinické praxi. Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3243-0
5. www.crohn.cz
6. Doporučení Pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty ČGS ČLS JEP pro diagnostiku a medikamentózní léčbu ulcerózní kolitidy. https://www.ibd-skupina.cz/clanek/doporuceni-pracovni-skupiny-pro-idiopaticke-strevni-zanety-pro-diagnostiku-a-medikamentozni-lecbu-ulcerozni-kolitidy/
7. Doporučené postupy v diagnostice a terapii onemocnění GIT u dětí Pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti ČLS JEP. https://www.ibd-skupina.cz/clanek/doporucene-postupy-v-diagnostice-a-terapii-onemocneni-git-u-deti-pracovni-skupiny-pro-detskou-gastroenterologii-a-vyzivu-cps/
Tento článek byl naposledy aktualizován 1. dubna 2024.