Další názevSérové Fe
Oficiální názevŽelezo v séru

Proč se nechat vyšetřit?
K ověření, zda je koncentrace železa v krvi v referenčních mezích.

Kdy se nechat vyšetřit?
Pokud se váš lékař domnívá, že máte nedostatek nebo nadbytek železa.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný z žíly na paži

Základní informace o odběru vzorku naleznete v sekci O LABORATORNÍM VYŠETŘENÍ

Co je vyšetřováno?
Vyšetřením zjišťujeme hladinu železa v séru, kapalné části krve. Železo je stopový prvek. Je nezbytný pro tvorbu zdravých červených krvinek, které přenáší v těle kyslík a některých enzymů, látek které vykonávají celou řadu funkcí v lidském těle.

Množství železa v krvi se v průběhu dne mění. Železo v séru je téměř vždy stanovováno společně s celkovou vazebnou kapacitou železa (TIBC), z které je vypočítána saturace transferinu. Saturace transferinu je spolehlivější ukazatel nedostatku nebo nadbytku železa, než stanovení železa samotného.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je získán ze žíly na paži pacienta

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Železo a celková vazebná kapacita železa (TIBC) jsou stanovovány společně, abychom zjistili, jaké množství železa je přenášeno krví. U osob s anémií pomohou tato vyšetření určit, zda je anémie způsobena nedostatkem železa nebo z jiného důvodu, např. chronickým onemocněním.

Oba testy jsou užívány i pro vyhledávání (screening) dědičné hemochromatózy. Americká společnost patologů doporučuje screening hemochromatózy u všech osob starších 20 let. Pokud je nemoc zachycena včas náklady na diagnostiku a léčbu jsou nízké. Ostatní společnosti zatím screening nedoporučily, protože u osob s postiženými geny není zřejmé, zda se nemoc projeví nebo ne. V současné době je vyvíjena snaha o určení postupu jak a kdy screening hemochromatózy provádět.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření železa není součástí rutinního vyšetření. Pokud jsou hemoglobin a hematokrit abnormálně nízké, stanovení železa může být velice přínosné k určení příčiny anémie. Stanovení železa je dále přínosné v případech, kdy je hladina železa v krvi nízká a je třeba ověřit, zda je železo správně absorbováno a jeho příjem potravou je nedostatečný. Stanovení železa je prováděno i pokud má lékař podezření na nadbytek železa v organizmu. Jestliže se objeví symptomy svědčící pro hemochromatózu, je stanovení železa nejlepší volbou k potvrzení diagnózy. U dětí užívajících železo v tabletách je stanovení hladiny železa jedinou cestou, jak zabránit otravě z předávkování.

Co výsledek vyšetření znamená?
Nízká hladina železa spolu s vysokým transferinem nebo TIBC je většinou způsobená nedostatečným příjmem tohoto kovu. U chronických onemocnění je typicky nízké jak železo, tak i transferin nebo TIBC. Nedostatek železa způsobuje anémii. Ta je způsobená většinou dlouhodobým nebo silným krvácením, těhotenstvím, rychlým růstem (u dětí) nebo stravou chudou na železo.

Vysoké hladiny železa v séru mohou být následkem četných krevních transfuzí, injekčního podání železa do svalu, otravy olovem, onemocnění jater nebo ledvin. Příčinou může být i genetické onemocnění hemochromatóza.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Vzorky pro stanovení železa by měly být odebírány ráno nalačno. 24 hodin před odběrem byste neměli užít žádné léky ani doplňky stravy obsahující železo. Železo je rychle absorbováno z potravy i z léků a může dojít k falešnému zvýšení hladiny železa.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Znamená nedostatek železa to samé co anémie? Jak se to projevuje?
2. Jaké jsou příznaky předávkování organismu železem?
3. Které potraviny obsahují nejvíce železa?
4. Kdo potřebuje dodávat železo?
5. Nastává anémie z nedostatku železa rychle nebo vyžaduje delší čas?
6. Může dárcovství krve ovlivnit hladinu železa?

