Anémie

Anémií – chudokrevností je nazýván stav, kdy počet červených krvinek (erytrocytů – Ery) nebo množství červeného krevního barviva (hemoglobinu) obsaženého v červených krvinkách poklesne pod normu. Erytrocyty a hemoglobin v nich obsažený jsou nezbytné pro transport kyslíku z plic a jeho dodávku do celého organismu. Nedostatečné zásobení kyslíkem může nepříznivě ovlivnit funkce mnohých orgánů a tkání. Anémie může být lehká, středně těžká a těžká, podle toho, jak velký je pokles erytrocytů a hemoglobinu. Anémie je poměrně často se vyskytující stav. Postihuje muže a ženy všech věkových kategorií, ras a etnických skupin. Nicméně v určitých rizikových skupinách se anémie vyskytuje častěji – jedná se o lidi se stravou chudou na železo a vitamíny, nemocné s chronickými chorobami ledvin, cukrovkou, rakovinou, zánětlivým onemocněním střev, rodinnou anamnézou vrozené anémie, chronickým infekčním onemocněním jako je tuberkulóza nebo HIV, a také lidi po velké krevní ztrátě vlivem úrazu nebo operace.

Obecně můžeme rozdělit anémie podle příčiny na dvě části:

  • poškození nebo snížení produkce erytrocytů – například při nedostatku železa (sideropenii), nedostatku vitamínů skupiny B a při aplastické anémii

  • kratší přežití, zvýšená destrukce erytrocytů – například při hemolytické anémii

Příčiny anémie způsobené nedostatečnou produkcí erytrocytů jsou různé. Některé z nich najdete v přehledné tabulce níže.

 

Druh anémie

Popis

Příčina

Sideropenická anémie – z nedostatku železa

Nedostatek železa způsobuje pokles tvorby hemoglobinu, nízká hladina hemoglobinu pak vede k poklesu produkce normálních erytrocytů

Krevní ztráty, strava chudá na železo, snížené vstřebávání železa do organismu

Perniciózní anémie a anémie způsobená nedostatkem vitamínů B

Nedostatek vitamínů skupiny B – především vitamínu B12 (brání normálnímu vývoji – dělení a růstu erytrocytů, vede k poklesu produkce normálních erytrocytů)

Nedostatek vnitřního faktoru, strava s nízkým obsahem vitamínů B, snížené vstřebávání vitamínů B

Aplastická anémie

Pokles produkce všech krvinek v kostní dřeni včetně erytrocytů

Protinádorová léčba, kontakt s toxiny, autoimunitní choroby, virové infekce

Hemolytická anémie

Erytrocyty přežívají v cirkulaci kratší dobu než obvyklých 120 dnů, vede k celkovému poklesu erytrocytů

Autoimunitní choroby, některé léky (penicilin), potransfúzní reakce. Vrozené choroby jako je srpkovitá anémie a talasémie

Anémie chronických chorob

Různé dlouhodobě působící podmínky mohou způsobit pokles produkce erytrocytů

Chronická onemocnění ledvin, cukrovka, tuberkulóza, HIV

 

Anémie může být akutní, nebo chronická. Chronická anémie se může vyvíjet pomalu během dlouhodobě probíhající nemoci jako je cukrovka, chronické onemocnění ledvin, nebo rakovina. V těchto případech nemusí být anémie zřejmá, protože její příznaky jsou maskovány probíhajícím základním onemocněním. Proto může probíhat anémie chronických chorob po určitou dobu neodhalena a být zjištěna náhodně při vyšetřování z jiného důvodu, pro jiné příznaky.

Anémie však může probíhat i akutně v atakách – typickým příkladem je hemolytická anémie v okamžiku rozpadu, zničení velkého množství erytrocytů. Tehdy se příznaky a projevy mohou rozvinout velice rychle. Vyšetření anémie se skládá z kombinace fyzikálního vyšetření, osobní anamnézy a laboratorních vyšetření.

Příznaky a projevy
Přestože různé druhy anémií mají různé příčiny, příznaky a projevy mohou být velice podobné. Lehká a středně těžká anémie nemusí mít vůbec žádné příznaky nebo má příznaky pouze nepatrné. Mezi ty nejčastější patří:

  • celkový pocit únavy a slabosti

  • nedostatek energie

Ostatní příznaky a projevy jsou méně časté a jedná se o: bolesti hlavy, závratě, pocit chladu a necitlivosti v rukou a nebo nohou, celková bledost, zadýchávání, rychlý nebo nepravidelný puls a bolesti na hrudi.

