Tělo užívá zpětnovazebný systém pro kontrolu určitých funkcí. Zpětnovazebný systém využívá jeden z produktů metabolismu, obvykle konečný produkt, ke kontrole aktivity celé metabolické dráhy a tedy k regulaci množství onoho produktu. Zpětná vazba může být pozitivní nebo negativní.
Na podkladě negativní zpětné vazby pracuje např. termostat, kontrolující teplotu v místnosti. Snížení teploty je následováno aktivací topení, zvýšení teploty vede k jeho vypnutí. Negativní zpětná vazba udržuje rovnovážný stav, v tomto případě stálou teplotu v místnosti, v organismu pak stálou koncentraci určité látky v krvi. Negativní zpětnou vazbou je např. řízena tvorba hormonů štítné žlázy. Při jejich nižší hladině začne hypofýza produkovat thyreotropin, hormon, který nutí štítnou žlázu k tvorbě hormonů. Jejich vysoká hladina v krvi však negativně působí na hypofýzu, ta sníží produkci thyreotropinu, štítná žláza následně sníží tvorbu svých hormonů a jejich zvýšená hladina opět klesne.
Pozitivní zpětná vazby zvyšuje rychlost tvorby produktu. To spíše vede ke změně systému než k udržení rovnovážného stavu. Příklad ze života: Jestliže je člověk odměněn podle množství provedené práce, bude ho to nutí pracovat ještě víc, aby byla větší i odměna. V organismu je však poměrně málo systémů s pozitivní zpětnou vazbou. Jedním z příkladů je laktace. Sání mléka kojencem vede k tvorbě hormonu prolaktinu, který zvyšuje tvorbu mléka; čím více dítě saje, tím se tvoří více prolaktinu a to zase vede k větší tvorbě mléka. Toto je pozitivní zpětnovazebný systém, neboť produkt (mléko) podporuje další sání i tvorbu hormonu. Není-li již dítě kojeno, tvorba prolaktinu klesá a rovněž tvorba mléka ustává.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.