Vyšetření

Důležitou součástí diagnózy je pacientova osobní anamnéza; ta má za cíl zjistit nedávné horečnaté onemocnění s následky jako svalová slabost, potíže s dýcháním, změny v krevním tlaku - jeho stoupání nebo klesání - i v srdeční frekvenci (pulzu), ale i tyto okolnosti:

• rychlost nervového vedení - dokládá demyelinizaci, tj. poškození myelinové pochvy nervu; tímto testem se měří rychlost, kterou impulzy putují nervem. Na kůži se nad různými nervy přikládají elektrody a měří se, jak dlouho trvá vzruchu překonat vzdálenost mezi elektrodami.

• EMG - ukazuje nedostatek nervové stimulace; elektromyografie měří elektrickou aktivitu ve svalových vláknech tak, že se kůží zavede do svalu jehlová elektroda a měří se aktivita daného svalu podle záznamu na oscilografu. To se zpravidla provádí současně s měřením rychlosti nervového vedení.

• mozkomíšní mok - zvýšená hladina proteinů; do míchy se mezi obratlemi zavede jehla, kterou se odebere malé množství moku (CSF). Normálně je v něm vždy přítomno malé množství proteinu, avšak jeho zvýšená hladina bez současného zvýšení počtu bílých krvinek v moku může prozrazovat Guillain-Barréův syndrom.

• EKG (elektrokardiogram) - i ten může ukázat abnormality

Léčba

Onemocnění obvykle odezní samo od sebe, ale v případě závažných příznaků může pacientův stav vyžadovat podporu dýchání. Odstraněním krevní plazmy lze odstranit i protilátky a nahradit je nitrožilními tekutinami nebo plazmou zbavenou protilátek. Také imunoglobuliny mohou pomoci snížit závažnost choroby a zkrátit tak trvání příznaků. Někteří lidé se zcela uzdraví, ale jiní mohou i nadále pociťovat mírnou ochablost a trvalou ztrátu hybnosti na postižených místech.

Literatura a odkazy

Jinde na internetové síti:

The National Library of Medicine Medlineplus article on Guillain-Barre syndrome
The National Institute for Neurological Diseases and Stroke, Guillain-Barre Information Sheet
American Autoimmune Related Diseases Association
The Medical University of South Carolina health information