Laboratorní vyšetření

Krevní obraz
Anémie bývá zjištěna na základě vyšetření krevního obrazu, který je proveden při preventivní prohlídce nebo při vyšetřování nejrůznějších chorobných stavů. Krevní obraz bývá součástí roční preventivní prohlídky. Je to rutinní test, který informuje o absolutním počtu jednotlivých krvinek v krevním řečišti a mimo jiné i o velikosti erytrocytů.

Nátěr periferní krve a diferenciální rozpočet bílých krvinek
Pokud je z výsledků krevního obrazu vysloveno podezření na anémii, je možno doplnit vyšetření nátěru periferní krve a diferenciálního rozpočtu bílých krvinek. Tato vyšetření nás informují o relativním zastoupení jednotlivých typů krvinek v krevním proudu, jejich absolutních počtech a o jejich velikosti, tvaru a stupni zralosti.

Pro zjištění příčiny anémie a následné určení nejvhodnějšího způsobu léčby je možno použít některé další testy – viz jednotlivé články k příslušným druhům anémií.

 

Sideropenická anémie, anémie z nedostatku železa

Sideropenická anémie je nejčastější druh anémie. Příznaky jsou závislé na stupni celkového poklesu počtu červených krvinek (erytrocytů) a nebo hladiny hemoglobinu. Nejčastějšími příznaky jsou:

  • pocit únavy a slabosti

  • nedostatek energie

Příznaky, které jsou typické pro nedostatek železa (objevují se v okamžiku, kdy v těle výrazně poklesne množství zásobního železa): lžičkovitý tvar nehtů, pálení a vyhlazení jazyka, prasklinky nebo vřídky v oblasti koutků úst, nebo nutkání jíst neobvyklé věci jako je led nebo hlína (tento jev je označován pojmem pika).

Železo je základním stopovým prvkem nezbytným pro tvorbu zdravých erytrocytů. Železo je jednou ze součástí hemu a hem je jedním ze stavebních kamenů hemoglobinu. Hemoglobin je protein schopný vázat kyslík a jeho přítomnost v erytrocytech jim dává schopnost roznášet kyslík do celého těla. Pokud je v krvi nedostatek železa, je uvolňováno železo ze zásob. Pokud již žádné zásobní železo není k dispozici, dochází k poklesu tvorby hemoglobinu a erytrocytů a následně rozvoji anémie.

Některé příčiny nedostatku železa:

  • Krvácení – pokud je krvácení výrazné nebo trvá dlouhou dobu (je chronické), nemusí mít tělo takový příjem železa, nebo množství zásobního železa k zajištění dostatečné tvorby hemoglobinu a/nebo erytrocytů k pokrytí krevních ztrát. Nedostatek železa u mladých žen může být způsoben silným menstruačním krvácením. U starších žen a mužů bývají příčinou krvácení choroby zažívacího traktu, jako jsou vředy žaludku a duodena a nádorová onemocnění.

  • Nedostatek v potravě – nedostatek železa může být zcela jednoduše způsoben nedostatečným příjmem železa v potravě. Děti a hlavně těhotné ženy potřebují zvýšené množství železa. Nedostatek železa často vzniká u těhotných a kojících žen. Důvodem je, že dítě potřebuje ke svému růstu velké množství železa a toto matce odčerpává. Nedostatek železa u matky může vést k předčasnému porodu a nízké porodní hmotnosti novorozence. Proto ženy plánující těhotenství a těhotné ženy užívají preventivně preparáty s obsahem železa. Novorozenci kojení matkou, která má nedostatek železa, mají také nedostatek železa.

  • Poruchy vstřebávání – poruchy vstřebávání železa v trávicím traktu a následný rozvoj anémie mohou být způsobeny například céliakií a Crohnovou chorobou.

