Další názevHemoglobin S Hb S, Hgb S
Oficiální názevVyšetření hemoglobinu S

Proč se nechat vyšetřit?

Vyšetření slouží ke zjištění přítomnosti a měření množství hemoglobinu S, zjištění, zda má dotyčný gen pro hemoglobin S, nebo má přímo srpkovitou anémii

Kdy se nechat vyšetřit?
V některých zemích, kde je vyšší výskyt srpkovité anémie, je toto vyšetření součástí novorozeneckého screeningu. Jinak se provádí, pokud je podezření, že je dotyčná osoba přenašečem, nebo přímo má srpkovitou anémii.

Požadovaný druh vzorku
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo u dětí píchnutím do paty nebo prstu.

Je nutná příprava?

Ne. Nicméně pokud má vést vyšetření ke stanovení diagnózy srpkovité anémie, nemělo vy být prováděno brzy po podání krevní transfúze.

Co je vyšetřováno?
Tato vyšetření slouží k vyhledání, stanovení a potvrzení diagnózy srpkovité anémie a také k identifikaci lidí, kteří mají gen pro hemoglobin S. Srpkovitá anémie je vrozená dědičná choroba, která je spojena s tvorbou abnormálního hemoglobinu, hemoglobinu S (Hb S nebo Hgb S). Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, je to bílkovina, která váže kyslík v plicích a přenáší ho do tkání.

Za normálních okolností tvoří v krvinkách dospělých osob většinu hemoglobinu hemoglobin A (Hb A). Hemoglobin A2 a hemoglobin F jsou zastoupeny pouze v malém množství. V období před porodem produkuje nenarozené dítě velké množství hemoglobinu F (Hb F), který je po narození nahrazen Hb A. Mutace v genech, které kódují tvorbu hemoglobinu mohou vyvolat tvorbu abnormálního hemoglobinu. Jednou z častěji se vyskytujících hemoglobinopatií je beta talasémie, patří do ní i hemoglobinové varianty Hb S a hemoglobin C (Hb C). Lidé, kteří mají jeden gen od jednoho rodiče zdravý a jeden gen od druhého rodiče mutovaný na Hb S jsou nazýváni heterozygoti. Lidem, kteří mají gen pro Hb S se říká přenašeči srpkovité anémie. Pokud má člověk dva mutované geny (od každého z rodičů), nazývá se homozygot a má projevy srpkovité anémie. Pokud má člověk jeden gen Hb S a druhý také mutovaný - např. gen Hb C, potom bude mít některé příznaky srpkovité anémie.

Hb S může tvořit krystaly, které mění tvar červené krvinky z kulatého disku na charakteristický srpek. Tato změna tvaru omezuje schopnost červených krvinek plynule proudit cévami, omezuje schopnost přenášet kyslík do tkání a snižuje životnost erytrocytů ze 120 dnů na přibližně 10-20 dnů. Lidé se srpkovitou anémií (homozygoti pro Hb S) se mohou stát vážně anemičtí, protože tělo není schopno vytvářet erytrocyty tak rychle, jak jsou ničeny. Takto postižená osoba může trpět bolestivými epizodami a celou řadou komplikací, pokud srpkovité krvinky uvíznou a uzavřou malé cévy. 



Obr.: Šipky ukazují srpkovité erytrocyty v nátěru periferní krve. Normální zdravé erytrocyty jsou kulaté, diskovité buňky s bledým středem. Malé kulaté fialové objekty jsou krevní destičky (trombocyty)

Vyšetření srpkovité anémie je určeno ke stanovení přítomnosti hemoglobinu S, tedy přítomnosti genu pro Hb S. V USA je rutinní součástí novorozeneckého screeningu. Pokud jsou výsledky tohoto vyšetření abnormální, provádí se k ověření nálezu další testy ze skupiny vyšetření pro diagnostiku srpkovité anémie. Pacienti s nevysvětlenou hemolytickou anémii nebo s příznaky, které vedou k podezření na přítomnost srpkovité anémie, kteří zároveň mají abnormální výsledky krevního obrazu a vyšetření nátěru periferní krve a normální výsledky sérového železa, těmto pacientům mohou být také doporučeny následná vyšetření srpkovité anémie

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve, odebraný obvykle z vaší žíly na paži, nebo u dětí píchnutím do paty nebo prstu.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Ne. Nicméně pokud má vést vyšetření ke stanovení diagnózy srpkovité anémie, nemělo vy být prováděno brzy po podání krevní transfúze.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření srpkovité anémie je určeno ke stanovení přítomnosti hemoglobinu S, zhodnocení stavu a počtu erytrocytů a hladinu hemoglobinu a/nebo určení, zda m&´ dotyčná osoba jeden nebo více pozměněných genů pro hemoglobin. Může být přítomna i jiná hemoglobinopatie, k jejímu bližšímu určení je nutné provést jiné doplňující testy.

