Guillain-Barréův syndrom
Uvádí se i pod jmény: infekční polyneuritida, akutní zánětlivá polyneuropatie, Landry-Guillain-Barréův syndrom
Guillain-Barréův syndrom je porucha charakterizovaná progresivní svalovou ochablostí nebo obrnou, zpravidla v důsledku infekce - zejména dýchacího nebo gastrointestinálního traktu. Jde tu o akutní nervové postižení se zánětem velkého množství nervů a nakonec s poškozením nervového obalu (myelinové pochvy). Toto poškození pak zpomaluje vedení impulzů podél nervu. Příznaky této poruchy se zpravidla objeví až po odeznění infekce a pak se rychle zhoršují. Patří mezi ně svalová ochablost, ochrnutí nebo křeče; znecitlivění nebo bolestivost; a rozmazané vidění. Mohou se vyskytovat v souvislosti se syndromem AIDS nebo komplexem přidruženým k AIDS, s různými virovými nebo bakteriálními infekcemi, lupusem (SLE), Hodgkinovou nemocí či jinými zhoubnými chorobami, nebo ve spojitosti s očkovacími látkami např. proti vzteklině nebo prasečí chřipce.
Vyšetření
Důležitou součástí diagnózy je pacientova osobní anamnéza; ta má za cíl zjistit nedávné horečnaté onemocnění s následky jako svalová slabost, potíže s dýcháním, změny v krevním tlaku - jeho stoupání nebo klesání - i v srdeční frekvenci (pulzu), ale i tyto okolnosti:
-
rychlost nervového vedení - dokládá demyelinizaci, tj. poškození myelinové pochvy nervu; tímto testem se měří rychlost, kterou impulzy putují nervem. Na kůži se nad různými nervy přikládají elektrody a měří se, jak dlouho trvá vzruchu překonat vzdálenost mezi elektrodami.
-
EMG - ukazuje nedostatek nervové stimulace; elektromyografie měří elektrickou aktivitu ve svalových vláknech tak, že se kůží zavede do svalu jehlová elektroda a měří se aktivita daného svalu podle záznamu na oscilografu. To se zpravidla provádí současně s měřením rychlosti nervového vedení.
-
mozkomíšní mok - zvýšená hladina proteinů; do míchy se mezi obratlemi zavede jehla, kterou se odebere malé množství moku (CSF). Normálně je v něm vždy přítomno malé množství proteinu, avšak jeho zvýšená hladina bez současného zvýšení počtu bílých krvinek v moku může prozrazovat Guillain-Barréův syndrom.
-
EKG (elektrokardiogram) - i ten může ukázat abnormality
Léčba
Onemocnění obvykle odezní samo od sebe, ale v případě závažných příznaků může pacientův stav vyžadovat podporu dýchání. Odstraněním krevní plazmy lze odstranit i protilátky a nahradit je nitrožilními tekutinami nebo plazmou zbavenou protilátek. Také imunoglobuliny mohou pomoci snížit závažnost choroby a zkrátit tak trvání příznaků. Někteří lidé se zcela uzdraví, ale jiní mohou i nadále pociťovat mírnou ochablost a trvalou ztrátu hybnosti na postižených místech.
Literatura a odkazy
Jinde na internetové síti:
The National Library of Medicine Medlineplus article on Guillain-Barre syndrome
The National Institute for Neurological Diseases and Stroke, Guillain-Barre Information Sheet
American Autoimmune Related Diseases Association
The Medical University of South Carolina health information
Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 2. listopad 2010.
Tento článek byl naposledy změněn 2. listopad 2010.