Laboratorní vyšetření

Základním vyšetřením je krevní obraz (KO). Při anémii:

  • Hemoglobin (Hb) – klesá s tíží anémie

  • Erytrocyty – zpočátku mají normální velikost a barvu (normocytární, normochromní anémie), ale s progresí anémie se erytrocyty zmenšují (mikrocytární) a blednou (hypochromní)

    • Velikost krvinky (MCV) – typicky snížený, ale může být i normální

    • Průměrný obsah hemoglobinu – typicky snížený, nebo normální

    • Vzrůstá variabilita velikostí erytrocytů (distribuční šíře erytrocytů – RDW)

Nátěr periferní krve může odhalit, že erytrocyty jsou menší a světlejší než by měly být. Také rozdílnou velikost (anizocytóza) a rozdílný tvar jednotlivých erytrocytů (poikilocytóza).

Pokud je vysloveno podezření na sideropenickou anémii, jsou obvykle doplněna další vyšetření:

  • Sérové železo – hladina železa v krvi je snížená

  • Feritin – je ukazatelem stavu zásobního železa v těle a bývá snížený. Je považován za nejspecifičtější ukazatel anémie z nedostatku železa, ale pouze za podmínky, že není v těle přítomen zánět nebo infekce

  • Celková vazebná kapacita a transferin – transferin je protein přenášející železo, při nedostatku železa je jeho hladina v krvi zvýšená a zvýšená je i jeho celková vazebná kapacita pro železo.

Pokud je nedostatek železa způsobený abnormální krevní ztrátou, jako je chronické krvácení do zažívacího traktu, potom je nutno doplnit další specializovaná vyšetření. A sice laboratorní vyšetření schopná zachytit krvácení do zažívacího traktu:

  • Test okultního krvácení (ze stolice)

  • Vyšetření na detekci Helikobacter pylori – tato bakterie může způsobovat vznik vředů v trávicím traktu a s tím spojené krvácení

Pokud je některé ze zmíněných vyšetření pozitivní, nebo je výrazné podezření na krvácení do zažívacího traktu, je obvykle provedeno endoskopické vyšetření horní části zažívacího traktu (EGDF) a nebo kolonoskopické vyšetření. Během těchto vyšetření je možno přesně lokalizovat zdroj krvácení a případně ho zastavit nebo odebrat histologické vzorky pro stanovení diagnózy.

Sideropenické anémie se typicky léčí substitucí preparáty železa.

Naprosto nezbytnou součástí terapie je však přednostně odhalit a odstranit příčinu krevních ztrát. Po odstranění vyvolávající příčiny vymizí obvykle anémie sama.

 

Perniciózní anémie a anémie z nedostatku vitamínu B

Perniciózní anémie je choroba způsobená nedostatkem tzv. vnitřního faktoru. Vnitřní faktor je protein produkovaný parietálními buňkami žaludeční sliznice, který váže vitamín B12 a umožňuje vstřebávání vitamínu B12 v tenkém střevě. Vitamín B12 je důležitý pro tvorbu červených krvinek (erytrocytů). Bez dostatečného množství vnitřního faktoru neumí tělo vstřebat vitamín B12 z potravy a nemůže produkovat dostatečné množství normálních erytrocytů – rozvíjí se anémie. Kromě nedostatku vnitřního faktoru může být nedostatek vitamínu B12 způsoben i nedostatkem vitamínu v potravě, poruchou vstřebávání v tenkém střevě (operace, některé léky, infekce a onemocnění zažívacího traktu – céliakie, Crohnova choroba).

Nedostatek vitamínu B12 může vyvolat celkové příznaky anémie a také typické neurologické problémy:

  • slabost a únava

  • nedostatek energie

  • necitlivost a brnění začínající na rukou a nohou

Mezi další příznaky patří svalová slabost, zpomalené reflexy, poruchy rovnováhy a nejistá chůze. Těžké formy mohou vést k poruchám paměti, depresím, zmatenosti a nebo demenci.

Deficit kyseliny listové a jiných vitamínů ze skupiny vitamínů B může vést také ke vzniku anémie. Kyselina listová, také označována jako folát, se nachází v řadě potravin, hlavně v zelené listové zelenině. Kyselina listová bývá průmyslově přidávána i do řady potravin. Nezbytný je především dostatek kyseliny listové během těhotenství – kyselina listová je nezbytná pro normální vývoj mozku a míchy. Proto je důležité užívat již v době plánování těhotenství a v průběhu těhotenství preparáty obsahující kyselinu listovou a předcházet tak jejímu možnému nedostatku. Nedostatek kyseliny listové v časných stadiích těhotenství může vést k poruchám vývoje mozku a páteře – rozštěpovým vadám neurální trubice dítěte.