Existuje téměř 900 hemoglobinových variant, hemoglobin S je jedou z nich. Pro vyhledávání a potvrzení přítomnosti hemoglobinu S byla vytvořena celá řada testů. Patří mezi ně:

Screeningová vyšetření

Screening se může provádět u členů rodiny pacientů, kteří mají prokázaný gen pro Hb S, nebo přímo srpkovitou anémii. Také může být proveden u lidí, kteří neprošli vyšetřením na srpkovitou anémii v rámci novorozeneckého screeningu.

  • Test srpkovatění erytrocytů - zabráněním přístupu vzduchu, nebo přid&´ním léků dojde k snížení kyslíku ve vyšetřovaném vzorku. To vede k srpkovatění erytrocytů i u pacientů, kteří mají pouze jeden gen pro Hb S. Nerozliší tedy mezi heterozygoty a homozygoty pro Hb S. Nelze ho také provádět u dětí mladších šesti měsíců, protože se v jejich krvi nachází také hemoglobin F. Děti s genem srpkovité anémie, nebo přímo se srpkovitou anémií neprodukují po dobu několika měsíců po narození významnější množství hemoglobinu S. Pokud je tedy provedeno příliš brzy, mohou být výsledky falešně negativní (je-li Hb S méně než 10 %)

Vyšetření pro screening, diagnostiku a potvrzení diagnózy

  • Průkaz hemoglobinopatie - typ a relativní množství různých variant normálního a abnormálního hemoglobinu je možno určit pomocí několika metod. Pracují na principu separace jednotlivých typů hemoglobinu, které pak mohou být dále identifikovány a může být určeno jejich množství. Patří mezi ně:
  • Elektroforéza hemoglobinu - jedná se o tradiční metodu, která identifikuje přítomnost různých typů hemoglobinu
  • Frakcionace hemoglobinu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) - jedná se o často používanou metodu při vyhledávání variant hemoglobinu, včetně Hb S
  • Izoelektrická fokuzace - je to vysoce citlivá metoda, je často používána v praxi
  • Novorozenecký screening - provádí se v USA a dalších zemích, kde je vyšší výskyt abnormálních forem hemoglobinu v populaci. Provádí se pomocí metod izoelektrick&´ fokuzace a HPLC frakcionace. U velmi mal&´ch dětí, které jsou nositeli genu pro Hb S, nebo přímo mají srpkovitou anémii, postupně časem stoupá množství hemoglobinu S a klesá množství hemoglobinu F. Hladina se stabilizuje zhruba ve dvou letech věku.
  • DNA analýza - používá se k vyšetření změn a mutací genů kódujících hemoglobin. Určí, zda má dotyčná osoba jednu nebo dvě kopie mutovaného genu Hb S, nebo má dvě různé genové mutace. Genetické vyšetření se často používá v rámci prenatálního vyšetření. Mezi 14. a 16. týdnem těhotenství se odebere plodová voda. Její vyšetření podá definitivní odpověď o přítomnosti genetické změny. Genetické poradenství je intenzivně doporučováno především tehdy, pokud oba partneři mají pozitivní screening na přítomnost srpkovitých erytrocytů, nebo hemoglobinu S. Genetické vyšetření je možno provést ještě dříve a sice z odebraných choriových klků.

Sledování léčby

Provádí se především u pacientů se srpkovitou anémií, je měřeno množství Hb S v průběhu léčby. Např. po podání krevní transfúze, aby se ověřilo, že poklesla hladina hemoglobinu S.

Jiné testy se používají u osob, u kterých je podezření, že mají gen pro Hb S, nebo je to o nich již známo, nebo také u osob se srpkovitou anémií. Jedná se např. o:

  • Vyšetření krevního obrazu - dává přehledný obraz o počtu krvinek v krvi. Kromě jiného informuje o počtu červených krvinek (erytrocytů), hladině hemoglobinu a velikosti a tvaru červených krvinek. Používá se pro zjišťování anémie (chudokrevnosti).
  • Vyšetření nátěru periferní krve (také nazývaný mikroskopický diferenciální rozpočet leukocytů) - školená laborantka vyšetřuje pod mikroskopem tenkou vrstvičku krve. Hodnotí, zda je v pořádku počet a typ erytrocytů. Mohou být nalezeny srpkovité erytrocyty, nebo úlomky buněk.
  • Vyšetření metabolismu železa - obsahuje vyšetření sérového železa, feritinu, transferinu, celkové vazebné kapacity pro železo, saturace transferinu. Jednotlivé testy hodnotí různé aspekty skladování a využití železa v organismu. Využívají se k odhalení anémie z nedostatku železa a přetížení železem. pacienti se srpkovitou anémií, kteří často dostávají krevní transfúze mohou být přetíženi železem.

Kdy je vyšetření požadováno?

 

V USA a jiných zemích, kde je vyšší výskyt srpkovité anémie je součástí novorozeneckého screeningu.