1. Znamená nedostatek železa to samé co anémie? Jak se to projevuje?
Nedostatkem železa se myslí pokles celkových zásob železa, zatím co anémie odpovídá poklesu množství hemoglobinu v krvi. Od vyčerpání zásob železa v těle to trvá minimálně několik týdnů, než se vyvine anémie. Krátký nedostatek železa se většinou nijak neprojevuje. Pokud je člověk jinak zdravý, symptomy nedostatku se málokdy projeví za předpokladu, že hladina hemoglobinu neklesne pod hladinu 100 g/l. Mezi projevy nedostatku železa patří únava a bušení srdce.

Pokud nedostatek železa přetrvává, může se objevit dušnost a závratě. Pokud se jedná o těžkou anémii, může se projevit angina pectoris (bolest hrudi), bolesti hlavy a nohou. U dětí se mohou vyskytnout specifické poruchy učení. Vedle obecných příznaků anémie jsou ještě některé další specifické symptomy charakteristické pro nedostatek železa. Patří sem tzv. pica syndrom (chorobná chuť k pojídání nejedlých látek jako je lékořice, křída, hlína, jíl), pocity pálení jazyka nebo slizkého jazyka, bolestivé koutky úst, paličkovité zakončení prstů a lžícovitý tvar nehtů.

2. Jaké jsou příznaky předávkování organizmu železem?
Mezi nejběžnější příznaky patří především bolest kloubů vznikající z akumulace železa v těle. Dalšími příznaky jsou únava, nedostatek energie, bolest břicha, ztráta sexuální touhy a srdeční problémy. Na druhé straně se u některých jedinců příznaky předávkování železem neprojeví.

3. Které potraviny obsahují nejvíce železa?
Jestliže laboratorní testy prokážou, že jste anemičtí, může tento stav zmírnit strava bohatá na železo, např. červené maso. Další příklady stravy bohaté na železo: maso obecně, játra, vajíčka, zelená listová zelenina (špenát, zelená kapusta), pšeničná zrna, celozrnný chleba a cereálie, hrozinky, melasa. Byla-li u vás diagnostikována anémie z nedostatku železa nebo jste-li těhotná nebo kojíte, je nutné, aby zvýšená potřeba železa byla zajištěna užíváním vhodných výživových doplňků, vitaminů či látek obsahujících železo. Na vhodný doplněk se zeptejte svého lékaře.

4. Kdo potřebuje dodávat železo?
Mezi osoby, pro které jsou určeny výživové doplňky s obsahem železa, patří těhotné ženy a pacienti s prokázaným nedostatkem železa.

5. Nastává anémie z nedostatku železa rychle nebo vyžaduje delší čas?
Anémie z nedostatku železa se objevuje postupně. Zásoby železa jsou pomalu vyčerpávány, jestliže jeho ztráty převyšují množství vstřebávaného ve střevech. V tomto stádiu bývají hladiny feritinu nízké, ale koncentrace železa a TIBC jsou obvykle normální. Nejedná se o anémii. Jakmile se nedostatek železa prohlubuje, jeho sérová hladina klesá, TIBC a transferin se zvyšují a začíná se rozvíjet anémie. S dlouhodobým nebo těžkým nedostatkem železa dochází ke zmenšování červených krvinek a jejich slábnutí.

6. Může dárcovství krve ovlivnit hladinu železa?
Ano. Pokaždé, když darujete přibližně 0,5 litru krve, vaše tělo ztrácí 250 mg železa. Hladina feritinu v séru, která vypovídá o celkovém množství zásob železa, s každým darováním krve klesá. Čím více krve darujete, tím nižší bude hladina feritinu. Hladina železa a TIBC nejsou dárcovstvím krve do takové míry ovlivňovány.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.