Anémie navozená nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové je označována jako „makrocytární“ nebo „megaloblastové“, protože červené krvinky (erytrocyty) jsou větší, než normální zdravé červené krvinky. Nedostatek těchto vitamínů neumožňuje normální vývoj erytrocytů a dochází k produkci redukovaného množství velkých erytrocytů. Následně dochází k rozvoji anémie.

Laboratorní vyšetření

Krevní obraz, nátěr periferní krve a diferenciální rozpočet leukocytů.

Perniciózní a anémie a anémie způsobená nedostatkem vitamínu B12 se obvykle vyznačuje:

  • nízkou hladinou hemoglobinu

  • velkým středním objemem erytrocytů (MCV)

  • abnormálně velkými erytrocyty v nátěru periferní krve

Nedostatek kyseliny listové může vyvolat stejné změny v krevním obraze (hemoglobinu a velikosti erytrocytů) jako nedostatek vitamínu B12. K rozlišení jsou obvykle prováděna další vyšetření jako:

  • hladina vitamínu B12 – při nedostatku je hladina snížená

  • hladina kyseliny listové – při nedostatku je snížená

  • homocystein – při nedostatku vitamínů skupiny B bývá jeho hladina zvýšená

  • počet retikulocytů – obvykle snížen

  • protilátky proti vnitřnímu faktoru nebo parietálním buňkám – bývají přítomny při perniciózní anémii

Bývá prováděno i vyšetření kostní dřeně. Při perniciózní anémii je v kostní dřeni charakteristický obraz zmnožení prekurzorů erytrocytů a poruchy jejich vyzrávání.

Léčba této skupiny anémií zahrnuje podávání chybějících vitamínů. Pokud je nedostatek vitamínů způsoben poruchou vstřebávání v trávicím traktu, je nutné podávat vitamín parenterálně, tj. injekčně. Především je však nezbytné stanovit příčinu – druh onemocnění trávicího traktu, infekci – a tu, pokud je to možné, odstranit.

Pokud se chcete dozvědět více – viz článek Nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové.

 

Aplastická anémie

Aplastická anémie je vzácné onemocnění, které je způsobeno poklesem produkce všech druhů krvinek v kostní dřeni, včetně erytrocytů. U zdravého člověka produkuje kostní dřeň dostatečné množství červených a bílých krvinek i krevních destiček. Každá z vytvořených krvinek přejde do krevního řečiště, koluje v periferní krvi a po určité době umírá. Například normální červená krvinka má životnost okolo 120 dnů. Pokud není kostní dřeň schopna produkovat dostatečné množství krvinek pro jejich fyziologickou obnovu v krvi, rozvine se jejich nedostatek – v případě červených krvinek nazývaný anémie.

Příznaky aplastické anémie se mohou objevit náhle, nebo se mohou vyvíjet pozvolna. Nejprve se mohou vyskytnout obecné projevy anémie, které souvisí s poklesem počtu červených krvinek.

Jsou to:

  • pocit únavy a slabosti

  • ztráta energie

Příznaky provázející pokles krevních destiček:

  • prodloužené krvácení z ran

  • časté krvácení z nosu (epistaxe)

  • nejrůznější druhy krvácení (z dásní, do moče …)

  • snadná tvorba modřin

Příznaky způsobené poklesem bílých krvinek:

Vznik aplastické anémie souvisí s poškozením kmenové buňky v kostní dřeni, tj. mateřské buňky, která je zodpovědná za produkci všech druhů krvinek.

Mezi faktory spojované s poškozením kostní dřeně a rozvojem aplastické anémie patří:

  • kontakt s toxickými látkami jako je arsen, benzen, pesticidy

  • léčba zhoubných nádorových onemocnění – chemoterapie, ozařování

  • autoimunitní onemocnění jako např. systémový lupus erytematodes nebo revmatoidní artritida

  • virová onemocnění jako např. žloutenky, EBV, CMV a parvovirus B19

Vzácně může být aplastická anémie vrozená. Mezi vrozené aplastické anémie patří např. Fanconiho anémie.

Laboratorní vyšetření

Krevní obraz: je základním laboratorním vyšetřením jakékoliv anémie.