V případě, že je podezření, je dotyčná osoba nositelem genu pro Hb S, nebo má přímo srpkovitou anémii.

V případě klinických projevů a/nebo komplikací srpkovité anémie jako jsou:

  • Bolesti při vazookluzivních krizích - jedná se o nejčastější příznak srpkovité anémie, bolest může trvat různě dlouhou dobu a může být v různých částech těla. Nejčastěji postihuje ruce, nohy (především u dětí), kosti, klouby, hrudník a břicho.
  • Anémie - srpkovitá anémie patří mezi hemolytické anémie. Abnormální srpkovit&´ erytrocyty se rozpadají (hemolyzují) mnohem rychleji, než zdravé normální erytrocyty. Tělo je není schopno nahradit tak rychle, jak by bylo potřeba a počet erytrocytů klesá. Klesá i schopnost přenášet kyslík tkáním.
  • Častější výskyt infekcí - u dětí především pneumonií (zápalů plic)
  • Kašel, bolest na hrudi a horečka vyvolávají podezření na vážnou komplikaci srpkovité anémie - na acute chest syndrom

Co výsledek vyšetření znamená?

Novorozenecký screening

Provádí se pouze v USA a jiných zemích, kde je vyšší výskyt srpkovité anémie.

Novorozenci, kteří jsou nositeli genu pro srpkovitou anémii maj&´ krom dominantního množství hemoglobinu F také malé množství hemoglobinu S. Mají ale také malé množství hemoglobinu A. Vyšetření ke stanovení definitivní diagnózy je vhodné provést až po šestém měsíci věku.

Diagnostická vyšetření

Lidé, kteří jsou nositeli jednoho genu pro Hb S mají převahu normálního hemoglobinu A. Lidé se srpkovitou anémií produkují především hemoglobin S a malé množství, nebo žádný hemoglobin A. Lidé,kteří jsou heterozygoti pro dvě různé varianty hemoglobinu produkují obvykle kolísající množství obou typů hemoglobinu. Např. mohou vytvářet hemoglobin S a hemoglobin C.

Genetické vyšetření

Pokud má člověk dvě kopie genové mutace pro Hb S, má srpkovitou anémii. Má-li pouze jednu kopii a druhý gen je v pořádku, je přenašečem. Pokud má genovou mutaci pro Hb S a Hb C nebo jinou beta talasemii, pravděpodobně bude mít některé projevy a komplikace srpkovité anémie. Má-li jeden gen pro Hb S a druhý gen má mutaci pro některou ze vzácných variant hemoglobinu, mohou, ale nemusí se projevit příznaky a komplikace. Více viz článek Hemoglobinopatie.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Příznaky a komplikace srpkovité anémie se různí pacient od pacienta, dokonce i v rámci jedné rodiny.

Transfúze krve podaná v nedávné době ovlivňuje výsledky vyšetření.

Lidé, kteří jsou nositeli jednoho mutovaného genu pro Hb S jsou obyčejně zdrávi. Pokud intenzivně sportují, např. atleti, kteř&´ jsou vystaveni dehydrataci nebo sportovci, kteří pobývají v extrémní nadmořské výšce, potom se někdy mohou objevit projevy srpkovité anémie. Tito přenašeči srpkovité anémie produkují jak hemoglobin A, tak i malé množství hemoglobinu S. Pokud jsou vystaveni výraznému stresu, kdy dochází k poklesu hladiny kyslíku v krvi, erytrocyty, které obsahují hemoglobin S mohou změnit svůj tvar v srpky.

 

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

 

  1. Kdo má riziko srpkovité anémie?
  2. Kde se vyskytuje?

1. Kdo má riziko srpkovité anémie?

Člověk, který může po svých rodičích zdědit mutovaný gen pro Hb S. Srpkovitá anémie se častěji vyskytuje v Africe, v oblasti Středozemního moře, Jižní a Střední Americe, na Středním východě, v Indii a Karibiku.

2. Kde se vyskytuje?

Kopíruje oblasti výskytu malárie. Historicky poskytovaly srpkovité krvinky ochranu před malárií a lepší šanci na přežití. Jak se obyvatelé zmiňovaných oblastí přestěhovali do různých částí světa, mutace pro Hb S se rozšířila s nimi.

Pokud máte další dotazy ohledně tohoto testu a nenašli jste je již zodpovězené v kapitole Časté otázky, vyplňte prosím formulář níže. Pokud však jde o informace, které se týkají Vašeho zdravotního stavu, kontaktujte raději přímo svého ošetřujícího lékaře. Má přehled o Vašem zdraví a jistě Vám dokáže poradit lépe, než my. Tým LabTestsOnline si na kvalifikovanou odpověď vyhrazuje lhůtu jednoho týdne.
Děkujeme za pochopení.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

n-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison


Tento článek byl naposledy přezkoumán dne 10. říjen 2008.
Tento článek byl naposledy změněn 10. říjen 2008.