  • snížení hemoglobinu a nebo hematokritu

  • snížení počtu červených krvinek

  • snížení počtu krevních destiček

  • parametry červených krvinek mohou být v normě

  • diferenciální rozpočet bílých krvinek ukazuje pokles většiny druhů bílých krvinek, kromě lymfocytů

Další testy prováděné pro stanovení diagnózy aplastické anémie:

  • počet retikulocytů – typicky snížený

  • erytropoetin – typicky zvýšený

  • vyšetření kostní dřeně – pokles počtu zrajících buněk všech krvetvorných řad

  • vyšetření infekčních příčin – žloutenek, EBV, CMV

  • vyšetření hladiny sérového železa a vitamínu B12 – k vyloučení jiné příčiny anémie

  • imunologické vyšetření – např. protilátek ANA – k potvrzení či vyloučení autoimunitní příčiny aplastické anémie

Příčinu aplastické anémie mohou odhalit fyzikální vyšetření a pečlivá osobní anamnéza – kontakt s jedy nebo užívání některých léků (např. chloramfenikol), léčba zhoubných nádorových onemocnění.

Některé případy aplastické anémie jsou dočasné, zatímco jiné jsou spojeny s trvalým poškozením kostní dřeně. Léčba je závislá na příčině vzniku:

  • redukce, vyloučení kontaktu s toxickými látkami nebo léky

  • léčba infekčních onemocnění

  • léčba autoimunitních onemocnění

  • léky na potlačení imunity – imunosupresiva – jsou základem léčby

  • krevní transfúze a transplantace kostní dřeně – v těžkých případech

 

Hemolytická anémie

Jedná se o poměrně vzácný druh anémie způsobený předčasnou smrtí nebo zničením červených krvinek (erytrocytů). Zdravý erytrocyt žije v periferní krvi přibližně 4 měsíce. V případě hemolytické anémie je jeho životnost zkrácena, někdy i jen na několik dnů. Kostní dřeň pak není schopna produkovat tak rychle a takové množství nových erytrocytů, aby nahradila ty zničené. Dochází k poklesu počtu erytrocytů v periferní krvi, a tím k poklesu dodávky kyslíku tkáním celého těla.

To vede k typickým příznakům anémie jako jsou:

  • únava a nebo slabost

  • ztráta energie

Hemolytickou anémii dělíme na několik druhů – akutní, symptomatickou a chronickou hemolytickou anémii (vyvíjí se a trvá dlouhodobě). Tyto různé druhy mohou mít široké spektrum příznaků – viz diskuse níže

Hemolytickou anémii dále můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin:

  • Vrozené formy způsobené poruchou genu nebo genů – jsou předávány z generaci na generaci. Způsobují tvorbu abnormálního hemoglobinu nebo červených krvinek

  • Získané formy, kdy destrukci erytrocytů způsobují jiné než vrozené příčiny

Vrozená hemolytická anémie

Nejčastějšími druhy vrozené hemolytické anémie jsou srpkovitá anémie a talasémie.

Srpkovitá anémie – v případě, že jste zdědil/a pouze 1 mutovaný gen (tj. jste heterozygot), jsou příznaky onemocnění minimální. Těžké projevy mohou být v případě přítomnosti 2 mutovaných genů (homozygotní forma). Při této chorobě mění červené krvinky po odevzdání kyslíku tkáním tvar, jsou deformované do tvaru srpku. Takovéto krvinky mohou ucpat drobné cévy tím způsobit bolest v postižené oblasti. Srpkovité krvinky jsou nestabilní a náchylné k hemolýze (rozpadu), což vede ke vzniku anémie. Screeningová vyšetření novorozenců na stanovení této choroby se provádí pouze v oblastech výskytu této choroby, v oblastech s černošskou populací (Afrika, američtí černoši). Diagnostiku srpkovité anémie je možno provést již prenatálně vyšetřením vzorku plodové vody. K diagnostice se používají různé testy – viz níže. Léčba je závislá na druhu, četnosti a tíži příznaků (hydratace, analgetika, transfúze až i výměnné transfúze). Důležitou roli v léčbě hraje prevence vzniku infekcí, dehydratace, vystavování se chladu, stresu…

Talasémie – vrozená porucha vedoucí k produkci abnormálního hemoglobinu a abnormálně malých erytrocytů, které připomínají erytrocyty při sideropenické anémii. Nejtěžší forma je spojena s výrazně sníženou životností erytrocytů, má těžké projevy již brzy po narození a přežití těchto jedinců je výrazně zkráceno. Středně těžká forma má obvykle mírnou nebo dokonce žádnou anémii a na chorobu upozorní pouze nález malých erytrocytů při vyšetření krevního obrazu. Tato geneticky vázaná onemocnění jsou častá v oblasti Středozemí, v Africe a Asii.

Talasemie je způsobena vrozenou poruchou v produkci jednoho nebo více typů globinových řetězců hemoglobinu. Podle druhu vadného globinového řetězce dělíme talasémie na alfa talasémii a beta talasémii.

Forma „beta minor“ se vyskytne v případě, že má dotyčná osoba jeden gen zdravý a druhý s mutací pro beta talasémii. Tato forma je bezpříznaková, je provázena pouze lehkou anémií.

Forma „beta major“ (způsobena přítomností dvou genů pro beta talasémii) je závažná. Je spojena s těžkou anémií, postižením vnitřních orgánů, žloutenkou a poruchami růstu a kostí.

Další méně časté vrozené hemolytické anémie:

  • Vrozená sférocytóza – nález abnormálních kulovitých erytrocytů v nátěru periferní krve

  • Vrozená eliptocytóza – oválný tvar erytrocytů

  • Deficit glukóza-6-fosfátdehydrogenázy (G6PD) – G6PD je enzym nezbytný pro přežívání erytrocytů. Diagnóza je stanovena vyšetřením aktivity tohoto enzymu

  • Deficit pyruvátkinázy – pyruvátkináza je jiný enzym nezbytný pro přežívání erytrocytů. Diagnóza je stanovena vyšetřením aktivity tohoto enzymu

Laboratorní vyšetření

Pokud mají tyto vrozené choroby pouze mírné příznaky, mohou být náhodně odhaleny až při vyšetření krevního obrazu a nátěru periferní krve z jiného důvodu.

Následující testy jsou specializované pro diagnostiku těchto vrozených chorob:

  • Elektroforéza hemoglobinu

  • DNA analýza – není používána rutinně, pomáhá v přesné diagnóze hemoglobinopatie, talasémie a stavu nosičství (heterozygot, homozygot)

  • Fluorescenční test – pro průkaz deficitu G6PD

  • Osmotická rezistence – vyšetření fragility erytrocytů, např. u vrozené sférocytózy

Tato vrozená onemocnění nejsou vyléčitelná. Léčbou lze pouze zmírnit příznaky anémie.

Získaná hemolytická anémie

Jde o velkou skupinu chorob, kam patří např.:

  • Autoimunitní hemolytická anémie – je způsobena protilátkami, které si tvoří tělo proti vlastním erytrocytům, není zcela přesně zjištěna příčina

  • Potransfúzní reakce – způsobena inkompatibilitou (neslučitelností) krve mezi dárcem a příjemcem. Je to velmi vzácná příhoda, ale vznikne-li, je to závažná komplikace. Pokud se chcete dozvědět více – viz články o krevní transfúzi.

  • Inkompatibilita krevní skupiny matky a dítěte – může vést k hemolytickému onemocnění novorozence.

  • Léky – některé léky jako např. penicilin mohou spustit tvorbu protilátek proti erytrocytům. Protilátky pak způsobí destrukci erytrocytů

  • Mechanická destrukce erytrocytů – např. na umělé srdeční chlopni nebo v mimotělním oběhu při operacích na otevřeném srdci.

  • Paroxysmální noční hemoglobinurie – vzácné onemocnění postihující červené, bílé krvinky i krevní destičky. Abnormální červené krvinky (erytrocyty) se v těle rozpadají dříve, než „normální“, zdravé erytrocyty. Jak název napovídá, postižení lidé mají opakované epizody náhlého rozpadu erytrocytů. Choroba je způsobena získanou změnou v tzv. PIGA genu kmenové buňky kostní dřeně. Přestože se jedná o geneticky determinovanou chorobu, není přenášena dále na další generaci – nejedná se o vrozenou chorobu. Jedním z příznaků je tmavá moč, způsobená přítomností hemoglobinu pocházejícího z rozpadlých erytrocytů. Nejzřetelnější je toto po ránu, kdy je moč nejvíce koncentrovaná. Ataka choroby může být vyvolána nemocí, nebo zvýšenou fyzickou námahou.

Diagnózu těchto typů hemolytické anémie je možno stanovit již na základě příznaků, výsledků fyzikálního vyšetření a osobní anamnézy. Osobní anamnéza odhalí např. podání krevní transfúze, léčbu penicilinem, kardiochirurgický výkon. Výsledky vyšetření krevního obrazu a nátěru periferní krve mohou být různé.

Na základě zjištěných informací mohou být doplněny některé další z uvedených testů:

  • přítomnost autoprotilátek

  • přímý antiglobulinový (Coombsův) test – v případě potransfúzní reakce, hemolytického onemocnění novorozence a autoimunitní hemolytické anémie

  • haptoglobin

  • retikulocyty

Léčba hemolytické anémie je závislá na vyvolávající příčině. Princip je však stejný, léčit příčinu, která vede k rozpadu a poklesu počtu erytrocytů, dosáhnout vzestupu erytrocytů a hemoglobinu a tím zmírnit příznaky choroby.

Možnosti léčby:

  • imunosupresiva, léky snižující produkci autoprotilátek destruujících erytrocyty

  • krevní transfúze – zvýší počet zdravých erytrocytů

  • transplantace kostní dřeně – zvýší produkci zdravých erytrocytů

  • vyhýbání se faktorům spouštějícím rozpad erytrocytů – např. chladu v případě některých forem autoimunitních hemolytických anémií a bobů Vicia faba při deficitu G6PD.

 

Anémie chronických chorob

Chronicky (dlouhodobě) probíhající onemocnění způsobují anémii. Tento druh anémie často probíhá skrytě do té doby, něž je screeningově provedeno vyšetření krevního obrazu a zjištěny abnormální výsledky. Vždy je nutno pátrat po vyvolávající příčině.

Mezi vyvolávající příčiny patří:

  • Onemocnění ledvin – v ledvinách se tvoří hormon erytropoetin, který stimuluje tvorbu erytrocytů v kostní dřeni. Při chronických onemocnění ledvin může být produkce tohoto hormonu snížena. Anémie pak může být léčena injekčním podáváním erytropoetinu.

  • Zánětlivé stavy – chronické záněty nadměrně stimulují imunitní systém, snižují schopnost kostní dřeně reagovat na erytropoetin. Např. revmatoidní artritida (těžké zánětlivé kloubní onemocnění patřící do skupiny autoimunitních onemocnění).

  • Chronické infekceHIV, tuberkulóza

  • Zhoubné nádory

  • Cirhóza

Po zjištění abnormálních výsledků krevního obrazu a nátěru periferní krve je možno použít ke zjištění vyvolávající příčiny řady testů:

  • Retikulocyty

  • Kompletní laboratorní biochemická vyšetření

  • Reaktanty akutní fáze – např. CRP

  • Vyšetření infekcí – např. HIV, tuberkulózy

Léčba anémie chronických chorob spočívá v odhalení a odstranění vyvolávajícího onemocnění. K rychlému odstranění těžkých příznaků anémie je možno podat krevní transfúzi.

 

Literatura a odkazy

Na této webové stránce:

Laboratorní vyšetření: Vyšetření železa, Železo v séru, Feritin, CBC, Hemoglobin, Hematokrit, Diferenciální rozpočet leukocytů, Retikulocyty, Aspirace a trepanobiopsie kostní dřeně, Nátěr periferní krve, Sickle cell, Vitamín B12 a kyselinaa listová, G6PD, DAT, Haptoglobin, Kyselina metylmolonová, Erytropoetin, FOBT, Hemoglobinopatie, H. pylori.

Onemocnění: Srpkovitá anémie, Talasémie, Onemocnění kostní dřeně, malnutrice, Nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové

Screening: Těhotenství, Děti

Literatura

Harrison´s Principles of Internal Medicine. 16th ed. Kasper D, Braunwald E, Fauci A, Hauser S, Longo D, Jameson JL, eds. McGraw-Hill, 2005.

Penka M, Buliková A. Neonkologická hematologie, Grada, 2009

Indrák I a kolektiv. Hematologie, Triton, 2006

Anděl M, Gregor P, Horák J, Widimský P. Vnitřní lékařství díl III, Hematologie, Galén, 2001


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.